Věděli jste, že klobouky zvané panamáky se pletou v Ekvádoru? Víme, za co vděčí svému názvu
Slunce už zase pálí jako o život, a tak si možná říkáte, že se před ním uchráníte kloboukem. I největší sluneční žár prý vydrží klobouky z Ekvádoru. Pletení pokrývek hlavy je tam navíc tak zažité, že se před pár lety dostalo na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Jak se tradiční ekvádorské klobouky vyrábějí a proč se jim tak trochu neprávem říká podle jiného státu?
Abychom pochopili, jak klobouky vznikají, musíme na pobřeží. Tam roste palma karludovika, jejíž listy se sklízí.
„Když je muži donesou domů, ženy je třicet minut vaří, aby změkly. Pak se nechají uschnout a dělí se do svazků,“ ukazuje Hugo Villota, průvodce muzeem a výrobnou klobouků ve městě Cuenca.
„Samotné pletení se odehrává u lidí doma, na vesnicích. Sem k nám do fabriky se pak základy sváží po stovkách, vždy v úterý a ve čtvrtek,“ dodává Hugo, zatímco vycházíme z prostor muzea na dvorek. Tady vidíme zaměstnancům přímo pod ruce.
Namočit, usušit, vybělit
„Chemikálie, ve které to máčíme, je peroxid vodíku a sodné fosfáty. Do nich smíchaných s vodou se klobouky naloží na patnáct dní. Zároveň se každý den vyndají a vysuší, aby neměly záhyby,“ popisuje.
Už je jasné, proč je vedle kovových van plných klobouků tolik volného prostoru, na který praží slunce.
„Takhle se klobouky krásně vybělí a připraví na barvení a tvarování na lisu. Tam se rozhoduje, jaký vznikne model. Máme sto dvacet typů,“ říká jen tak mimochodem Hugo, zatímco ukazuje na police plné kovových tvárnic.
„Vždycky se vezme forma, dovnitř do klobouku se dá odlitek a pro ochranu se vše překryje kůží. Dřív se to dělalo na nahřáté formě, teď na to máme parní lisy,“ dodává.
Kolik váží forma, se kterou v továrně manipulují? „Má dvacet pět kilo,“ odpovídá mladík, který za necelou minutu z lisu vytáhne hotový panamák.
Panama z Ekvádoru?
A proč typické klobouky nemají jméno po rodném Ekvádoru, ale po vzdálenější Panamě? Když se tam stavěl průplav, dělníci potřebovali pokrývky hlavy. Ekvádor dokázal velkou poptávku uspokojit.
Celý svět pak viděl fotografie mužů v bílých slamácích. Zvěčnit se tak při návštěvě stavby nechal i americký prezident Theodor Roosevelt.
„Vypráví se historka, že prezident požádal o klobouk. Dali mu ho a on pak říkal, že je z Panamy. Od té doby se klobouku říká panamák – i když ve skutečnosti tam nemají ani tu palmu, ani tu tradici,“ vysvětluje průvodce Hugo.
To už vcházíme do poslední části provozu. V jedné místnosti asi desítka žen vyrábí popruhy, štítky nebo ozdoby na klobouk. A hned vedle mají návštěvníci samozřejmě možnost si všechny typy klobouků vyzkoušet a zakoupit. Kdo by odolal…
Související
-
Podprsenka jako šperk a klobouky z králičí plsti. Na London...
Tkanina z dob socialismu, která se používala jako dekorace interiérů, nebo plstěné pokrývky hlavy nahrazující složité účesy – i těmito „zbraněmi“ útočí mladí čeští ...
-
Panamský průplav. Stavba, která oslavila 107 let od svého vzniku, měnila lidské životy
Kvůli Panamskému průplavu přišli inženýři, stavitelé, dělníci, ale i vojáci. Dodnes existuje spousta připomínek na cizí původ zdejších obyvatel – i těch, kteří už zemřeli.
