Když na Srí Lance mrzne aneb mlžný les

srí lanka les

Existuje mnoho důvodů, proč turisté tuto nádhernou asijskou zemi vyhledávají. O památkách toho už bylo napsáno mnoho. Ale pozval vás už někdo do samého srdce ostrova, kde se teploty v zimě pohybují pod bodem mrazu? A co tam na vás čeká?

Skutečně mnoho zajímavého. Najdete tu i jeden z nejposvátnějších srílanských lesů. Na nejvyšším vrcholu, ležícím se severu země, přebývá v ústraní řád lesních mnichů s prastarou historií. Jde o komunitu, která zasvětila svůj život dokonalé samotě. Mnoho ze zdejších rostlin bylo dříve používáno jako lék. Dnes najdete v pralese pozůstatky kdysi slavné ájurvédské nemocnice. Dodnes se tu pěstují bylinky i další rostliny, které měly podle dávných textů léčivou moc.

srí lanka les

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Botanické nevšednosti Srí Lanky

Není bez zajímavosti, že jedna čtvrtina srílanských rostlin neroste nikde jinde na světě. A ohromujících 60 % z nich se vyskytuje pouze v místních deštných pralesích. Ale najdeme tu i nové nepůvodní druhy, které mezi sebou soupeří o prostor k životu na okrajích lesů.

Jedním z nich je i tropický strom chlebovník různolistý (Artocarpus heterophyllus) alias žakije, který se může pyšnit největšími plody ze všech ovocných stromů na světě. Jeho plod může dosáhnout velikosti až 45 kilogramů a znát ho můžete také pod názvem jackfriut. Pokud chcete pohlédnout do očí roztomilému papouškovi lorikulovi srílanskému, zamiřte právě k této rostlině. V období dozrávání plodů se jich sem totiž stahují celá hejna.

Mlžný les vypadá jinak, než si ho nejspíš představujete

Ale zpět k deštným pralesům. Každý rok se mohou nejvlhčí části Srí Lanky těšit z až pěti metrů srážek. Ovšem sluneční paprsky tu žhnou opravdu silně. Takže stejně rychle, jako sem voda naprší, se zase vypařuje do ovzduší. Vznikají tak velké mraky nad korunami stromů, jež se pravidelně proměňují v dešťové kapky.

srí lanka les

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Pokud se ovšem vydáme ještě o trochu výše – až do samotného hornatého srdce Srí Lanky – najdeme tu docela jiný les. Právě tady se totiž ukrývají jen málo známé, přesto neskutečně okouzlující srílanské mlžné lesy. Teploměr zde ukazuje o poznání nižší hodnoty, v zimě (v prosinci a lednu) tu dokonce mrzne. A jak studený vzduch stoupá nahoru, postupně se sráží až do podoby husté mlhy. Ale les plný života nečekejte. Stromy jsou tu spíše zakrslé a zkroucené, musí se totiž po celý svůj život potýkat s opravdu vysokou vzdušnou vlhkostí. Jejich pokroucené větve však neční do prostoru jen tak – pokrývá je množství epifytů. Mechy, lišejníky, orchideje – těm všem se tu daří opravdu skvěle.

Jak to vlastně bylo se srílanským čajem?

Dnes je pro nás tento ostrov symbolem té nejvytříbenější čajové kultury. Ovšem ještě nedávno tu nebylo o ničem podobném ani vidu ani slechu. Dříve lesy všeho druhu pokrývaly prakticky celou Srí Lanku. To se však změnilo v 18. století, kdy k jejím břehům připluli Britové. Velmi rychle si podmanili celý ostrov a velkou část zdejších stromů jednoduše pokáceli. Nedělali to však samoúčelně – připravovali si místo pro importovanou plodinu – kávovníky. Ty bohužel hned v jejich počátcích zdecimovala plíseň, ovšem podnikaví kolonizátoři je nahradili dnešním největším srílanským pokladem – čajovníkem.

Ceylonský čaj si dobyl své jméno už během prvního desetiletí a dodnes patří mezi ty nejvyhledávanější na světě. Pěstování čaje bylo tak úspěšné, že se dodnes plantáže neustále rozšiřují. A původní velké srílanské deštné lesy se tak redukovaly spíše na malé ostrůvky, jež mezi sebou ztratily prakticky veškerý kontakt. Ostrůvky uprostřed ostrova. A i když jsou krásné, se svou původní velkolepostí toho mají společného jen pramálo.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

 

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.