Jiří Březina starší: Stan
Nejsem žádný asketa, ale můj vztah k pohodlí má své meze. V luxusních hotelích se cítím jako vetřelec, navoněné penziony mě znervózňují a přiznám se, že nejradši spím ve stanu.
Ne proto, abych si tím něco dokazoval. Spím ve stanu rád, protože se mi tam spí nejlíp.
Příležitost mám samozřejmě hlavně na dovolené. Rozdíl mezi hotelem a stanem je i v tom, že stan si musíte nejdřív postavit. V minulosti jsem výběru místa věnoval velkou péči, hlídal sklon svahu, bezchybnost povrchu a vybíral každé smítko v obavě, abych neprobděl noc jako princezna na hrášku.
Pak jsem přišel na to, že je to úplně jedno. Vůbec to nechápu. V normální posteli mi vyhovuje jedna vědecky konstruovaná matrace z pěti, a když trefím na některou z těch zbylých, točím se na ní jak lodní šroub a záda si to pamatují několik dní.
Pod stanem mi přes tenkou karimatku nevadí hrbatý terén, větvičky ani štěrk. Dokonce mám podezření, že kvalitu spánku zlepšují. Spím jako dřevo bez ohledu na to, jestli mám výš hlavu nebo nohy, ačkoli odborné studie o zásadním významu toho uspořádání by jistě naplnily náklaďák.
Zjistil jsem dokonce, že po celodenním šlapání na kole dokážu usnout i na kamenu velkém jako pěst a ráno, místo abych měl páteř na dva kusy, vyskočím a únava je pryč.
Jednou jsme ve spěchu stavěli stan už za tmy a až ráno jsem zjistil, že jsem se vyspal se solidní krtinou pod zády. Samozřejmě do růžova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
