Článek
Pro každý sloh jsou totiž typické zcela jiné květiny. Pořádek chtějí do věci vnést výzkumníci ze zahradnické fakulty brněnské Mendelovy univerzity.
Gotika měla lilie, k renesanci neodmyslitelně patří tulipány, baroko bylo obdobím hyacintů
Gotika měla lilie, k renesanci neodmyslitelně patří tulipány, baroko bylo obdobím hyacintů, které byly později v krajinářské tvorbě nahrazeny narcisy. Jinými slovy není jedno, jaká kytka se u obnovené památky vysadí. Na detailu záleží, a to nejen podle zahradníků.
Pozor na uměleckou licenci
Vědci z ústavu biotechniky zeleně zahradnické fakulty, který sídlí v Lednici na Břeclavsku, mají v plánu vytvořit do dvou let metodiku, která bude pro památkáře a všechny stavebníky cenným pomocníkem při obnově okolí těchto sídel.
Jedním z výsledků ojedinělého výzkumného projektu budou také internetové stránky o květinách a slozích.
Svými květinami, v zahradě i v interiérech, je vyhlášený například zámek v Lysicích na Blanensku.
Sběr dat je poměrně složitý. Vědci procházejí knihovny a archivy a s lupami pátrají po galeriích a obrazárnách. Na obrazech je nezajímají portréty knížat či hrabat, ale okolí a pozadí figur, hlavně dobová květinová výzdoba. Je však třeba počítat s tím, že někteří umělci ve snaze udělat pozadí co nejkrásnější dali na obraz rostliny kvetoucí na jaře i na podzim.
V Paříži roste největší evropská městská farma umístěná na střeše
„Odpovědi na to, jaké květiny, rostliny či dřeviny se v dané epoše používaly, včetně jejich nejrůznějších zapracování, nalézáme i na vybledlých fotografiích,“ řekl k projektu odborný asistent ústavu a spolutvůrce projektu Jiří Martínek.
Pátrání po starých odrůdách
Samostatnou kapitolou projektu je historie používání rostlin v interiérech. Výzkum se věnuje historickým oranžeriím, sbírkovým skleníkům a rostlinám v nich. Má zmapovat i tvorbu zahradníků před staletími a jedna část výzkumu se věnuje dřevinám z okolí památek.
Zámek Kynžvart ukrývá v nádherných interiérech nespočet unikátů
Například v oblasti květin a květinových záhonů, které zdobí prostor téměř před každým zámkem, je nutné vzít v potaz, že 19. století a první polovina 20. století představují etapu, v níž se dovážely i šlechtily nové odrůdy květin ve velkém, což se projevovalo v tehdejším zahradním umění.
„Součástí analýzy tehdejšího sortimentu květin bude i jejich srovnání se soudobou botanickou taxonomií. Ověří se také pravost některých starých odrůd a budeme se zabývat i vhodnými náhradami za vybrané soudobé druhy,“ dodal Martínek.