Prague Pride není obscénní. Je i pro rodiče menšin nebo seniory, kteří se ještě nevyoutovali, zve ředitelka Kulhánková

„Protože ne každý vyrůstá v rodině nebo v prostředí, které je otevřené. A často je hodně důležité, hlavně pro hodně mladé lidi, aby na začátku coming outu měli nějaký podpůrný prostor, někoho, s kým mohou mluvit o svých pocitech," vysvětluje Kulhánková.

Čtěte také

Prague Pride je oslavou, každý ať se raduje, jak chce, říká Jiří Hromada

„Pro mě jako ředitelku Prague Pride je důležité, že náš festival je jedním z takových míst,“ oceňuje. Potvrzují to podle ní sami účastníci festivalu.

„Vím to od lidí, kteří na festival chodili v minulosti, protože nám to píší. My se vlastně každý rok po festivalu ptáme lidí nejen na to, jak se jim to líbilo, ale také co jim to přináší, jestli je festival něčím překvapil, co by dělali jinak. Hodně lidí nám píše, že je to poprvé, kdy byli na nějaké akci, kde se potkali s někým podobným, jako jsou oni. Často jde o lidi, kteří jsou třeba mimopražští,“ dodává.

Senioři a rodiče

Festival se ale není jen pro mladé lidi. „Soustředíme se i na mezigenerační dialog. Je pro nás důležité potkávat a bavit se s lidmi, kteří jsou třeba v seniorském věku a nejsou vyoutovaní. Protože to vlastně nejde, nebo už si to nedokáží představit,“ popisuje.  

Čtěte také

Manželství gayů a leseb není o toleranci, ale je expanzí do veřejného prostoru, tvrdí Roman Joch

„A myslím, že třeba i rodiče, kterým se dítě vyoutuje jako gay nebo lesba, určitě zajímá poznat někoho podobného. V letošním roce máme třeba možnost debatovat na toto téma s hostkou z Kanady. Je to autorka knihy o coming outu. Jako matka gaye v ní velmi otevřeně popisuje své pocity: nejdříve odmítání, zmatek a nakonec pocit milující matky, která pochopila, že se její syn nezměnil.“

Chtěla bych se vyhranit vůči tomu, že LGBT akce jsou obscénní.
Hana Kulhánková

Ředitelka festivalu připomíná, že letos se organizátoři Prague Pride domluvili s přátelskými přehlídkami na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku na několika společných akcích.

„Jsou to nakonec online debaty, protože většina hostů kvůli koronaviru do Prahy přijít nemůže. Budeme se bavit o tom, jaké to je organizovat pride v zemi, jako je třeba Polsko, kde je třetina země v takzvaných zónách bez LGBT. Jakým způsobem bychom jim mohli pomoct.“

Dvě maminky

Kulhánková vnímá, že se podmínky LGBT komunity v Česku za ta léta změnily k lepšímu. „Podle různých průzkumů většinové společnosti nevadíme,“ říká.

„Vždycky říkám, že je důležité být upřímný sám k sobě, ale i vůči okolí. Takže mně nic nebrání mluvit  o tom, že mám přítelkyni a že máme děti. A nevyhýbat se odpovědím na otázky, i když je to třeba v prostředí, které může být složité, jako jsou třeba školní kolektivy. Ve svém životě jsem se setkala s tím, že pokud jste opravdu otevření, tak je to v pohodě,“ míní Kulhánková.

Čtěte také

Bohu je úplně jedno, jestli jste gay nebo lesba, tvrdí věřící homosexuál Stanislav Kostiha

S partnerkou vychovává dceru a syna. Jak je děti oslovují? „Máme to nastejno. Když byla partnerka těhotná, hned jsem se rozhodla, že se budu chtít starat o děti úplně stejně jako ona. Opustila jsem práci na festivalu Jeden svět, abych mohla pracovat na poloviční úvazek a moje partnerka také. Takže naše děti jsou na nás zvyklé úplně stejně a říkají nám oběma mámo nebo maminko,“ popisuje.

Hana Kulhánková|foto:Jana Přinosilová,Český rozhlas

Jako problém ale vnímá, že v české společnosti není vymezen právní vztah k dětem homosexuálních párů.

„Partnerka mě zplnomocnila, abych mohla s dětmi chodit na úřady a zastupovat je tam. Ale jsou i složitější situace, kdyby se třeba přítelkyni něco stalo… My naštěstí máme stabilní rodinné prostředí, takže se neobávám, že bych o své děti přišla. Ale velmi by nám pomohlo, kdyby, ať už v registrovaném partnerství, anebo v manželství pro všechny, které zatím neprošlo, práva a povinnosti vůči dětem byla,“ přiznává.

Poslechněte si celý rozhovor Davida Šťáhlavského s Hanou Kulhánkovou.