Sandra (37): Roky jsem bojovala s depresí. Když mi bylo nejhůř, zasáhla do mého života láska

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena 40
zena 40

Sandra se od mladého věku potýkala s nepříjemnými psychickými problémy. Možná to bylo vlivem špatného dětství, možná za tím stály jisté genetické dispozice. Ať už to bylo jakkoli, v jejích teprve dvaceti letech u ní byla diagnostikována deprese.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Sandra patří mezi naše čtenářky, které pravidelně čtou sdílené příběhy druhých lidí. Jak sama v e-mailu přiznala, ještě před nějakou dobou by ji ani ve snu nenapadlo, že svůj příběh jednoho dne ke zveřejnění zašle i ona sama.

Dříve jsem se s depresí neuměla vyrovnat

Vůbec poprvé se u Sandry začaly projevy deprese objevovat ještě před jejími dvacátými narozeninami. Tehdy se stále častěji potýkala s pocity, se kterými neuměla bojovat a především – neuměla si je ani vysvětlit.

„Prostě mi zničehonic začalo být úplně na nic,“ vysvětluje v e-mailu Sandra. „Z minuty na minutu se mi pokazila nálada, chtělo se mi brečet a připadala jsem si zbytečná,“ pokračuje.

V té době, jak sama přiznala, neuměla s projevy deprese bojovat, natož se s nimi vyrovnat. Deprese jí byla psychologem diagnostikována ve dvaceti letech a od té doby se jí držela jako klíště.

Měla jsem vždy dobré a špatné dny

„Deprese se u mě projevovala různě,“ popisuje nám Sandra své stavy. „Měla jsem vždy dobré a pak zase špatné dny. Zpočátku ty dobré převyšovaly, ale postupem let se to začalo měnit,“ píše.

Sandra se nám v e-mailu svěřila, že někdy měla pocit, že je na tomto světě navíc. Netajila se ani tím, že mnohdy pomýšlela na sebevraždu. Deprese začala z velké míry ovládat její život.

„Styděla jsem se za to, na co kolikrát myslím, ale nemohla jsem si pomoci,“ přiznává otevřeně. „Prostě to bylo někde uvnitř mě, nemohla jsem to ovlivnit nebo si snad takové myšlenky zakázat.“

Byla jsem na to sama. Lidi jsem od sebe odháněla

Deprese ovlivňovala Sandřin život a mimo jiné ji přiměla i k tomu, aby se začala stranit lidí. Neměla stálého přítele, neměla ani příliš mnoho kamarádů.

„Byla jsem na to sama, možná to tak bylo nejlepší,“ uvažuje. „Nedokázala jsem navázat dlouhodobější vztah, kdo by chtěl být s takovým člověkem, jako jsem já?“ napsala.

Nikdo ale nevydrží být dlouhé roky úplně sám. Možná i samota způsobila, že se Sandra začala cítit ještě hůře. Dostala se do bodu, kdy vážně uvažovala nad tím, že raději zemře.

Když mi bylo nejhůř, zasáhla láska

„Byla doba, kdy jsem neměla náladu vůbec na nic a na nikoho,“ píše Sandra. „Bylo to pro mě vůbec nejtěžší období, cítila jsem se bezcenná, neužitečná, úplně na nic,“ svěřuje se.

Pak ale do jejího života zasáhla láska a Sandra nám přiznala, že to bylo doslova za pět minut dvanáct. V jejím životě se objevil muž jménem Radek a změnil ho od základů. Samozřejmě v rámci možností.

„Radek mi ukázal, že i člověk jako já, který mnohdy bojuje sám se sebou, si zaslouží, aby ho někdo miloval,“ píše Sandra v e-mailu. „Dokázal mi, že nejsem bezcenná, záleží mu na mě. Jsem za něho ráda, nebýt jeho, kdo ví, jestli bych tu ještě byla,“ uzavírá svůj příběh.

Autor: Nikol Kolomazníková

Názor odborníka

Deprese může postihnout úplně každého. Příčiny vzniku deprese mohou být různé, například smrt blízké osoby, rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu, konflikty s druhými nebo se deprese může objevit i z čista jasna bez zjevné příčiny.

Existuje mnoho typů deprese a mohou postihnout každého člověka do jiné míry. Mívají však podobné projevy. Mezi ty nejobvyklejší patří: hluboký smutek, ztráta radosti a zájmu o aktivity, únava, potíže se spánkem a soustředěním se, nechuť k jídlu, pocit viny a bezcennosti a sebevražedné myšlenky.

Je důležité si uvědomit, že deprese je nemoc jako každá jiná. Stejně tak jako například cukrovka. Nejedná se o známku slabosti či nenormálnosti člověka. Někdy se lidé za svou depresi stydí a obávají se, že jsou slabí či neschopní a mají proto tendenci izolovat se od ostatních lidí. To vše však jen ještě víc prohlubuje jejich depresi. Podpora a kontakt blízkých osob je přitom prokazatelně důležitou a účinnou součástí při vypořádávání se s depresí.

Nejúčinnější metodou, jak s depresí bojovat, je kombinace psychoterapie a patřičných léků. Tedy jinými slovy návštěva psychologa a psychiatra.

Mgr. Jiří Brouček
Psycholog


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články