Zlaté pasy. Superbohatá elita po zkušenosti s pandemií prahne po dalších občanstvích

pasy, pas, cestovní doklad, cestování, vízum

pasy, pas, cestovní doklad, cestování, vízum Zdroj: Profimedia.cz

Ještě před pěti lety měli držitelé amerického nebo britského pasu bezvízový styk s nejvíce zeměmi na světě, nyní jsou na osmém místě vedle Norska, Řecka a Belgie.
Cestovní pasy
3
Fotogalerie

Koronavirová pandemie připravila většinu světové populace o svobodu cestování, když možností přeshraničního pohybu kvůli omezeným leteckým spojům ubylo. Tím se tak úplně nemuseli trápit vlastníci soukromých tryskáčů a zlatých pasů. Řeč je o elitním světě investičních migrantů, superboháčů, kterým některé země poskytují jistoty a výhody alternativního občanství výměnou za investice. A ti o ně v čase korony projevili nebývale velký zájem. Po zkušenosti s pandemií však podrobují většímu zkoumání zdravotnický systém jimi vyvolené „druhé domoviny“.

Investorské vízové programy stojí na myšlence: kdo zaplatí, tomu je uděleno dlouhodobé vízum. V případě, že je ochoten se o svůj majetek více podělit, je přivítán mezi občany.

Dolaroví multimilionáři, kteří si v posledních deseti letech zlaté pasy pořizovali, tak činili zejména s motivací získání svobody pohybu a daňových či jiných výhod plynoucích z diverzifikovaného investičního portfolia. Poté, co ale svět zasáhla vlna koronavirové pandemie, zvažují také dostupnost a kvalitu zdravotní péče v zemi, jejímiž občany se chtějí stát. 

„Lidé chtějí mít plán B a pojistka alternativního občanství jim k němu otevírá cestu,“ řekl serveru CNN Travel Dominic Volek, vedoucí asijské společnosti pro globální občanství a rezidenční poradenství Henley & Partners.

Firma vyřídila mezi letošním lednem až červnem o polovinu více s tím souvisejících dotazů než ve stejném období loni. Počet lidí, kteří požádali o termín konzultace v Henley & Partners, se v letošním prvním čtvrtletí navýšil o dvě pětiny ve srovnání s posledním čtvrtletí roku 2019. Volek se domnívá se, že nedávný růst zájmu o programy vyvolala právě současná epidemická vlna umocněná zprávami o kolabujících zdravotnických systémech v některých zemích. 

„Klienti ve větší míře sledují připravenost systémů zdravotní péče na pandemii, dobře si totiž uvědomují, že současná krize nebude ojedinělou záležitostí a následovat mohou i další epidemické vlny,“ doplnil. 

Záložní plán na „soudný den“

Nejvíce se dolaroví multimilionáři zajímají o program Černé hory, Kypru a Malty. Kypr a Malta navíc těží z členství v EU, tudíž jejich občané mají automaticky právo a svobodu se usadit v jakékoli unijní zemi. 

To Austrálie a Nový Zéland jsou podle Volka mezi žadateli o alternativní občanství populární ze zcela jiného důvodu, a to kvůji jejich proaktivnímu způsobu řešení krizí. 

Nový Zéland v tomto ohledu vyšel žadatelům na špici. Na rozdíl od Velké Británie nebo USA, se ostrovní země dokázala s koronakrizí rychle vypořádat a předejít ekonomickému i zdravotnímu kolapsu.

„Obrovský nárůst poptávek po australských a novozélandských investičních vízech to jen potvrzuje,“ dodává Volek. Účast v takovém rezidenčním programu přitom není vůbec lacinou záležitostí, uchazeče vyjde na milony dolarů.

Podmínky novozélandského programu jsou přitom podle Volka ještě poměrně flexibilní. Země po žadatelích o zlatý pas pouze chce, aby jeho peníze byly přínosem pro společnost. Investoři proto často volí variantu vybudování soukromé komerční farmy v hodnotě 10 milionů novozélandských dolarů. Kromě byznysu v ní mají i útočiště, kam se v případě nouze mohou přestěhovat. 

Koronavirová pandemie přinesla do programů také větší národnostní rozmanitost superbohaté klientely. „K už tradičním investorům z Číny a Středního východu v posledních měsících přibyli Američané, Indové, Nigerijci a Libanonci,“ vyjmenovává Volek.

Malé, ale levné země 

„Zatímco ve Spojených státech se koronavirová situace zcela vymkla kontrole, malé země dokáží pandemii zvládat mnohem lépe,“ uvedl pro CNN Nuri Katz, zakladatel finančně-poradenské společnosti Apex Capital Partners. Jako příklad jmenoval karibské ostrovní státy Dominika, Antigua, Barbuda či Svatý Kryštof, které nejenže mají jen velmi malý počet pozitivních případů COVID-19, ale získání druhého pasu je tam ve srovnání a Austrálií či Novým Zélandem poměrně rychlé a levné.

„Karibské ostrovy jsou vynikající volbou i pro ty, jejichž čisté bohatství se pohybuje v jednotkách milionů dolarů. Za 100 tisíc dolarů věnovaných barbudské vládě může mít vaše čtyřčlenná rodina druhý pas do čtyř až šesti měsíců,“ upozornil Volek. 

Trend zlatých pasů a víz má ale i své odpůrce, kteří tvrdí, že pouze prohlubují globální nerovnost a korupční prostředí. Upozorňují na nespravedlnost toho, že milionům ekonomických běžencům je odpírán azyl a elity si za peníze mohou koupit rovnou občanství.

Jedno je ovšem jisté. Poptávka po investičních vízech poroste, protože zvyšují šance jejich držitelů na překonávání vyhlášených zákazů cestování, které se mohou v budoucnu opakovat.