Jste opravdu tak hloupý? Polemika s Ladislavem Větvičkou

            Vždy, když mluvím se zeměměřičem, který se ubytoval v jediném hostinci, který u nás je, aby v něm bydlil, jako jediný host, i během koronokrize, vzpomenu si na Kafkův Zámek. U nás sice žádný zámek nemáme, jen opuštěné silážní věže, ale onen zeměměřič je podivný sám o sobě, už jen proto, že ač zeměměřič, vlastně nic nevyměřuje, jen vegetuje v hostinci a má nás všechny nejspíše za hlupáky.

            Jmenuje se, nebo to aspoň tvrdí, Ladislav O. a dost možná to není ani zeměměřič, ale nějaký spisovatel, který takto inkognito sbírá mezi námi, prostými venkovany, materiál ke své další knize, kterou ovšem vydá pod úplně jiným jménem, abychom jej nežalovali za to, že ta kniha je o nás, kdyby se tou knihou náhodou proslavil.

            Tuhle jsem si nedal pozor a zůstal s ním v hospodě docela sám, a aby toho neštěstí nebylo málo, pustil jsem se s ním do řeči, za což mohlo nejspíše těch pět dvanáctek a tři velké slivovice, které jsem měl v sobě, protože intelektuály (což je pro mě každý, kdo má státní maturitu) jinak opovrhuji a nebavím se s nimi, jsou to všichni prašiví liberální demokraté, pro které je tradiční rodina sprosté slovo.

            „Je to všechno jeden velký švindl, ten koronovirus,“ udeřím na zeměměřiče a pokračuji, „švindl a podvod!

            Četl jste Kafkův Zámek, prosím pěkně?

            Já ho nečetl, ale slyšel jsem, že je to nadčasová kniha!

            Ale ještě nadčasovější kniha je, !

            To si přečtěte, tam to všechno je!

            Podvedli nás, robot Emil, Červenáček, a my kvůli tomu nemohli dva měsíce chodit do hospody. Nu, člověk by ještě bez toho chlastu a ostatních opilců vydržel, ale to, že jsme museli nosit roušky, to jim neprominu! Hadr na hubě! To už nás zrovna mohli všechny obřezat!

            Jak říkám, je to všechno jeden velký švindl! Svině jedny americké! To jim nikdy nezapomenu! Gatěs bude viset! A ten jeho barák vyrabujeme! Všechny ty hajzly vyházet z okna.“

            Můj hněv je spravedlivý, protože je to hněv luzy a hněv luzy je vždy spravedlivý, to už dokázal Marx. Podvedli nás, ale my se nedáme, my zase nejsme až tak hloupí jak se zdá!

            Dívám se na zeměměřiče, co mi na to řekne, ale ať mi řekne cokoliv, tak mu na to odpovím, ať si přečte knížku Okolo Československa, aneb koronavirový podfuk, že tam je jasně dokázáno, že je to všechno jen jeden velký podvod!

            „Máte pravdu,“ dává mi však za pravdu zeměměřič a pokračuje, „máte přinejmenším pravdu v tom, že povinné nošení roušek je to největší svinstvo, které můžete po lidech chtít.

            Člověk není evolučně přizpůsoben k tomu, aby nosil hadr na hubě. Má-li hadr na hubě, musí ho to nutně traumatizovat, musí to v jeho vědomí vyvolat nevratné, bohužel silně devastující změny, už jen proto, že vzájemná ohleduplnost je krajně evolučně nevýhodná, Vláda, která donutí lid, aby nosil roušky, si jistě nezaslouží nic jiného, než aby byla svrhnuta, třeba i násilnou, absolutně nedemokratickou cestou.

            Ale v tom ostatním se docela mýlíte.“

            „Já, že se mýlím? Já, který jsem dočetl do půlky, že se mýlím! Tam je všechno, je to podvod!“ vykřiknu

            „Nepřu se s vámi,“ odpoví klidně zeměměřič a ušklíbne se, „ale na podvod musí být vždy dva, ten který je podváděn, a ten který podvádí. Říkáte, že je to všechno podvod. V tom případě by ale musili Robot Emil a Červenáček vědět, že onen virus není ve skutečnosti vůbec nebezpečný, a že proto není třeba dělat nic z toho, co dělali, hlavně pak nutit lidi, aby nosili hadr přes pysk.

            Ale jak to mohli vědět?

            Někdo by jim to musel říct a oni pak, majíce tuto informaci, by se rozhodli zneužít situaci ve svůj prospěch, i když je otázka, jaký prospěch by z toho vlastně mohli mít, krom toho že se nemohly konat demonstrace Milionu chvilek.

            Existuje ovšem i možnost, že i oni byli podvedeni, že jim bylo vsugerováno přesvědčení, že tento virus je nebezpečný, ačkoliv nebezpečný není ani trochu.

