Salzburger Festspiele slaví 100 let

22. srpna roku 1920 se zrodil jeden z nejstarších a nejslavnějších evropských hudebních festivalů – Salzburger Festspiele. Věnujeme mu víkendové dopoledne 22. a 23. srpna 8:00-12:00 na stanici D-dur.

Po první světové válce se o jeho vznik zasloužili režisér a tehdejší ředitel Salcburského divadla Max Reinhardt, básník a dramatik Hugo von Hofmannsthal, skladatel Richard Strauss, dirigent a ředitel Vídeňské dvorní opery Franz Schalk a scénograf Alfred Roller. A tak se ve zmíněný den uskutečnilo na náměstí před Dómem představení Hofmannsthalovy morality Jedermann v režii Maxe Reinhardta. Rok na to se vedle opakování této produkce objevily na programu poprvé koncerty a v roce 1922 tu Richard Strauss poprvé uvedl operu – 14. srpna dirigoval v salcburském Zemském divadle Mozartova Dona Giovanniho v nastudování hostujícího ansámblu Vídeňské státní opery.

Od počátku byla tedy součástí festivalu činohra, opera a koncerty – a tyto složky zůstávají jako hlavní dodnes. Opera je to, za čím se do Salcburku jezdí především – už jen proto, že zde pracují největší světoví dirigenti, zpěváci, režiséři a scéničtí a kostýmní výtvarníci. Těžiště salcburského operního repertoáru leží od počátku na operách Mozarta a Richarda Strausse, k nim přistupují soudobá díla a opery, které patří k festivalu od raných let, jako je Orfeo a Euridice, Fidelio, Don Carlos a Falstaff. Mozartovský repertoár se sice odvíjí od trojice děl na libreta Lorenza da Ponte, ale zahrnuje i téměř nehraná Mozartova díla. Díky Vídeňským filharmonikům, kteří rok co rok přijíždějí na festival v prvním obsazení a ještě nedávno hrávali všechna operní představení (dnes festival dává příležitost také hostujícím tělesům nebo dokonce souborům tzv. staré hudby), je tady i orchestrální složka všech představení na mimořádné umělecké úrovni.

Herbert von Karajan

Festivalový operní reperetoár postupně rozšiřovali všichni dirigenti, kteří zde působili, ať už to byl Bruno Walter, Arturo Toscanini nebo Karl Böhm, a hlavně pak Herbert von Karajan. Walter dirigoval v Salcburku poprvé opery Richarda Wagnera a Hugo Wolfa, Glucka a Donizettiho. Toscanini etabloval na festivalové scéně Falstaffa, Karl Böhm zde v letech 1951 a 1971 uvedl tehdy v podstatě nehranou operu Vojcek Albana Berga. Karajan se zaměřil na popularizaci široké palety Verdiho oper, uváděl Pucciniho Toscu a Bizetovu Carmen.

Koncerty jsou dalším z trojice pilířů salcburského festivalu už od roku 1921. Z iniciativy Bernharda Paumgartnera, pozdějšího presidenta festivalu, se tehdy uskutečnily čtyři orchestrální a tři komorní koncerty a koncert duchovní hudby. Roku 1925 se připojily také písňové večery a o rok později sólistická vystoupení instrumentalistů. Od roku 1927 je stálou součástí programu Mozartova Mše c moll, provozovaná ve Svatopetrském kostele a od roku 1949 jsou – opět z iniciativy Bernharda Paumgartnera - součástí festivalu mozartovská matiné v Mozarteu. Centrum tvoří velké orchestrálné koncerty, často za účasti sborů a pěveckých či instrumentálních sólistů. „Rezidenčním“ tělesem jsou zde od r. 1922 Vídeňští filharmonikové, kterým patří samostatná koncertní řada a úvodní koncert festivalu. Ale už od konce padesátých let se v Salcburku začala objevovat i přední zahraniční tělesa z celého světa – jako první Berlínští filharmonikové, dále Concertgebouworkest Amsterdam, New York Philharmonic Orchestra a orchestry z Japonska, Jižní Ameriky, a také Česká filharmonie. Poprvé za éry neomezené vlády Herberta von Karajana, kdy sem přijela s Karlem Ančerlem.

Za Karajana byl také 26. července 1960 otevřen nově vystavěný Velký Festspielhaus, na jehož podobě měl tento dirigent velký podíl.

Dva pořady na stanici Český rozhlas D-dur se pokusí provést posluchače alespoň v základních bodech stoletou festivalovou historií a přiblížit festival pomocí historických nahrávek. Zazní Mozartův Don Giovanni v nastudování Herberta Karajana s Vídeňskými filharmoniky a sólistů jako byli Nikolaj Gjaurov, Martii Talvela, Gundula Janowitz , Alfredo Kraus, Tereza Žylis-Gara nebo Mirella Freni. Dvořákův cellový koncert zahraje Jacqueline du Pré a Berlínští filharmonikové, které řídí Zubin Mehta, Mozartův raný singspiel Bastien a Bastienka v provedení sólistů a Orchestru Mozartea Salzburg, který řídí Leopold Hager. Beethovenova Fidelia zde dirigoval Karl Böhm, jako ve většině operních produkcí hráli Vídeňští filharmonikové a na inscenaci se podíleli např. Hans Hotter, Ingvar Wixel, James King nebo Christa Ludwig. Vše jsou to autentické nahrávky ze Salcburského festivalu, vesměs z roku 1968, které se nějakým zázrakem zachovaly v rozhlasovém archívu.

Letos festival sice probíhá, ale místo na podzim 2019 anoncovaných 200 představení ve 44 dnech na 16 místech se nakonec odehraje ve třiceti dnech v průběhu srpna (1. – 30. 8.) 110 představení spíše komorního rázu v osmi lokalitách. Všechny produkce, chystané na jubilejní rok 2020, jsou přesunuty na rok 2021, z operní oblasti zůstala jen Straussova Elektra a Mozartova opera Cosi fan tutte. Jubilejní program začal koncem července 2020 Zemskou výstavou s názvem „Velké světové divadlo“ a skončí příští rok koncem srpna.

Vysíláme 22. a 23. srpna 8:00-12:00 s reprízami po půlnoci.

Spustit audio