Jak jde k sobě příběh Shakespearovy milostné tragédie Romeo a Julie s hudbou alternativní britské rockové skupiny Radiohead, se už před týdnem mohli dozvědět diváci v Mahenově divadle. Neoklasický balet Radio and Juliet byl první z premiér letošního letního menu brněnského Národního divadla. Další však budou brzy následovat.
Zmíněné představení Radio and Juliet je lákadlem pro fanoušky baletního umění s rockerskou duší. „Příběh začíná ve chvíli, kdy Julie spatří vedle sebe ležet mrtvého Romea. Abych to upřesnil, ve skutečnosti jej dále rozpracováváme pozpátku, skoro jako retrospektivu nějaké nenaplněné lásky. Mým záměrem nebylo převyprávět příběh, ale nabídnout publiku zážitek z jiné perspektivy,“ vysvětluje rumunský choreograf Edward Clug, který spolupracuje i s baletem Velkého divadla v Moskvě.
V kuse pro šest mužů a jednu ženu se pasáže s pomalou hudbou střídají s rychlými písněmi, jejichž rytmus tanečníci podtrhují ostrými a přesnými pohyby, místy až s prvky breakdance.
„Clugovo zpracování velmi oslovuje mladé, takže si myslím, že hlavně mladá generace je zvědavá na tento titul, což bylo záměrem,“ těší šéfa brněnského baletu Mária Radačovského, že jsou první představení téměř vyprodaná.
Činohra začíná ve středu
Z nabídky čtyř novinek mohou tento měsíc vybírat příznivci činohry. Činoherní blok odstartuje 19. srpna v Mahenově divadle Liliom maďarského dramatika Ference Molnára. Příběh odehrávající se ve stínu kolotočů bude poutavý i vizuálně.
„Je to velký příběh lásky až za hrob, což je v tomto případě doslovné. Hrdina skutečně podstoupí cestu do nebe a zpět,“ přibližuje šéf činohry Milan Šotek.
Titul, tentokrát v režii Štěpána Pácla, se do Brna vrací přesně po sto letech. „Jde o jednu z nejpůvabnějších her počátku 20. století, přesto ji česká divadla přehlížejí,“ dodal Šotek. V hlavních rolích se objeví nové tváře souboru – Ivan Dejmal s Petrou Lorencovou.
Loni premiéra v Londýně, teď v Brně
Následovat bude v Redutě 21. srpna Velmi, velmi, velmi temný příběh od britského dramatika a filmového režiséra Martina McDonagha. Námětem je postava Hanse Christiana Andersena a otázka, proč jsou jeho pohádky tak temné.
„Uvedeme ji jen sezonu po londýnské premiéře. A podobných novinek bude spousta i v nadcházející sezoně,“ připomněl ředitel divadla Martin Glaser. Hlas vypravěči této hry propůjčil Jiří Lábus a Andersena ztvární Michal Bumbálek.
Taktéž v Redutě se odehraje Idomeneus – hra napsaná pro deset herců, z nichž každý bude na chvilku Idomeneem. „Napsal ji současný autor Roland Schimmelpfennig. S mýtem o Idomeneovi si pohrává a vypráví čtyřikrát stejný příběh, který pokaždé dopadne špatně,“ nastínil Šotek.
Činoherní srpnovou nabídku pak 28. srpna uzavírá fraška Slaměný klobouk. „České divadlo ho zná spíše z převyprávění Voskovce a Wericha nebo Miroslava Horníčka, ale příliš se neuvádí originál Eugena Labicha, k němuž jsme se vrátili,“ dodává šéf činohry.
Novinek se dočkají i milovníci opery
Operní soubor „dluží“ divákům dvě premiéry – Řecké pašije, které se na jevišti Janáčkova divadla odehrají až 7. října v rámci mezinárodního festivalu Janáček Brno, a Ferdu Mravence. Operní novinku v hlavní roli s Tomášem Kořínkem, která bude patřit dětem, Janáčkovo divadlo poprvé uvede 22. srpna.
„Ferda Mravenec Ondřeje Sekory je stálicí dětské literatury a jeho operní podoba vytvořená brněnským skladatelem Evženem Zámečníkem je vtipným a zábavným úvodem do světa opery pro celou rodinu,“ přibližuje šéf opery Jiří Heřman. Režisérem tohoto díla měl původně být Arnošt Goldflam, ze zdravotních důvodů se ho však nakonec ujala Magdalena Švecová.
Rouška v divadle nejen teď, ale i na podzimMimořádné srpnové uvedení šesti premiér z repertoáru Národního divadla Brno s sebou nese také mimořádná opatření, která musí diváci i organizátoři dodržet. Kvůli koronaviru stále platí limit 500 diváků pro konání vnitřních akcí a nad sto osob je pro všechny kromě herců samozřejmostí rouška. „I s dalšími řediteli divadel jsme o opatřeních jednali s hlavní hygieničkou. Domluvili jsme se, že vypracujeme návrh, jak snížit riziko nákazy při návštěvě divadla, abychom od restrikcí přešli k prevenci,“ prozradil ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser s tím, že za současné situace, kdy se pravidla neustále mění, je pro kulturní sektor velmi obtížné fungovat. Šéfové divadel by uvítali, aby se od září mohlo hrát pro tisícovku diváků. Nezbytným „doplňkem“ bude pro návštěvníky divadel i nadále rouška. „Ta zřejmě bude symbolem celé příští sezony. Je to akceptovatelné opatření, které přispěje k prevenci,“ podotkl Glaser. Kdo zapomene, může si roušku v divadle zakoupit. Aby dodrželi limit, v Janáčkově divadle s kapacitou přes tisíc míst i v Mahenově se prodej po pětisté vstupence zastaví. Míst je však na většinu představení ještě dost. „Předpokládáme, že se lidé rozhodnou až na poslední chvíli, ostatně takové chování očekáváme i na podzim,“ předeslal ředitel s tím, že si teď lidé nejspíš nebudou plánovat návštěvu divadla měsíce dopředu. Srpnová představení se prodávají za zvýhodněnou cenu. Do Reduty vyjde vstupenka na 200 korun, na činohru v Mahenově divadle na 300 korun a výhodnější jsou rovněž lístky na balet a operu. Létu se přizpůsobily i začátky představení, která až na výjimky začínají ve 20 hodin. Také není vyžadován tak přísný dresscode. „Důležité je, abychom se přestali bát potkávat se a vrátili se do normálního života,“ dodal Glaser. Ztrátu divadla za letošní rok prozatím vyčíslil na více než 20 milionů. |
