Rasistické komentáře k bohumínské tragédii. ‚Před lety by se to neřešilo, teď se to učíme,‘ říká politolog

Při požáru panelového domu v Bohumíně zemřelo přímo v zasaženém bytě jedenáct lidí včetně tří dětí. V internetových diskuzích se vzápětí objevila řada rasistických komentářů. Ty reagovaly na nepotvrzenou a posléze vyvrácenou informaci, podle které měli být oběti i muž, který je podezřelý ze žhářství, Romové. Podobné diskuze nakonec některé servery zablokovaly.

dnešní plus Bohumín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Bohumíně začalo hořet v jednom z bytů v jedenáctém patře, jedenáct lidí zemřelo

V Bohumíně začalo hořet v jednom z bytů v jedenáctém patře, jedenáct lidí zemřelo | Foto: Pryček Vladimír | Zdroj: ČTK

„Když zazní, že by se to mělo týkat Romů, muslimů, uprchlíků, kohokoliv, tak se vždy objeví celá řada lidí, která má tendence tímto agresivním způsobem reagovat,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Jan Charvát z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Martina Matějky

Dodává, že nejde o nic nového. „Novější ale je, že se učíme, jak s tím pracovat. Ještě před pár lety by se to neřešilo, teď už ano.“

Prvním krokem by podle Charváta mohla být v takových situacích zdrženlivost. „Minimálně krátkou dobu po konkrétní události je potřeba brát zprávy s rezervou, protože v tu chvíli nikdo neví, co přesně se stalo. A bylo by dobré, kdyby se to naučila i média,“ komentuje zveřejnění chybných informací o původu obětí Charvát.

Svoboda slova?

Politolog o těch komentářích, které četl, soudí, že jde minimálně o „ukázku velmi špatného vkusu“. Další hodnocení by ponechal na policii a právnících.

Za klíčovou však považuje otázku, v čem a jak moc jsou takové komentáře nebezpečné.

„Žijeme ve společnosti, která je pořád postkomunistická. Máme zkušenost s režimem, který svobodu slova velmi omezoval. Takže spousta lidí je na to velmi citlivá. Další lidé si uvědomují, že existuje souvztažnost mezi tím, co děláme a co říkáme. Když budete dlouho mluvit třeba o cikánech, že nejsou lidi, tak to možná u někoho povede k tomu, že bude ochoten sáhnout i k fyzickému útoku,“ myslí si.

„Žijeme v situaci, kdy se snažíme najít srozumitelnou hranici mezi tím, co je možné akceptovat a co už ne. Nacházíme ji s každým dalším případem a stanovujeme ji zatím velmi problematicky,“ dodává Charvát.

Martin Matějka, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme