Měla jsem tep 150, říká mladá dívka. I když se mileniálům covid ‚vyhýbá‘, průběh může být těžký
Českem se v uplynulých týdnech nesla zpráva o večírku v klubu Techtle Mechtle, po kterém se koronavirem nakazily desítky mladých lidí. Stejně tak média přinášejí zprávy o lokálních výskytech onemocnění na dětských táborech. Pozitivně testovaných do pětatřiceti let i tak přibývá jen pozvolna, ukazuje analýza datových novinářů iROZHLAS.cz. Ti také mluvili s jednou z dívek, která si nákazou prošla a popsala výrazný zásah nemoci do jejího života.
Mladší generace bývá v médiích označována za bezpříznakové přenašeče či nakažené s lehkým průběhem nemoci.
‚Každé ráno bylo jako ruská ruleta.‘ Dokázali se z covidu vyléčit, potíže u řady pacientů ale přetrvávají
Číst článek
„Jsem přesvědčen, že mezi mladými se koronavirus šíří více. Když vyjdete do ulic, vidíte naprostou bezstarostnost mladých lidí v zahrádkách hospod a restaurací, a málokdy vidíte starší lidi bujařit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz ekonom Daniel Münich, který je členem poradní ekonomické skupiny vládního krizového štábu.
Jen s pražským večírkem v klubu Techtle Mechtle spojují hygienici až 181 nakažených v hlavním městě a víc než 50 v jiných krajích. Nárůsty nakažených ve věkových kategoriích 15 až 24 a 25 až 34 let jsou ale podle dat minimální, nejvíce zasaženou skupinou zůstávají lidé v produktivním věku 45 až 54 let.
Ani u nejmladších, dětí do čtrnácti let, i přesto, že během letních prázdnin koronavirus předčasně ukončil několik dětských táborů, výrazný trend nepozorujeme. Návrat do školních lavic tedy podle posledních vyjádření ministra školství Roberta Plagy (ANO) odložen nebude.
Grafy se automaticky aktualizují s posledními dostupnými daty na webu ministerstva zdravotnictví. Prudký nárůst na začátku března je zkreslen nízkým počtem provedených testů.
Podle Světové zdravotnické organizace nyní celosvětově lidé mezi 25. a 64. rokem tvoří většinu všech aktivních případů koronaviru. Mezi náctiletými a třicátníky se navíc nákaza oproti prvním týdnům epidemie zvýšila na svůj šestinásobek.
Méně zodpovědní?
Podle ekonoma Münicha se česká společnost postupem času informovala o tom, že koronavirus může být nebezpečný spíše pro seniorní populaci a jinak ohrožené skupiny. „Mladší se chovají méně zodpovědně, naopak starší se nyní více izolují než tomu bylo v ranější fázi epidemie,“ míní ekonom.
Až na výjimky a lokální ohniska nákazy jako tomu je v posledních dnech například v Jablunkově na Frýdecko-Místecku, kde se nakazily desítky seniorů v církevním domově, se podle dat opravdu daří chránit seniorní populaci. Nakažených nad 65 let výrazně nepřibývá.
Nejpočetněji nákaza zasáhla věkovou kategorii 45 až 54 let, podle dat ministerstva zdravotnictví mezi nimi bylo za celou dobu epidemie téměř tři a půl tisíce nakažených. Nejvíce úmrtí ale připadá na věkovou kategorii nad 85 let.
„Bohužel se objevují případy, kdy lidé, i když cítí
Preventivní opatření mohou podceňovat mladší lidé, protože průběh onemocnění mohou zdánlivě zvládat lépe než jejich prarodiče. Data takový předpoklad ale nepotvrzují. Koronavirus jako každé jiné onemocnění může i u zdravých lidí způsobovat vážné komplikace, jak ukazují případy z celého světa.
Plaga slibuje, že od září se do školy půjde. ‚Bude to horký podzim,‘ obává se ekonom Münich
Číst článek
,Byla jsem zdravý člověk‘
„Z ničeho nic jsem ztratila čich. Necítila jsem absolutně nic, s tím se pojila i ztráta chuti. Potom nastoupily zhruba dvoutýdenní šílené bolesti hlavy a migrény. Hodně se mi motala hlava,“ popsala pro server iROZHLAS.cz pětadvacetiletá Veronika Chmelařová z Ostravy. Podle krajské hygienické stanice se nakazila v polovině dubna, pravděpodobně při nákupu potravin v supermarketu. Negativní test na covid-19 má od začátku června.
K příznakům podobným chřipce se z počátku onemocnění brzy přidaly kardiovaskulární problémy. „Z ničeho nic mi vyskakovala tepová frekvence. V noci jsem se vzbudila a měla jsem tep 150. To trvalo zhruba týden. V průběhu celé nemoci jsem měla hrozný problém se soustředěním, nemohla jsem číst, bylo mi z toho nevolno,“ popisuje.
