Maminka zemřela před měsícem a kromě truchlení, byla tahle těžká doba také obdobím hledání. Po jednačtyřiceti letech jsem se však konečně setkala se svým otcem, kterého jsem považovala za mrtvého. Moje máma to totiž tak chtěla, až když umírala, odhodlala se k tomu, aby mi konečně řekla pravdu.
Mami, kde máme tatínka?
Vyrůstala jsem jen s mámou a byly jsme na tom finančně špatně. Máma hodně dřela a snažila se všechno zvládat. Byly jsme si hodně blízké a ani ve snu by mě nenapadlo, že mi máma lže. Na otce jsem se začala vyptávat asi v první třídě, do té doby jsem ani nevnímala, že nejsme úplná rodina. Až ve škole, kde jsem viděla, že spolužáci mají dva rodiče, mě začalo zajímat, kde mám já toho druhého.
Maminka mi řekla, že otec zemřel při nehodě ještě před mým narozením. Ukázala mi asi dvě jeho fotky z mládí a tím to skončilo. Nikdy o něm nechtěla mluvit, čím jsem byla starší, tím víc mě totiž začaly zajímat i detaily. Ty však máma vynechávala a já toho posléze nechala v domnění, že je pro ni příliš těžké o tom mluvit.
Otce máš, řekla mi nemocná máma
Před rokem máma onemocněla. Protože se odmítla léčit, bylo jasné, že brzy zemře. Ona to tak ale chtěla, neměla sílu bojovat. Přijala svůj osud a nechtěla se nechat k léčbě přemluvit. V té době před smrtí, když jsem se o ni starala každý den, jsme se sblížily ještě víc než kdy předtím. I proto se možná nakonec odhodlala k tomu, aby mi řekla pravdu.
Tři dny před smrtí mě máma poprosila, abych se posadila k ní na postel. Začala mi vyprávět příběh o tom, jak jako mladá holka jezdila na brigádu až na druhý konec republiky. Povídala mi o tom, jak poznala muže, který byl o mnoho let starší a také ženatý. Tehdy ji jako osmnáctiletou holku svedl a udržovali spolu poměr celé léto. Potom máma otěhotněla. Pochopila jsem, že mi konečně vypráví příběh o tom, jak poznala mého otce. To, že ještě stále žije, bylo pro mne překvapením.
Jitka (28): vrátila jsem se k bývalému příteli. I když jsem šťastná, rodiče mi to neschvalují.
Stále žije, holčičko
Vyprávěla mi celý příběh i o tom, jak pro ni bylo bolestné, když zjistila, že na dítě zůstane sama a musela se s tím nějak vypořádat. Bylo pro ni jednodušší říct mi, že otec je mrtvý. On byl totiž o dvacet let starší a už měl ženu a tři děti. Na vztah s mladou brigádnicí chtěl zapomenout, proto ji tvrdě odmítnul, i když mu řekla, že čeká dítě. Pomalu jsem tomu začala rozumět. Byl to pro mě obrovský šok.
Otce jsem se po smrti mámy rozhodla najít. V jejích věcech jsem našla nějaké dopisy a také jeho celé jméno. Dalo mi to práci, ale povedlo se. Setkala jsem se s ním před týdnem. Žije v domově důchodců a je hodně nemocný. I když už se nikdy nesblížíme, alespoň jsem dostala šanci ho poznat. Díky mami!
PhDr. Tomáš Novák radí:
Vážená paní, vaše maminka byla statečná žena a zaslouží si obdiv. Táta… inu nesuďme abychom nebyli souzeni. Buďte sama sebe soudcem, nejste povinna řešit aktuální problémy nedávno objeveného otce. Jednejte podle svého.
Život není schematický ani černobílý. Pro všechny tři (zde zmíněné) osoby je dobře, že se tenkrát v létě stalo to, co se stalo.
Prožíváte podobné životní útrapy a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
PhDr. Tomáš Novák: V psychologickém poradenství pracuje od listopadu 1968. Ženil se o rok později. V obou sférách tudíž dospěl ke zlaté svatbě. Měl bratra. Ten žel již zemřel. Více než 90 knih. Stovky článků. Léta tvrdil, že počet jeho klientů odpovídá počtu obyvatel Ivančic. Nyní může k Ivančicím přidat i Zastávku (nedaleko Brna), tj. víc než 12 000 klientů.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