            Ale to jim mohl vsugerovat jen někdo, kdo dobře věděl, že tento uměle vyrobený virus vůbec není nebezpečný.

            Kdo to mohl být?

            Byl to Prymula?

            Nebo to byla média, konkrétně Česká televize?

            Věděl její ředitel, že záběry z Číny jsou zinscenované, že veškeré informace o koronaviru jsou rovněž tak umělé stvořené fake news, ale místo toho, aby Česká televize tuto pravdu odhalila, tyto fake news naopak dále šířila a tak nebohý robot Emil musel pronášet projevy k národu a lidé nemohli sundat hadr z pysku ani v tom pitomém vlaku.

            Bylo-li to tak, což je velmi pravděpodobné, pak ovšem byly takto někým podvedeny takřka všechny vlády, v Maďarsku dokonce tak, že Orbán, který skočil na lep, vládne prostřednictvím dekretů  a každý, kdo byl v karanténě, musel v své obydlí viditelně označit, aby jej mohla policie kdykoliv zkontrolovat, a v Rusku dokonce vyvinuli proti, ve skutečnosti zcela neškodnému koronaviru, účinnou vakcínu jen s nepatrným množstvím vedlejších účinků.

            Kdo je tedy tím podvodníkem, který zmátl tolik vlád, kvůli kterému museli i havíři na Ostravsku mít hadr přes pysk?

            Je to Soroš?

            A v tomto bodě se mýlíte nejvíc.“

            „Jak to, že to není Soroš?

            Snad tím nechcete říct, že ten, kdo Okolo Česko-Slovenska, aneb koronavirový podfuk napsal, je taky podvodník!“ vybuchnu.

            „Ten, kdo napsal, je především grandiózní hlupák,“ řekne ten divný zeměměřič, zatímco já lapám po dechu, jako kdybych byl covidní, „je to totální hlupák?

            Proč mu vadí, že lidé nosí roušky, ale proč už mu nevadí, že stejně tak lidé nosí u sebe mobil?

            Proč mu vadí nějaké restrikce a nevadí mu to, že se lidé rozčilují, když je někdo smaže na facebooku, místo toho, aby se radovali, že na žádném facebooku nejsou a tedy nejsou pod neustálou kontrolou, protože svoboda není to, když si můžete psát na facebooku, co chcete, svoboda je to, když tam nejste.

            Tomu hlupákovi, který to napsal, vadí roušky, ale nevadí mu mobily a sociální sítě, které jsou tím skutečným nástrojem totality, ve které už dávno žijeme a existujeme, a která je totalitou absolutní, protože se ji sami a dobrovolně podřizujeme.

            Pravda, kterou tento hlupák odhaluje, je jen narkotikem, které je mu vstřikováno do mozku, všichni ti hlasatelé pravdy, jakým je i on, jsou jen užiteční blbci, protože pravda, kterou odhalují, to je pouze kouřová clona, která má odvést pozornost.

            Ano, covid je podvod, ale podvod v tom smyslu, aby zakryl skutečné vládce světa.

            Ptáte se kdo to je?

            Jsou to sofistikované informační systémy, skutečná umělá inteligence, které houby záleží na nějakých rouškách, to ona chrlí a produkuje kvanta zámarně protichůdných informací, aby se v nich lidé utopili jako velikokonoční koťata, a ten váš hlupák je jenom reproduktor, infikovaný skutečně nebezpečným virem, to jest virem blbosti.

            Lidé, včetně toho vašeho hlupáka jsou už touto umělou inteligencí ovládáni, zbaveni myšlení, nebo si myslíte, že lidé, kteří bez přestání hledí na mobil, jsou ještě schopní nějakého samostatného myšlení?

            Řekněte, jaké myslící bytosti mohou vyrůst z dětí, kteří od svých dvou let mají v ruce mobil?

            A ten váš hlupák chce vyhazovat politiky z okna, aby zachránil svět, jako ho chtěli zachránit bolševic, hehe!

            Copak nechápe, že tomu, co ovládá svět, jde právě o to?

            Že on je ten snaživý blb, který slouží světovládné umělé inteligenci, o jejichž rozměrech nemá ve své zabedněnosti ani páru a ještě k tomu píše takové hloupé knihy?

            Ovšem hlupákovi můžou věřit zase jen hlupáci.“

            Zeměměřič se ušklíbne, ale já se nedám.

            „Teď vám nerozumím, vím jen to, že všechno, co říkáte, je zoufalé, opravdu zoufalé. Na to jste přišel sám? Úžasné!“ vpálím zeměměřičovi do tváře.

            „Může být,“ řekne zeměměřič a dodá, jako by byl skutečně postava z Kafkova románu, „do jaké vesnice jsem to vlastně zabloudil? Copak je tady nějaký zámek?“

            „Zámek ne. Jen opuštěné silážní věže,“ mávnu nad tím nebožákem rukou a zvednu se k odchodu.