Jak a kudy povede silnice X43? Na to odpoví výstava v Urban centru

Město nelehký úkol navrhnout silnici x43 zadalo třem subjektům a ty se vrhly do práce. Z ní vzešly tři odlišné návrhy, každý o místu uvažuje jinak, každý navrhuje jiné řešení. Ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček na vernisáži zdůraznil, že tu nejde o soutěž. „Nebude žádný vítězný návrh,“ ujišťuje. Ještě v srpnu se podle něj sejde komise a posoudí klady a zápory návrhů a „vznikne nějaký kompilát“.

Pak přenechá slovo jednotlivým tvůrcům.

Co je ta silnice vůbec zač?

Jde o krajskou silnici, kterou Brno přejímá do svého územního plánu. Dotýká se celého Brna, nejvíce ale městských částí Bosonohy, Kníničky a Bystrce, kterými by vedla. Drbna o ní psala už dřív, článek na osvěžení pamětí je tu. 

Spojovací park a návrat přehrady městu/knesl kynčl architekti a Ossendorf

„My jsme tu práci pojali jako dopřesnění té pravděpodobně nejdůležitější části a to je vedení té trasy obytnou zástavbou Bystrce a Kníniček,“ vysvětluje klíčovou myšlenku David Mikulášek. Trasa silnice v tomto návrhu je stejná jako v zásadách územního rozvoje. Trasu obchvatu Bosonoh pak navrhují přimknutou k D1, aby nevznikal zbytečný prostor mezi nimi. A také aby silnice byla co nejdál od míst, kde se bydlí.

„Největší změny byly v řešení trasy x43 a jejího napojení na komunikace v Bystrci,“ Podle jeho slov se snažili o co nejmenší množství nových silnic, ale naopak využívat už stávající.  Trasu x43 chtějí také ve velkém poslat pod povrch, od čehož si slibují malé zásahy do rozvoje krajiny.

Chtějí také vytvořit nový přístup k Brněnské přehradě a její nové nábřeží. Hlavní osu směřující k vodní ploše nazývají promenádou a ukončují ji vodotryskem. Na zmíněnou promenádu by pak navázal nábřežní prostor „Tohle je jediné místo, které může fungovat v Brně jako skutečné nábřeží,“ domnívá se Mikulášek.

Spojit sever s jihem/Pavel Jura a FAS VUT

„Současná podoba x 43 je vnímána logicky velmi negativně, je to vlastně takový dopravní klín vražený do stávající stavební struktury od jihu,“ uvádí Pavel Jura prezentaci svého řešení. Má podle něj ale pozitivní potenciál, který městu může do budoucna prospět. „Má potenciál určité zipu, určitého městského prostoru, který formou zipu může spojit dvě městské části,“ přibližuje myšlenku.

Snaží se o úsporné řešení, na severu Bystrce by tak tvořili jen jeden kruhový objezd, do kterého by svedli všechny tamní dopravní větve. Jižní část by se pak dočkala dalšího kruhového objezdu. Oproti předchozím koncepcím by jich tak bylo početně míň a jižní by nebyl u Základní školy Laštůvkovkova, ale přesunuli by ho do míst stávajícího podjezdu ulice Odbojářské.

Takto „vyčištěný prostor“ by pak podle slov Jury mohl tvořit slibovaný zip pro oblast. Propojili by zeleň na jihu s přírodou u přehrady, formou pěších zelených cest pak i jednotlivé části Bystrce. Nezapomínají ani a cyklisty, kterým by přidali cyklostezku v chybějícím směru od severu na jih. „V podstatě navrhujeme takovou bohatou mozaiku veřejných prostor ve směru sever-jih,“ shrnuje architekt.

Urban zipper aka Městské zdrhovadlo/Petr Pelčák a partner a HBH projekt

S motivem zipu přichází i třetí skupina. „My si myslíme, že x43 může spojovat, nikoliv rozdělovat,“ začíná Pelčák. Jejich řešení se od předchozích odlišuje především tím, že plánují „jeden velký tunel v napojení na Bosonohy“. Podle architekta tak ani metr z x43 nepovede po povrchu, ale pod ním.

Dál se domnívají, že městská část Bystrc nemá žádný střed a je rozdělená bariérou x43 i tramvajové tratě. Plochu, kterou teď zabírají tamní dopravní stavby, vypočítává na 18 hektarů, což je tolik, jako má centrum Brna. Tu by uvolnili díky vedení x43 pod zemí a svedením části dopravy na ulici Páteřní, která je bez zástavby. Tramvaj by pak jela v ose s novou dopravní ulicí. Na povrchu by byl prostor jen pro místní dopravu.

Takto uvolněný prostor by navrhovali zastavit – tím by Bystrc dostala svůj městský střed, své těžiště a náměstí. „Znovu obnovujeme přerušená historická spojení, přístup k přehradě by mohl vypadat jako parky na Kolišti před sto lety,“ nabízí Pelčák.

X43 třikrát jinak, ale stále špatně …?

V uličce, která vede k náměstí Staré radnice, se rozprostřel široký plakát odpůrců. Nesouhlasí ani s jednou z nabízených variant. A mají k tomu hned několik důvodů. Například vedení silnice obydlenou zástavbou. Silnice je podle jednoho z odpůrců Pavla Škarvady zařazena do transevropské dopravní sítě. To znamená, že má sloužit pro kamionovou dopravu. Nedává mu smysl, aby se tamní doprava mísila s tou komerční.

Upozorňují také na nesrovnalosti ve studiích. Například u vyhodnocování vlivu hluku výsledky ukazují,  že hluková zátěž zůstane stejná. To ale nesedí s dalším parametrem, který má vycházet ze stejných dat. „Počet silně obtěžovaných tím hlukem klesne. Ta data jsou úplně špatné,“ ukazuje na jednom z příkladů Škarvada.

Řešením by podle nich byl správně vyřešený obchvat celého Brna. „Kamiony a ta tranzitní doprava musí být na obchvatu, odvedená z toho Brna, a ten zbytek pak klidně můžeme řešit komunikací přes Bystrc, nebo něčím takovým,“ vysvětluje podle něj vhodnější variantu.