Čeští záchranáři v Bejrútu splnili úkol a vrací se domů. Do Libanonu pro ně letí vojenské speciály
Z Libanonu se v úterý domů vracejí čeští záchranáři. 36 hasičů hledalo několik dní v troskách bejrútského přístavu přeživší. V týmu byli psovodi a také specialisté na statiku budov, kteří pomáhali vyhodnocovat stav poškozených obytných domů. Mise se kolem poledne vrátí speciálem českého vojenského letectva.
„Naše práce kynologů hotová je, protože jsme si jistí, že pod sutinami už nikdo živý není, takže pro nás práce končí. USAR tým pracoval až do konce, kdy mohl,“ říká Radiožurnálu kynolog Karel Šplíchal.
Spolu s kolegy nakládají na korby náklaďáků hliníkové bedny, plachty a další materiál.
Mise českých záchranářů v Bejrútu končí. Více si poslechněte v reportáži Štěpána Macháčka
Všechno poputuje na bejrútské letiště a do českých vojenských speciálů, které v úterý nad ránem odletěly z pražského kbelského letiště. „Nakládáme celé vybavení a základnu, kterou jsme s sebou měli, takže jsou to asi tři tuny materiálu,“ dodává psovod David Hynek a bilancuje, jakým přínosem pro české záchranáře celá mise byla.
„Pohyb v takto nebezpečných podmínkách - tedy v hromadách skla, železa, v extrémních klimatických podmínkách - je zkušenost jak pro nás psovody, tak i pro ty psy, protože s takovými podmínkami se málokdy setkáme.“
Čeští záchranáři ještě musí před odletem obstarat několik důležitých věcí. „Pejskové jsou tady, zavření, ohaři jsou na posteli, a kolegové jeli nakupovat ještě nějaké suvenýry, třeba kluci sbírají magnetky, pro manželky nějaké libanonské šátky,“ popisuje kynolog Petr Svoboda.
Podle něj se tady tým spřátelil s libanonskými kolegy, kteří Čechům poskytli ubytování na své základně. „Už nám říkali, že budou brečet, až odjedeme, že si na nás hodně zvykli. Některé věci z balíčků, které dostáváme, nespotřebujeme, tak jim to nosíme, oni nám zase nosí čerstvé ovoce, žluté melouny, švestky a hrušky.“
Nejen hledání přeživších
Velitel Jiří Čmakal říká, že se na každém kroku setkávali s velkým vděkem jak libanonských úřadů, tak hlavně samotných Bejrúťanů: „Vůbec to, že jim někdo přišel pomoci. Ani nevěděli pořádně, čemu se ten náš tým věnuje, tak jakákoliv pomoc je tady velmi vítána.“
Čeští psi prohledávají sutiny v Bejrútu, střídají se po 10 minutách. ‚Zmáhá je vlhkost vzduchu,‘ říká kynolog
Číst článek
Hlavní náplní práce českých záchranářů bylo pátrání po případných přeživších v troskách přístavu. Mise ale měla ještě druhou část. „Jsem rád, že jsme dostali druhou příležitost, a to při hodnocení stavu budov, to byla důležitá zpětná vazba pro obyvatele, kteří do té doby trávili život na ulici, báli se vrátit domů, takže když pak dostali ujištění, že ten dům je obyvatelný, anebo i důležitá zpráva, že není a bude potřebovat opravu, tak i v tom vidím velký význam,“ dodává Čmakal.
Před odletem se prý v Bejrútu žádná oslava nekonala, poznatky z mise si záchranáři sdělovali během akce mezi sebou a práce je hodně až do samého konce. „Ještě nás čeká odlet, takže já bych to ještě za hotovou misi nepovažoval, hotové to bude, až přistaneme v Praze,“ popisuje Čmakal.
Labradora Jerryho, ovčáka Diega, ohařku Yetti a další dva psy teď čeká skoro čtyřhodinový letecký přesun na kbelské letiště v Praze armádními stroji C-295M CASA a Airbus A319. Cesta letadlem jim prý ale potíže nedělá a dokonce si ji umí i hezky užít.
