Profesor Luboš Petruželka: Onkologie se nesmíme bát

12. srpen 2020

Profesor Luboš Petruželka je přednostou Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. V oboru onkologie, které se věnuje už přes čtyřicet let, je jednou z našich největších kapacit. Původně však chtěl být internistou nebo kardiochirurgem.

K rozhodnutí věnovat se jednomu z nejnáročnějších lékařských oborů přivedla našeho předního onkologa Luboše Petruželku náhoda. Původně, jako student lékařské fakulty, chtěl být internistou nebo kardiochirurgem:

„Byla to částečně náhoda. Tenkrát existovaly studijní kroužky pro 10-15 studentů a každý z nich vedl pověřený vysokoškolský pracovník. V našem případě to byl přednosta tehdejší onkologické kliniky Václav Bek. Ten na nás svým způsobem jednání tak zapůsobil, že jsme nakonec z té skupiny šli dělat onkologii hned tři. Když jsem ale tehdy někomu říkal, jaký obor jsem si vybral, tak mě od toho mnozí odrazovali. Ve své době to byla opravdu ponurá disciplína. Možností léčby bylo velmi málo, provádělo se hlavně ozařování a systémová léčba byla v začátcích. Známí a přátelé mě varovali, že budu jenom tlumit bolest. Potom se ale vše vyvinulo úplně jinak. Takže teď je onkologie obor, který je velmi žádaný, je ale hodně náročný a stále na vzestupu.“

Ze slova onkologie jde na většinu lidí hrůza

Xaver se profesoru Petruželkovi přiznal, že na něj jde ze slova onkologie strach, strach z umírání a ze smrti: „Onkologie se ale nesmíme bát. Pokud by se lékaři onkologové báli, tak tenhle obor nemohou dělat. V současné době jsme schopni vyléčit nebo dlouhodobě léčit až šedesát procent nemocných. Pravda je, že u třiceti nebo čtyřiceti procent jsme v koncích, ale to ještě neznamená, že se toho musíme bát. Naším cílem je oddálit smrt nebo ji nějakým způsobem dát stranou a nemocnému pomoci. Pokud bych, když uvidím nemocného, přemýšlel o smrti, tak s ním nemohu komunikovat,“ vysvětluje onkolog.

Vlastní komunikace onkologů s pacienty patří také mezi nejnáročnější obory. Jak jednat s pacientem, se vyučuje i na lékařské fakultě. Většina nemocných je však léčena ambulantně, a proto se komunikace s nimi nedá jenom tak jednoduše naučit.

Mladí lékaři potřebují zkušenosti a ty získávají zejména na základě vzorů, od svých starších kolegů. „Pokud onkolog komunikuje špatně, tak je to špatné pro oba, pro něj i pacienta. Onkolog totiž musí být přesvědčen, že léčí dobře a musí o tom umět pacienta přesvědčit,“ vysvětluje profesor Petruželka.

Onkologie patří poslední roky době mezi obory, kde dochází celosvětově k masivnímu výzkumu a následnému vývoji mnoha nových metod a způsobů léčby onkologických onemocnění.

Jednou z metod je také imunoterapie, která nyní, dle slov profesora Luboše Petruželky, zažívá znovuobrození. Pokud vás zajímá, v čem tato metoda spočívá a jak může onkologicky nemocným pacientům pomoci, pusťte si záznam pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.