- Inzerce -

Solaris 3: Works for Piano Trio

Staletími prověřený formát v rukou současných skladatelů odhaluje nové odstíny. A flažolety vždy míří k nebesům.

Klavírní trio je nástrojová sestava pevně spjatá s klasickou hudbou minulosti. Kombinace klavíru, houslí a violoncella byla ideálním vehikulem hudby Beethovena a dalších velikánů. Ale i v soudobé hudbě se pro toto kompaktní těleso najde místo, jak mimo jiné dokazuje nahrávka, kterou vydal Český rozhlas počátkem letošního roku. To, že jsem na ni narazil až před nedávnem, svědčí možná o mém nedostatečném přehledu, ale možná také o mizivé podpoře a propagaci, kterou rozhlas dává tomuto druhu hudby, i když už se ji rozhodne vydat. A ještě jeden postesk: Když si album koupíte v elektronické podobě na stránkách Radioservisu, nedočkáte se bookletu a tudíž žádných informací o skladbách. Než dosti stížností, je dobře, že je nosič na světě.

Interprety alba je uskupení Solaris 3, relativně nové trio, jež vzniklo v roce 2016 a tvoří jej houslistka Anna Veverková, violoncellista Štěpán Filípek a klavírista Martin Levický. Album obsahuje tři nové skladby současných autorů. Jedinou již nežijící skladatelkou je Ivana Loudová, která zemřela v roce 2017 a jejíž Trio in B z roku 1987 album otevírá. Zařazení jejího díla je symbolické i proto, že na koncertě k narozeninám této skladatelky se trio Solaris 3 dalo dohromady. Ivana Loudová studovala u Oliviera Messiaena a v její tvorbě je jeho vliv slyšet. V případě tohoto tria jsou messiaenovské především závěrečné povznášející akordy, jimž předchází nejprve dlouhé budování meditativních ploch a o něco kratší dramatické vzedmutí. Další francouzskou spojkou je skladatelka a významná pedagožka Nadia Boulanger, jíž Loudová své trio dedikovala.

Autorem následující kompozice je Lukáš Sommer, jenž je kromě komponování aktivní i jako kytarista. Jeho skladba XCAPE původně vznikla v roce 2012 a o šest let později byla přepracována právě pro Solaris 3. Je rozdělena do sedmi kontrastních částí, z nichž tři Monology jsou stručnými virtuózními vsuvkami každého z nástrojů. Další tři – Hard Bop, Broken Swing, Frottola – jsou v souladu se svými názvy výrazně rytmické, byť případné jazzové či jinak taneční inspirace jsou prohnány přes důkladné filtry a připomínají tak trochu Bartóka či Stravinského v jejich divočejších polohách. Sedmá, závěrečná věta se jmenuje Nenia a nápadně připomíná finále Tria od Loudové. Opět nebesky znějící chvějivé akordy klavíru a nad nimi se vznášející flažolety houslí a violoncella.

Následující dvě položky na albu již vznikly přímo pro Solaris 3 a František Chaloupka jejich název přímo vetkl do podtitulu svého díla. V autorském komentáři na svých stránkách uvádí, že se inspiroval žánrem klavírního tria a jeho historií, jakož i velikány, kteří pro toto obsazení psali. Výsledkem je proud postupně se vyvíjejících modelů, v jejichž rámci se nástroje kolem sebe proplétají v jemně proměnlivých vzdálenostech. Skladatel si pohrává s různými tempovými odchylkami, jež vytvářejí příjemně rozostřenou atmosféru. Hojně se pracuje s flažolety smyčců i klavíru, energie je povětšinou tlumená, jen přibližně v závěrečné čtvrtině více vybublá na povrch, aby finále opět opanovaly křehké flažolety mířící kamsi do výšin.

Mnohé o skladbě ES.23 Jakuba Rataje, rovněž psané souboru na tělo, se podle autorových slov dá vyčíst ze samotného jejího názvu. Tvary znaků ES a 23 jako zkreslené zrcadlové obrazy, tón es jako zvukové centrum, S 3 jako odkaz k interpretům a číslo 2 jako dvojice poloh, mezi nimiž se hudba přelévá. Těmi polohami je na jedné straně divoká a skřípavá rozervanost, na straně druhé tiché a opatrně se rozeznívající šelesty. I tady patří závěr vysokým flažoletům, ovšem tentokrát kondenzovaným do krátké pasáže v rychlém tempu.

Jak se dočteme v některých mediálních zmínkách, klavírní Trio Solaris 3 bylo na počátku spjato se skupinou jménem Flow, která se věnuje takzvané eurytmii. Jak se zkušenosti s pohybovými aktivitami inspirovanými antroposofií Rudolfa Steinera promítají do interpretace soudobých hudebních děl, není z nahrávky zřejmé a asi to ani není podstatné. Každopádně jsou čtyři skladby na albu poskládány do zajímavého tvaru, jenž má svůj počátek v podstatě v konvenčním zacházení se zvukem klavírního tria, od něhož se s každou další kompozicí vzdalujeme směrem k světu škrábanců, šelestů a vrzanců. Messiaenovsko-loudovské závěry v nejvyšších polohách spojující všechna díla jsou možná jen náhodnou shodou, nicméně působí jako zajímavý scelující prvek. Záleží samozřejmě na individuálním nastavení, za sebe však mohu říci, že citlivé budování zvukových světů, jaké je slyšet ve skladbách Chaloupky a Rataje bylo obzvláště osvěžující.

Solaris 3: Works for Piano Trio
Český rozhlas (https://www.radioteka.cz/detail/crohudba-577521-loudova-chaloupka-sommer-rataj-works-for-piano-trio-solaris-3)