Předchozí řádky slouží pro vykreslení atmosféry, ve které se Sládek 15. srpna 1995 vydal do ateliéru České televize. Ta ostatně Sládka na začátku relace uvedla následujícími slovy: „po pochodech sládkovců Prahou s hesly ‚Vládu naházíme do Vltavy‘, útocích v parlamentu na Václava Havla v den jeho prezidentské volby, výtržnostech na hřbitově v Terezíně, nebo při oslavě 28. října se tedy jedná o další velice kontroverzní akci parlamentní strany SPR-RSČ,“ s poukazem právě na Vikovu letákovou akci.
Chovají se Sládkovci tak, jak by se měla normální parlamentní demokratická opozice chovat? Touto větou moderátor Milan Šíma odstartoval přesně 25 let starou relaci. „Těchto pět osobností se domnívá, že ne a měli chuť i odvahu se dnešní Arény zúčastnit,“ uvedl Šíma diskusní panel, jehož členy byli chartista Petr Uhl, poslanec (tehdy za KDS, později ODS) Marek Benda, publicista Vladimír Just, romský poslanec Ladislav Body (Levý Blok) a filosof Rudolf Battěk.
Pětice Sládkových oponentů nejprve dostala možnost krátce zhodnotit působení SPR-RSČ v české politice. V zásadě se opakovalo, že jde o nestandardní stranu, projevy jejích poslanců i sympatizantů jsou mnohdy extrémní a byla vyslovena i naděje, že Sládkovci skončí jako Jean-Marie Le Pen ve Francii. Tehdejší lídr krajně pravicové Národní Fronty Le Pen totiž v prezidentských volbách v roce 1995 skončil se ziskem 15 % hlasů čtvrtý a neprošel do 2. kola, ve francouzském národním shromáždění pak mezi takřka 600 zástupci seděl pouze 1 člen Národní Fronty.
Cenzurován v ČT?
Poté již byl do studia vpuštěn samotný Sládek, který se usadil do horkého křesla naproti svým oponentům. Na úvod si postěžoval, že do televize nebyl pozván více jak 600 dnů. „Takřka dva roky se předseda parlamentní politické strany nedostal do televize. Ne že bych nechtěl,“ začal Sládek, kterého však přerušil Šíma s námitkou: „Ale v některých záběrech ve zpravodajství jste byl vidět!“ Sládek poté Šímovi dovysvětlil, že mu šlo o živé vysílání. Šíma se ovšem nedal a uvedl, že Sládka osobně několikrát do Arény dříve zval, pozvánky však nebyly vyslyšeny. Sládek toto nechal bez odpovědi a pouze dodal, že podle něj se jedná o diskriminaci.
Dále se Sládek pochybovačně vyjádřil o anketě ANO/NE, kterou v pořadu Aréna mohli ovlivňovat diváci pomocí telefonů. Uvedl, že výsledkům nevěří a že ČT údajně vždy potlačí to, co se nehodí. Jen pro jistotu uveďme, že v tomto konkrétním dílu mohli diváci hlasovat, zda souhlasí se Sládkovými názory.
Petra Uhla zajímalo, zda Sládek spolupracuje s Národní Frontou Jeana-Marie Le Pena, či s rakouskými Svobodnými, tehdy pod vedením Jörga Haidera, a také to, jak Sládek nahlíží na případný vstup Česka do EU, kde už je Německo. Sládek spojení s jmenovanými stranami odmítl, naopak hovořil o tom, že spolupracuje s americkými Republikány a že měl přednáškové turné po USA. Podle Sládka se toto do českých médií nedostalo. Vstup do EU Sládek odmítl. „Znamená to příliš mnoho omezení do budoucna, ztrátu suverenity, atd.“
O chvíli později se pak skrze otázku na trest smrti opřel do Václava Bendy, jehož syn Marek byl ve studiu přítomen coby Sládkův oponent. „A co se týká trestu smrti, tak zcela jednoznačně jsme první politická strana, která v této zemi vystoupila s požadavkem pro znovuzavedení trestu smrti. Problém je v tom, že za celou dobu se o tom nesmělo mluvit a teď když se blíží volby a je jasné, že většina občanů je pro zavedení trestu smrti. Tak kdejaká politická strana přispěchala také s tím, že by se ráda s tím svezla... jako třeba Křesťanskodemokratická strana, která pod vedením pana Bendy postupně zaniká, že jo,“ pronesl Sládek s poukazem na KDS, kterou ovšem v té době již dva roky vedl Ivan Pilip a nikoli Václav Benda, otec Marka Bendy.