Pozitivní na covid-19 byla více než čtyři týdny, některých zdravotních potíží se ale ani po dvou měsících od vyléčení zcela nezbavila. „Přetrvává u mne ztráta čichu. Je to hodně vázané na to, jak moc jsem unavená. Když spím méně, na druhý den absolutně nic necítím. Lékařka mi říká, že se toho nemám bát. Že to může trvat i rok, o tom se ale moc nemluví,“ popisuje Chmelařová. Koronavirus podle předběžných studií napadá nervovou soustavu, dlouhodobé zdravotní komplikace ale nejsou zcela zmapovány.
Na koronavirus žena změnila názor, ve své sociální skupině nikoho pozitivně testovaného nezná. Také se setkává s přesvědčením mladší generace, že jde jen o chřipku. „Před tím jsem měla na tuto nemoc pohled asi jako všichni ostatní v mém věku: Jsem mladá, kdybych onemocněla, dostanu se z toho. Bude to trvat třeba týden a budu mít teploty nebo budu bez příznaků,“ popisuje své předchozí přesvědčení.
Nyní již vyléčená Chemelařová má z nemoci větší respekt. „Byla jsem zcela zdravá, sportovala jsem, a i tak jsem měla dle mého názoru závažné potíže. Jakmile přišel covid, z ničeho nic nastoupily kardiovaskulární problémy a zadýchávala jsem se. Dokážu si představit, že u staršího člověka, který už má nějaké problémy, je to mnohem závažnější průběh. Bojím se o své blízké,“ dodává.
Zasáhla Česko druhá vlna koronaviru? První nikdy neskončila, ukazují data
Číst článek
Trápí ji také nízká informovanost o tom, jak dlouho mohou problémy po vyléčení přetrvávat. Pomáhají jí zkušenosti ze zahraniční, připojila se k facebookové skupině lidí do pětatřiceti let, kteří se s covid-19 léčí. „Spousta z nich popisuje stejné obtíže, jako zažívám já. Někteří i tři měsíce či déle než 100 dní,“ dodává.
Na mladé lidi navíc v Česku podle výzkumu Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Akademie věd dopadla úzkost a deprese spojené s nouzovým stavem či ztrátou zaměstnání. „Naopak u kategorie seniorů, tedy u skupiny, která je zdravotně ohrožena novým koronavirem mnohem více, sledujeme propad duševního zdraví jen minimální,“ stojí ve studii. Příznaky minimálně středně těžkých depresí popsalo 36 procent mladých od 18 do 24 let, v porovnání se seniory nad 65 let to bylo o 23 procent více.
,Nemocni strachem‘
Zatímco v tuzemsku převládají obavy z ekonomických dopadů viru, zahraniční média informují o přesvědčení mladší generace, že je covid-19 nebezpečnou hrozbou pro jejich vlastní zdraví. Podle týdeníku The Economist si američtí mileniálové myslí, že je u nich pravděpodobnost nákazy vyšší než u seniorní populace. Překvapivě mají také pesimističtější odhady v tom, jak by u nich průběh nemoci vypadal.
The Economist se odkazuje na studii Harvardské a Oxfordské univerzity, které se zúčastnilo 1500 Američanů. V dotazníku vědci položili otázku: „Představte si tisíc lidí jako jste vy. Ve stejném věku, pohlaví, se stejným socioekonomickým statusem, zdravotním stavem. Kolik z těchto tisíci lidí se nakazí koronavirem v příštích devíti měsících?“
Výsledky ukázaly, že respondenti ve věku 18-34 let vnímají vlastní riziko nákazy jako třikrát pravděpodobnější než je tomu u seniorů nad 70 let. V průměru se mladí Američané domnívají, že mají 8,75 procentní šanci nákazy, senioři vlastní riziko odhadli pouze na tři procenta. Důvodem je právě aktivnější styl života mladých.
Kdo selhal v případu lokálního ohniska v pražském nočním klubu? Kritice čelí hygiena, média i veřejnost
Číst článek
Podobně pesimističtí byli lidé do 34 let v otázce úmrtí na koronavirus. Pravděpodobnost, že by covid-19 nepřežili, pro svou věkovou skupinu odhadli na dvě procenta. Podle dostupných epidemiologických dat ale ve Spojených státech indikují smrtnost této skupiny na necelých 0,2 procenta. Naopak senioři nad 70 let a starší odhadovali smrtnost na jedno procento. Stejné epidemiologické odhady hovoří u seniorů o pěti až deseti procentech.
V Česku koronaviru nepodlehl žádný dospívající, jedno úmrtí připadá do kategorie 25-34 let. Nejvíce onemocnění zasáhlo nejstarší populaci, z více než 500 nakažených nad 85 let nepřežilo 65 seniorů.
