„Pro Pražáky a Němce, nám nepomůže.“ Obce odmítají novou trať pro rychlovlaky

Starostům z Litoměřicka se nelíbí ani jedna ze tří variant trasy vysokorychlostních vlaků z Prahy do Drážďan, která by měla směrem na Litoměřice procházet Českým středohořím. Připravili již petici a kvůli stavbě vytvořili spolek.

Která z variant bude nejpřijatelnější pro stát, by mělo být jasné už v září, protože Centrální komise ministerstva dopravy by již mohla posoudit studii proveditelnosti.

„Hned po jejím schválení bude následovat pokračování investiční přípravy části stavby jak mezi Ústím nad Labem a Heidenau, tak mezi Prahou, Lovosicemi a Litoměřicemi. Tento úsek se rozdělí na dva, od pražské Balabenky po odbočku Oleško a odtud po Litoměřice,“ je konkrétní Nela Friebová z generálního ředitelství Správy železnic. Právě tento úsek rozčiluje obyvatele obcí i starosty.

Například Hrobců se dotýkají všechny tři varianty. „Na jednáních s obcemi doporučila Správa železnic dvě. Jedna může rozdělit Hrobce od části Rohatce, druhá vede přímo přes obydlenou část?“ rozčiluje se starostka Hrobců Kateřina Hlaváčová.

„U nás je kopec, před kterým by se měla trať zvedat a překlenout současnou trať, která sama už nyní obě obce rozděluje. Dál má rychlodráha vést po mostě vysokém zřejmě 12 metrů a všichni na něj budou odkudkoli koukat?“ dodává Hlaváčová.

Stavba rychlotrati z Prahy do Drážďan má být součástí transevropské dopravní sítě a má zajistit kvalitní spojení z Atén po Hamburk. 

V Ústeckém kraji pomůže odvést dálkovou i nákladní železniční dopravu z přetíženého koridoru v údolí Labe a hlavně zkrátí lidem cestu do Drážďan. Z Ústí by zde měli být za 25 minut (místo současné hodiny a půl), z Prahy pojedou hodinu (nyní 2,5 hodiny).

„Je to možná pro Pražáky a Němce, ale nám to nijak nepomůže. Pro nás je složité a dlouhé se odtud k vlaku dostat,“ míní olešnický starosta Tomáš Novák.

Moc to nechápeme a lidé jsou naštvaní, říká starosta

„Nám nepovolí u Písčin, což je přírodní památka na našem území, i Libotenic a Rohatců postavit ani ceduli, a nyní tudy má vést rychlotrať?! Chráněný je i Mrchový kopec u Hrobců a to také nikomu nevadí. Moc to nechápeme a lidé jsou naštvaní,“ štve starostu.

Úsek rychlotrati Praha–Lovosice, jenž se týká právě obcí na Litoměřicku, by měl být podle dopravní politiky EU dokončen do roku 2030.

„Správa železnic proto již připravuje zmíněné projednání studie proveditelnosti a vypsání soutěže na zhotovení dokumentace pro územní rozhodnutí a posouzení EIA, a to již na počátek příštího roku,“ sdělila Friebová.

Uvádí, že obce nikdo neobchází a informací z jednání o trase železnice mají dost. „Na základě jejich stanovisek budou následně vydány podmínky, za kterých bude možné pokračovat v další přípravě a schvalování jednotlivých stadií předprojektové a projektové přípravy vybrané trasy.“

Obce, které se bojí znehodnocení parcel i dopadů na život místních, mohou ovlivnit přípravu dokumentace k územnímu řízení a proces EIA (posuzování dopadu na životní prostředí).

Uděláme všechno pro to, aby obce stavbou netrpěly

„Uděláme všechno pro to, aby Hrobce a Rohatce stavbou netrpěly. Už jsme vytvořili kvůli stavbě spolek a postupně se budou přidávat další obce. Hrobce se tak jmenují proto, že jsou zde pohřebiště už z doby kamenné. Do této úrodné pánve lidé už přicházeli dávno, každé dva kilometry je zde vesnice,“ upozorňuje Hlaváčová.

Podle předběžných odhadů by celá trať za zhruba 130 miliard korun měla být hotova do roku 2050. Spoje by tu mohly dosahovat rychlosti až 350 km/h.

Z Českého středohoří by trať měla vést do Litoměřic a Ústí nad Labem, kde v prostoru zdejšího Západního nádraží bude podzemní i nadzemní centrální vlaková stanice. Odtud vlak zamíří do 26 kilometrů dlouhého Krušnohorského tunelu. Jeho příprava je nejdále.

„Ve spolupráci s německou stranou jsou připravovány zakázky na projektové řízení přípravy stavby, zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí nebo průzkumy a posudky potřebné pro výstavbu. S jeho zprovozněním se počítá ve druhé polovině příštího desetiletí,“ dodala Friebová.