Zázrak na Visle. Před sto lety začala bitva polských dobrovolníků s bolševiky o Varšavu
Ve čtvrtek je to přesně sto let od chvíle, kdy začala rozhodující bitva dvouleté – polsko-bolševické války. Do historie vstoupila pod názvem Zázrak na Visle nebo také Varšavská bitva. Polská dobrovolnická armáda v ní zastavila postup ruské bolševické armády na západ do Evropy.
Celá velká varšavská bitva začala asi dvacet kilometrů na severovýchod od Varšavy v Radzyminu. „Plán bolševiků spočíval v ovládnutí Polska jako základny k dalšímu útoku na Evropu a vytvoření velkého sovětského proletářského státu. Chtěli přenést impuls ruské revoluce do celé Evropy. V cestě těmto plánům stálo nezávislé Polsko,“ vysvětlil Radiožurnálu autor knihy Velké dny Radzyminu Jan Wnuk.
Poláci odolávali ruské armádě se střídavými úspěchy, až se pod jejím tlakem museli stáhnout k Varšavě, kde se odehrála historická bitva.
„Radzymin, kde jsme teď, je vlastně takovým varšavským předpolím. Přes toto město totiž vede nejkratší cesta do Varšavy, na kterou chtěli bolševici udeřit frontálním útokem od Radzyminu a zároveň ze západu. Úkolem polských vojsk bylo zastavit Rusy tady, na radzyminských polích, a také na Visle u Plocku a Wloclavku. Třetím bodem plánu maršálka Józefa Pilsudského bylo překročení řeky Wieprz a útok z týlu. Tyto tři faktory musely zapůsobit současně, aby se plán podařil. A to se také stalo,“ podotkl Wnuk.
Převaha i lepší výzbroj
O Radzymin se vedly těžké třídenní boje a město třikrát přecházelo z jedněch rukou do druhých. Když bolševici vstoupili do Radzyminu, okamžitě začali organizovat sovětskou moc. A obyčejní vojáci? Ti začali okrádat místní obyvatelstvo a rabovat, jak popisují pamětníci v knize Jana Wnuka Velké dny Radzyminu.
Březnová noc v Osvětimi-Birkenau. Před 76 lety přišlo o život 3700 obyvatel terezínského rodinného tábora
Číst článek
„Poláci, a zvláště polští dělníci, bolševické agitaci nepodlehli. Neuvěřili slibům, že jim bolševici rozdají podniky a půdu. Povstali na obranu polské nezávislosti. Zázrak spočíval v tom, že tu bitvu vyhráli mladí a nezkušení vojáci polského státu, kterému bylo teprve rok a půl. Nedostatky ve výcviku nahrazovala nezměrná touha ubránit svou vlast. A pak to byla také silná víra a modlitby k Bohu o záchranu polské nezávislosti,“ popsal Wnuk.
Poláci museli čelit početní převaze zkušených bolševických vojsk. Velel jim pozdější sovětský maršál Michail Tuchačevskij. Rusové měli převahu v počtu vojáků, kulometů a vojenské techniky – například obrněných vozů. Zároveň ale byli k smrti vyčerpání stíháním Poláků, při kterém museli překonat mnoho set kilometrů.
‚18. rozhodující bitva v dějinách‘
Pak u nich začaly problémy s dodávkami proviantu a zbraní. „Dorazili sem už vyhladovělí a někteří i bosí nebo v láptích. Byl na ně zvláštní pohled. Někteří měli na hlavě dámské klobouky, které sebrali někde cestou. Jejich uniforma se skládala z různých kusů oděvů, někteří měli pušky přivázané na šňůrce. Ale hlavně obyčejní ruští vojáci sem nepřišli z přesvědčení. Hnali je sem bolševičtí komisaři a politrukové, kteří u nás chtěli zavést nové pořádky. Ruského vojáka zajímalo spíš rabování a mnozí se těšili, jak si ve Varšavě dají čokoládu, která pro ně byla velkou vzácností,“ vysvětlil autor knihy.
Zaslouží si ťafku, říkal Masaryk. Sebevědomé Československo se před sto lety popralo s Poláky
Číst článek
Polští vojáci na tom s výzbrojí a výstrojí nebyli o mnoho lépe. „Útoků polské pěchoty se účastnilo pět tanků Renault. Dokonce jim veleli francouzští důstojníci. Do centra Radzyminu ale dorazily jen dva nebo tři tyto tanky. Ostatní byl zničené, protože technika tehdy ještě nebyla tak dokonalá. Do bitvy se zapojila také letadla, ale ta plnila spíš výzvědné funkce – zjišťovala, jak se přesunují oddíly protivníka, kde mají ležení a podobně. Posádky občas také střílely z kulometů nebo shazovaly bomby,“ dodal Wnuk.
Poláci nad ruskými bolševiky zvítězili hlavně díky nesmírnému odhodlání - a zachránili tím nejen Polsko. „Šéf britské mise, lord D´Abernon, prohlásil, že varšavská bitva byla osmnáctou rozhodující bitvou v dějinách světa. Význam bitev totiž neurčuje velikost vojsk nebo množství mrtvých a raněných ani počet vystřelených nábojů, ale to, co válka přinesla. Její význam spočívá v tom, že zachránila Evropu před bolševismem. Před ideologií, která šířila zmar a chtěla nastolit vlastní řád nejen tady, na okraji ruské říše, ale i mnohem dál na západě Evropy,“ řekl na závěr Wnuk.
Od kostela vede stezka, kterou sdružení přátel historie vybudovalo a vede až ke hřbitovu, kde je pochováno asi 600 polských obětí bojů v Radzyminu a jeho okolí. To byl začátek zázraku nad Vislou.