Hovoří Marek Benda
Poté se ke slovu dostal Marek Benda. Zmínil Sládkův antikomunismus a zajímalo ho, jak je možné, že Sládek a jeho kolegové ve Sněmovně hlasují „v 80 až 100 procentech vždy s představiteli KSČM“. Vytáhl také rok 1990, kdy měl údajně Miroslav Sládek se svou suitou přijít za Václavem Bendou a navrhovat sloučení KDS a SPR-RSČ.
Sládek toto tvrzení kategoricky odmítl. K otázce vztahu s komunisty prohlásil, že v přihlášce do SPR-RSČ je čestné prohlášení, že uchazeč nikdy nebyl členem ani kandidátem KSČ, a vytýkal naopak Bendovi, že KDS ve vládě spolupracuje s bývalými kádrovými rezervami ÚV KSČ. „Jak třeba já přijdu k tomu, že třeba tady v tomhle křesle už tolikrát seděl soudruh Dlouhý a podobně, se kterým vy účinně spolupracujete,“ ptal se naopak Sládek Bendy.
Sládek o Romech, z nuly na sto za vteřinu
Pak se dostal ke slovu poslanec Ladislav Body (Levý Blok, dříve KSČM), kterého zajímalo, jak Sládek posuzuje české občany. Zda podle barvy pleti, podle chování, či podle politického zaměření.
„Pane poslanče, vy jste jediný zástupce cikánů v parlamentu,“ začal Sládek, což Bodyho vyprovokovalo k reakci. Sládka opravil, že zastupuje Romy. „Takže, já bych nejprve upřesnil tu terminologii, protože často se používá slovo Rom... uvědomte si, že ve slovníku spisovné češtiny... já si na tu mateřštinu velmi potrpím. Takže nazývejme věci pravými jmény,“ kontroval Sládek. „Mně to nevadí,“ přitakal s úsměvem Body. „My nikoho, nikoho neposuzujeme podle původu... barvy pleti a tak dále. V žádném případě! Posuzujeme občany pouze podle toho, jak se chovají. Zda dodržují, nebo nedodržují zákony,“ pokračoval Sládek zdánlivě v klidu. Poté se ale jakoby něco změnilo a Sládek přitvrdil.
Hovoří Ladislav Body
Podporujete záměr EU, aby muž musel být dva měsíce povinně na rodičovské dovolené (Jinak by se zkrátila doba čerpání) ?Anketa
Body se poté Sládka zeptal, zda má pocit, že se jeho vlastní strana chová slušně a demokraticky, jak Sládek dle svých slov vyžaduje. Body zmínil incidenty, při kterých Sládkovci napadli televizní štáb, či jejich konflikty s policií a novináři. „Ano, já jsem přesvědčen, že příznivci, členové Republikánské strany se chovají velice slušně, nejslušněji,“ začal Sládek reakci, která Bodyho i další ve studiu rozesmála.
K incidentu, při kterém sládkovci napadli kameramana České televize, se poté vrátil i Marek Benda. Toho zajímalo, zda se tedy Sládkova partaj ke zmlácení kameramana či k šarvátce s policisty uchýlila proto, aby byla vidět v médiích. To velmi zaujalo moderátora Milana Šímu, který Bendovi přitakával. „Já zmlácení kameramana nepokládám za drobný incident,“ doplnil Benda v narážce na dřívější Sládkova slova, kterými chtěl napadení bagatelizovat. „My jsme zmlátili nějakého kameramana?“ zeptal se překvapeně Sládek. „Ano, našeho,“ reagoval moderátor Šíma. „A vy jste si stěžovali, jako televize?“ vyptával se dál Sládek, čímž opět vybruslil z položené otázky. „Pokud bychom někomu ublížili, máte přece možnost podat trestní oznámení, policie to jistě ráda a včas vyšetří,“ pokračoval Sládek a na další Šímovu námitku, že snad s násilím vůči kameramanovi souhlasí, nereagoval.
