„Druhová skladba lesů se do budoucna změní. Vlastně už se mění teď. V loňském roce se plocha zalesnila třetinou smrků oproti listnáčům. V rámci obnovy lesů se tak poměr těchto druhů značně obrací oproti původnímu stavu,“ řekl náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář.
Nyní dostávají přednost listnaté stromy před jehličnany. Loni se vysázelo 33 milionů smrků oproti 110 milionům listnáčů. Lesů neubývá, ale budou jiné, okomentoval situaci náměstek ministra zemědělství.
Letošní deštivé léto sice částečně pomohlo doplnit zásoby vody v krajině, ale z hlediska dlouhodobého průměru to podle ministra zemědělství Miroslava Tomana žádný zásadní efekt nemá.
„Suchem jsou postiženy v zásadě všechny druhy stromů, nejhorší je situace na Českomoravské vrchovina, ale přesouvá se to směrem do středních Čech,“ upřesnil Toman. Letošní deštivý rok však podle ministra alespoň pomohl zabrzdit rozlet kůrovcové kalamity.
Vznikají stovky nádrží v lesích. V boji proti suchu to nebude stačit |
Ministerstvo přijalo v rámci boje se suchem a kůrovcem celou řadu opatření. „Není to čistě jen kůrovcová těžba a zalesňování, ale i stavba retenčních nádrží. Ty přispívají k udržení vody v krajině,“ vysvětlil náměstek Mlynář.
Fronta kůrovcové kalamity se podle Mlynáře posouvá z Vysočiny směrem na západ.
„Dá se tedy očekávat, že minimálně ještě rok nebo dva budeme s kůrovcovou kalamitou bojovat v této lokalitě. Nicméně na kůrovce si musíme zvyknout, v určité míře tady byl a vždycky bude. Ale doufáme, že by významná část této kalamity mohla s přispěním počasí skončit do dvou, tří let.“
Lesy ČR díky karanténě a protikoronavirovým opatřením neměly nouzi o pracovníky. „Řada lidí se hlásila do práce v lese a na zalesňovací práce. Lesy ČR využily více než 1200 lidí. Zatím je tedy sezonních pracovníků dostatek,“ uzavřel Mlynář.
