„Civilizace, které zničily lesy, zanikly.“ „Šumavu nedáme, radši NP zbouráme.“ S těmito a dalšími transparenty se před pár dny sešli demonstranti před budovou Správy národního parku Šumava ve Vimperku.
Přišli za ředitelem správy Pavlem Hubeným. Chtěli vyjádřit nesouhlas s červnovým rozhodnutím, které rozšířilo oblast, kde se v národní přírodní rezervaci Boubínský prales nemůže nijak zasahovat proti kůrovci. Ke správcům parku měli protestující řadu výhrad.
„Vyčítáme jim, že brání efektivní ochraně lesů, která je nutná k zachování vzrostlých lesů v obrovském lesním komplexu hory Boubín, které plní všechny blahodárné funkce,“ připravil si proslov hlavní organizátor akce, lesní poradce Petr Martan. Demonstraci, která byla poklidná, svolala uskupení Komunita pro duchovní rozvoj, Hnutí život a Zachraňme Šumavu.
Ředitel Hubený vyšel ven, aby si argumenty odpůrců vyslechl. Mimo jiné upozornil, že pokud spolky měly k režimu v Boubínském pralese výhrady, měli se jejich členové dříve přihlásit do připomínkového řízení.
„Ředitel chtěl diskutovat, požádal o slovo. Jenže mu to bylo umožněno jen na necelé dvě minuty a s přerušováním. Poté, co jeden z organizátorů začal se slovními útoky na jeho osobu, seznal, že nemá cenu dále diskutovat. Každopádně přijal sepsané požadavky, na které vypracuje písemnou odpověď,“ sdělil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Odpověď odeslal ředitel Hubený demonstrantům v pondělí. „Skutečně si uvědomuji, a se mnou všichni kompetentní zaměstnanci, že se ocitáme v období s rizikem mimořádně silné gradace lýkožrouta smrkového, jak v celé ČR, tak i v oblasti Boubína. A protože mám bohaté zkušenosti s chováním gradací lýkožrouta smrkového tam, kde nebyl manipulován zásahy spojenými s ochranou lesa, nemohu s vámi sdílet přesvědčení, že za zvýšeným stavem lýkožrouta je třeba hledat bezzásahový režim,“ reagoval Hubený.
Upozornil, že zrušení rozhodnutí o Národní přírodní rezervaci Boubínský prales z poloviny června není v jeho kompetenci.
„Rozhodnutí bylo vydáno ve správním řízení odpovědnou pověřenou úřední osobou. Správní řízení podle mého názoru probíhalo v souladu se zákonem. V současné době je v odvolacím procesu na odboru státní správy ministerstva životního prostředí,“ dodal Hubený.
Spory kolem Boubína ožily opět loni na podzim. Lesy České republiky, které mají území ve správě, požádaly o výjimku. V rezervaci chtěly plošně kácet, aby bránily šíření kůrovce.
Vedení národního parku a chráněné krajinné oblasti výjimku zamítlo. A letos v červnu dokonce vydalo rozhodnutí, které naopak ještě zvětšuje bezzásahovou plochu. Právě to podnítilo svolání demonstrace.
„Bude to stát velké peníze. Loupat kůru na stojatém stromě, jak je nyní vyžadováno, se prodraží u jednoho kusu na více než tři tisíce korun. Napadený strom je naopak potřeba porazit, kůru oloupat až naležato a vyvézt ji z lesa pryč. Správa parku v minulosti svými hazardními rozhodnutími šla naproti tomu, aby Boubín ztratil 500 let staré smrky a tím svou unikátnost,“ tvrdí Martan.
Dlouhodobě se za zásahy proti kůrovci v šumavských lesích staví i kraj. Demonstrace se účastnil i poslanec a bývalý hejtman Jan Zahradník (ODS). Připojil se k výzvě směřované řediteli národního parku, potažmo ministerstvu životního prostředí.
Jádro Boubína má 50 hektarů
„Je potřeba rozhodnutí z června změnit a umožnit Lesům České republiky přiměřeně zasahovat proti lýkožroutovi. Smrkový porost patří k charakteristikám boubínské oblasti a tak by to mělo zůstat,“ komentoval Zahradník. Organizátoři sepsali celkem šest požadavků, jedním z nich je právě zrušení nařízení z 15.června letošního roku.
Oběma stranám jde paradoxně o týž výsledek: zabránění dalšího rozšiřování holin na Boubíně. Každá ale vidí způsob, jak toho dosáhnout, jinak. Správci volí zastavení rozsáhlého kácení, odpůrci namítají, že pokud se kácet nebude, brouk se na lese nenávratně podepíše.
Součástí Národní přírodní rezervace Boubínský prales, kde chtějí Lesy ČR kácet, je i jezírko na Kaplickém potoce.
Národní přírodní rezervace je rozložená na 670 hektarech, nedotčené jádro Boubínského pralesa měří necelých 50 hektarů. Nyní se žádným způsobem nesmí zasahovat na 139 hektarech. Červnové rozhodnutí tak navýšilo nedotknutelné plochy o zhruba 55 hektarů. Kácet stromy a dříví vyvážet se smí pouze v částech rezervace, které už v minulosti sloužily jako hospodářský les a aktivně se v nich zasahovalo.
„Podmínky jsme rozhodnutím zpřísnili. Je přesně určeno, kde je možné kůrovce asanovat. I v takových lokalitách platí pravidla o tom, kolik stromů musí zůstat. Nikde nesmí vzniknout úplné holiny. Ani tam, kde se smí kácet a dřevo odvážet. Jde o podrobný dokument s jednoznačným výkladem,“ dodal mluvčí správy Dvořák.
Připomenul, že přijaté podmínky zůstávají nadále platné. „Nyní fakticky ani ke změně dojít nemůže. Lesy ČR se totiž proti rozhodnutí odvolaly a tato situace nadále trvá. Proto s tím nyní nelze nic dělat, věc má odvolací orgán ministerstva životního prostředí. Sám ředitel Hubený rovněž nemůže zrušit úřední rozhodnutí, on není úřední osoba,“ řekl.
Správa NP Šumava stojí mezi dvěma póly. Kromě zastánců kácení a větších zásahů se pravidla u Boubína nelíbí ani ekologickému Hnutí Duha. Ale z opačného důvodu. Bezzásahové zóny požaduje ještě větší.
„Rozhodnutí zpřísňuje podmínky zásahů a malé části rezervace ponechává samovolnému vývoji. To je pozitivní změna. Hnutí Duha však považuje stanovené podmínky vzhledem k současné situaci za nedostatečné. Výsledkem stále může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch silně proředěných porostů, které rozvrátí vítr,“ reagoval expert na ochranu lesů Hnutí Duha Jaroslav Bláha.
