I ve smrti spolu aneb jak Julius Rosenberg s manželkou vyzradil tajemství výroby atomové bomby

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Špioni v žádné době neměli na růžích ustláno. Když byli odhaleni, obvykle neskončili dobře. Takový byl také osud amerických manželů Julia a Ethel Rosenbergových, kteří za špionáž pro Sovětský svaz dostali trest smrti.

Polský Žid, který se zhlédl v myšlenkách komunismu

Julius Rosenberg se narodil v roce 1918 do rodiny polského židovského přistěhovalce, která si přála z něho mít rabína. Tyto plány ale byly na hony vzdálené Juliovým zájmům. Místo náboženství šel raději studovat elektrotechniku a získal titul inženýra.

Přestože měl ortodoxní židovskou výchovu, jeho názory byly levicové. Vyznával komunistické ideály stejně jako Ethel, jeho manželka, s níž se Julius seznámil v roce 1939. Společně pak vstoupili do komunistické strany a organizoval finanční pomoc evropských antifašistů.

Špionáž pro Sovětský svaz

Jako špion pod krycím jménem Antenna začal pro Sovětský svaz pracovat už během druhé světové války. V té době byl totiž civilním zaměstnancem amerického Armádního spojovacího sboru, čehož využíval k získání informací z oblasti radarových technologií. Ty pak předával do Moskvy. Bratr jeho manželky David Greenglass, který pracoval v Los Alamos, mu poskytoval data o projektu Manhattan, což byl krycí název pro americký projekt vývoje atomových zbraní.

Státní službu musel Julius Rosenberg po zjištění komunistické minulosti americkou kontrarozvědkou v roce 1945 opustit. Založil si tedy opravárenskou dílnu a zároveň okolo sebe vybudoval širokou síť složenou z vědců a inženýrů, pomocí níž se dostal k utajovaným informacím, jež poskytoval Moskvě. I nad ním se však síť začínala pomalu stahovat, když FBI postupně odhalovala sovětské špiony.

V roce 1950 byl zatčen jeho švagr Greenglass, kterému bylo přislíbeno, že bude souzený v New Yorku, když poskytne svá svědectví i proti Rosenbergovi. Proti němu totiž vyšetřovatelé neměli zatím dost důkazů, díky nimž by ho mohli úspěšně soudit.

Soud s Rosenbergovými a poprava

Soud s Juliem a Ethel Rosenbergovými začal 6. března 1951, během něhož se jim soud snažil dokázat špionáž ve prospěch cizí mocnosti. Manželům škodilo, že opakovaně odmítali odpovídat. Vinu Rosenberga jednoznačně prokazovaly rozluštěné sovětské telegramy. Nikoliv však jeho manželky Ethel.

Spoustu materiálu ale nebylo možné během veřejného procesu použít kvůli jeho utajení. 9. dubna 1951 byl vyhlášen rozsudek trestu smrti pro oba, který vzedmul hladinu protestů proti tomu. Na stranu Rosenbergových se postavili vědci jako Albert Einstein nebo umělci Jean Cocteau, Frida Kahlo, Pablo Picasso. Žádost o milost ale prezident Eisenhower odmítl.

FBI se snažila do poslední chvíle přimět odsouzené manžele k výpovědi o jejich špionážní činnosti. Mohli si tím zachránit život, protože by následovala obnova procesu a s ním i možnost snížení trestu. Julius a Ethel Rosenbergové však vypovídat odmítli. Popraveni byli 19. června 1953.

Nepřehlédněte: „Nyní se stávám smrtí, ničitelem světů,“ pronesl otec atomové bomby Oppenheimer. Jaký nám zanechal odkaz?

Pohled na proces a popravu s odstupem času

I dnes americkou společnost rozdělují názory na popravu zejména Ethel Rosenbergové, která se špionáže neúčastnila, ale určitě o ní věděla. Její bratr David Greenglass řekl, že ji před soudem falešně obvinil i proto, aby získal pro sebe a svou ženu nižší trest. Zatímco Ruth Greenglassová měla od sovětské rozvědky přidělené krycí jméno, Ethel Rosenbergová ho nikdy neměla. Na základě těchto skutečností je možné říct, že poprava Ethel moc spravedlivá nebyla.

Pouto mezi manželi Rosenbergovými bylo natolik silné, že je rozdělila až smrt na elektrickém křesle.

Autor: Michaela Richterová
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín StoryMag.cz na hlavní stránku Seznam.cz
zavřít reklamu