Z celého incidentu s napadením kameramana si v roce 1995 v legendární scénce vystřelil Petr Čtvrtníček s kolegy v pořadu Česká soda:
Český Mr. Bean
Publicista Vladimír Just se poté Sládka naoko zastal. Prý je skutečně Sládek v médiích příliš málo, a proto se musí uchylovat k různým oklikám, jako „maskovat se, podobně jako naši národní hrdinové, dostávat se v masce Mr. Beana mezi nás,“ ironizoval Just dřívější Sládkovo tvrzení s jemným štulcem ohledně podobnosti českého politika se slavným filmovým nemehlem. Zatímco Sládek vlivem Justovy poznámky na moment ztratil sebekontrolu, publikum poznámka rozesmála. Just poté začal kritizovat Sládkovo chování, připomněl například kopání do věnců při pietním aktu v Terezíně. „Nikdo člověka neshodí tak, jako se umí shodit sám. Nejlépe je umožnit člověku, aby se sám znemožnil, to je jediná cesta parlamentní demokracie, a to je myslím dokonce i podstata mediální politiky, takže já hrozně vítám, že pan předseda tady je,“ pokračoval publicista.
Miroslav Sládek po posměšné poznámce o Mr. Beanovi propaloval Vladimíra Justa pohledem
Justa zajímalo, čím se politika sládkovců reálně odlišuje od politiky komunistů. Sládek se nejprve ale chtěl vrátit k poznámce o sebezesměšnění a k otázce podobnosti s Mr. Beanem, což Justa pobavilo. „Já jsem Rowana Atkinsona požádal, aby laskavě přispěl na volební fond SPR-RSČ,“ překvapil Sládek. „Nebýt toho, že to je moje karikatura, parodie, která mě má zesměšnit, tak by nikdy televize jeho pořady nekoupila,“ vyslovil Sládek a dodal, že podle něj zas tak dobrý tento komediální seriál není. Pro úplnost je nutné dodat, že sitcom Mr. Bean se vysílal ve 245 státech a územích na celém světě, z Rowana Atkinsona udělal miliardáře a charakter Mr. Beana se účastnil třeba i zahajovacího ceremoniálu letní olympiády 2012 v Londýně.
Just se na této odpovědi začal točit a poznamenal, zda jde tedy v případě Mr. Beana také o provokace vládních stran. V tu chvíli se pokusil přisadit si i Marek Benda. „Znáte ty pořady ještě líp, než jsem vás znal,“ řekl poněkud neurčitě. „Dobrý, dobrý,“ reagoval viditelně vytočený Sládek. „Přeji vám hodně úspěchů, když už hovořím speciálně k vám, v té cestě do ztracena,“ vrátil úder Bendovi a pobavil publikum. Nutno říci, že předpověď Sládkovi příliš nevyšla. Zatímco on sám Sněmovnu opustil po volbách 1998, Marek Benda v ní sedí dodnes.
Pak se na přetřes dostala otázka případné prezidentské kandidatury Miroslava Sládka. Jen pro připomenutí, Sládek se o tento post ucházel již v roce 1992 (prezident ČSFR) a v roce 1993 (ČR). Nakonec si kandidaturu skutečně zopakoval ještě v roce 1998, v době volby ovšem na rozdíl od svých kolegů z Poslanecké sněmovny nevybíral nového prezidenta, nýbrž seděl ve vazební věznici Na Pankráci. Vyhrocená situace tehdy vedla např. i ke slavnému „pískání“ Dagmar Havlové.
Moralizující Jan Vik, pískající Dagmar Havlová:
Co podle Sládka provedl Havel
V roce 1995 ovšem Sládek reagoval takto: „Víte sami, že Václav Havel tolik toužil se stát prezidentem, jakékoliv republiky, s jakýmkoliv jménem, protože on byl prezidentem ČSSR, ČSFR, potom zase ČR, že udělal takové ústupky vládnoucí koalici, aby ho podpořila, že dneska prakticky prezident je dobrý na to, aby někde položil věnec.“ Sládek tak kritizoval údajně nedostatečné pravomoci prezidenta republiky a řekl, že by preferoval post předsedy vlády.
Poté se dostal do konfliktu s poslancem Bodym, se kterým se přeli o tom, zda dříve zanikne Levý blok, či SPR-RSČ. Sládek Bodymu vmetl, že se do parlamentu dostal coby člen Levého bloku pouze na zádech KSČM a díky voličům komunistů. Sládkovi konfrontace s Bodym opět připomněla téma Romů, takže se k němu dostal i oklikou z otázky o jaderné elektrárně Temelín.
