Jubilejní pouť k Paladiu města Brna

V rámci letošních oslav Dne Brna bude 15. srpna v 18.00 hodin slavit pontifikální bohoslužbu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně u obrazu Panny Marie Svatotomské, Paladia města Brna, brněnský pomocný biskup Pavel Konzbul.

^{Foto: Michal Klajban, licence: CC BY-SA 3.0.}

Brněnští augustiniáni, kteří působí při bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, mají kromě charismatu, které řeholi vtiskl její zakladatel, také další jedinečné úkoly. Jedním z nich  je chránit a šířit odkaz starobrněnského opata Gregora Johanna Mendela (1822 - 1884), světově proslulého zakladatele genetiky, tím dalším je opatrovat obraz Panna Marie Svatotomské, Paladium města Brna, a díky němu připomínat také velké události z dějin jihomoravské metropole z roku 1645.

 Ludvík Kolek, nositel Řádu sv. Cyrila a Metoděje za svůj celoživotní přínos pro katolickou církev v České republice, ve své publikaci „Panna Maria Svatotomská, ochránkyně Brna“ připomíná, že historie obrazu Panny Marie Svatotomské, uznávané ochránkyni jihomoravské metropole, se začíná odvíjet již v době Karla IV.: „Ikona, kterou Karel IV. daroval roku 1356 kostelu Zvěstování P. Marii (dnes sv. Tomáše na Moravském náměstí v Brně) je jeden z několika typů madon křesťanského Východu, který je nazýván 'hodegetrie' a znamená 'průvodkyně na cestě životem'.'

A svatotomská ikona se skutečně průvodkyní stala na mnohá staletí nejen pro město Brno, ale i pro celou Moravu. Tak si vysloužila titul Gemma Moraviae, to je Drahokam či Perla Moravy. Klášter sv. Tomáše s mariánskou svatyní byl totiž mimo městské hradby. Jako bašta, nepříliš dobře chráněná, byl nejcitlivějším místem obrany města, takže býval terčem prvních útoků. A tak kaple,v níž se uchovával obraz zůstávala po takových událostech v troskách, ale z trosek zase znovu povstávala. Zde se rozhodovalo často nejen o osudu města, ale i celé Moravy. V samém centru událostí byla kaple v časech husitských bouří, třicetileté války a později svědkem války pruské a sedmileté. Během historie se tak toto místo stalo nejvýznamnějším poutním místem Moravy, srovnatelným s polskou Čenstochovou. Řada moravských měst se Panně Marii Svatotomské zasvětila. K její poctě byly stavěny mariánské sloupy budované z vděčnosti za ochranu před morovými epidemiemi, zvláště v letech 1678-79 a 1713. Stala se proslulým útočištěm mariánských ctitelů v nejrůznějších životních nesnázích a pro mimořádná vyslyšení začala být titulována také jako Thaumaturga – Divotvůrkyně. Stěny kaple byly obloženy děkovnými tabulkami a z vděčnosti za vyslyšené modlitby bylo zhotoveno bezpočtu kopií obrazu pro potřebu kostelů, ale i pro úctu soukromou.

Panně Marii Svatotomské ovšem náleží ještě jeden titul, a to „Paladium města Brna', což znamená 'zaručující trvání města'. Vždyť se její přímluva za ochranu Brna stala nejznámější po celé Evropě při intervenci švédské armády v roce 1645. Její velitel Torstensson neměl soupeře sobě rovného. Táhl od vítězství k vítězství. Ale jen k Brnu. Zde se totiž střetl – jak sám říkal – s 'černou Marií' a s hrstkou jejích ctitelů v čele s charismatickou osobností P. Martina Středy, kteří se rozhodli k obraně města. A Leonard Torstensson věděl, že na jejich straně je P. Maria. Vždyť právě proto stanovil – po marném tříměsíčním obléhání – rozhodující útok na den slavnosti Nanebevzetí P. Marie 15. srpna. A právě tohoto dne byl poražen.

Bilance obléhání byla neuvěřitelná. Raduit de Souches, velitel obrany města měl k dispozici 426 vojáků a tisíc civilistů. Z nich padlo 250. Proti nim útočilo 28 tisíc profesionálů a padlo jich 8 tisíc! Torstensson, potom co odtáhl, abdikoval. A tak není divu, že mariánští ctitelé léta usilovali o korunovaci obrazu, což byl dobový právní proces v Římě, který končil korunovační slavností, když se potvrdilo, že mariánská úcta na příslušném místě je nejvýš oprávněná. Korunovace v roce 1736 byla slavností století.

„Josefínské reformy bohužel zrušily mnoho klášterů a mezi nimi také v roce 1773 klášter sv. Tomáše. Poutě byly zakázány a řeholníci dosáhli výjimky, že mohou přenést ikonu P. Marie do kostela na Starém Brně. Úcta k P. Marii Svatotomské se už nikdy neobnovila v původní slávě. Není to úkol pro nás?' vyzývá v závěru své publikace její autor Ludvík Kolek.