Soud v Písku podle Müllera před 120 lety jednal pod silným protižidovským tlakem. Tvrdí, že židovský mladík Hilsner, jemuž byl následně trest změněn na doživotí, měl právo na spravedlivý proces a případnou rehabilitaci. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.
Podle soudu OSN se vedení Hizballáhu nepodílelo na vraždě expremiéra Harírího |
„Dospěli jsme k závěru, že nenastaly nové skutečnosti, které by vedly k obdnovení řízení,“ uvedl Český. Dodal, že státní zastupitelstvo o podnětu rozhodlo v pátek. Advokát Müller se může v případě nesouhlasu obrátit na vrchní státní zastupitelství. „Může požádat o přezkoumání našeho postupu,“ řekl Český.
Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy Anežky Hrůzové koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž by Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i pozdější prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Hilsner ani přes obdrženou císařskou milost nikdy nebyl rehabilitován.
Soud potvrdil tříletou podmínku za schvalování terorismu na Facebooku. Muž komentáře litoval |
Již v prosinci 1995 podal Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze. Dostal odpověď, že „nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu“. Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Vlasta Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku. Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl. Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.