„Co se týče severních Čech, tam je také tíživá ekologická situace. Ale tam jsme se například podívali do Mostu, na to sídliště Chanov a slíbili jsme tam, že buď se ti cikáni budou chovat slušně, nebo zbavíme Most tady té přítěže,“ uzemnil Sládek opět přítomné ve studiu. „To by nás zajímalo, jak zbavíte Most té přítěže,“ vyptával se Marek Benda.
To už nevydržel Petr Uhl. „Není pravda to, co jste uvedl, že 70 až 80 procent kriminality se dopouští romské etnikum. Není to pravda u žádného trestného činu, a to ani u těch, jako je kapesní krádež, nebo kuplířství, kde to romské etnikum má výrazný podíl, z důvodů, které jsou velmi složité a které pramení zejména v jejich sociálním postavení,“ hájil Romy.
Uhla dále zajímalo, co Sládek říká na hnutí skinheads a na heslo „Čechy Čechům“ a v jaké fázi je Sládkův nápad vystěhovat všechny Romy do Španělska. „Jak ten odsun budete provádět, jestli přes Německo, nějaké transporty, a tak podobně,“ rozjel se Uhl a připomněl Sládkovi, že nemá poslaneckou imunitu a že jeho výroky jsou na hraně trestního zákona.
Sládek se bránil, že slovo odsun on nepoužil a že pouze řekl, že nikoho nenutí, aby v Česku pobýval. Odmítl, že by se skinheads měl cokoli společného. „Sdělovací prostředky mi je ale přiřkly, aby mě diskreditovaly v očích střední a starší generace,“ pokračoval, aby se vzápětí přesunul do protiútoku, při kterém se otřel i o romského poslance Bodyho: „Další věc, ‚Čechy Čechům‘, já si myslím, že není nutné rozlišovat, zda je někdo třeba Slovák, jako pan Uhl, případně Čech jako já, žijeme tady přeci jako občané České republiky, zcela bez problémů, a že tu nejsou nejmenší problémy ani třeba ve vztahu já a pan poslanec Body, a tak podobně.“
„Děkuju,“ přitakal Body. Sládek poté publiku sdělil, že se s Bodym potkal v pražském metru, kde se prý „klidně bavili“. Body s tímto výrokem souhlasil, Sládek pak ovšem opět věc otočil do konfrontace: „Já si myslím, že jsem byl jedním z mála, který se tam vůbec s panem poslancem bavil.“ Body i na tuto poznámku reagoval úsměvem.
Jak to Sládek myslel s těmi Romy?
Pak se Sládek vrátil k údajnému odsunu Romů. „My nechceme přijímat nějaké zvláštní zákony, někoho k něčemu nutit. My chceme jen jednu věc. Po volbách přezkoumáme invalidní důchody u cikánů.“ „Jen u nich,“ zeptal se Uhl, leč Sládek nereagoval a pokračoval: „Podporu v nezaměstnanosti dostane jen ten cikán, který v životě pracoval. Takže většinou o ně přijdou. A přídavky na děti dostane jenom ta rodina, která pečuje o děti. Takže o ně většinou přijdou. A jakmile nebudou mít podporu, kterou by jiný občan nedostal, tak se jim velmi rychle mezi námi přestane líbit,“ uzavřel Sládek svou sólo jízdu.
„Teď jste dokázal, že vy opravdu ty Romy nemáte rád, přiznejte to,“ vmetl mu do té doby klidný a velmi stručný Rudolf Battěk. „Já nerozlišuji občany podle původu, ale podle toho, jak se chovají,“ oponoval Sládek. Uhl mu ale připomněl, že právě řekl, že chce přezkoumávat sociální dávky u Romů.
Na závěr se Milan Šíma přesunul k výsledkům diváckého hlasování. „Pane Sládku ,řekněte mi, kolik máte členů,“ zeptal se Sládka při pohledu na skóre. „Kolem 50 tisíc,“ odpověděl mu Sládek. „Tak se nedovolali asi všichni, ale zvítězil jste, stačilo to,“ řekl Šíma. 7422 volajících Sládka podpořilo, 6567 nikoli.
Kompletní relaci Arény z 15.8.1995 si můžete po 25 letech připomenout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
