Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera, kvůli vraždě v Polné na Jihlavsku

„Státní zastupitelstvo o podnětu rozhodlo v pátek. Advokát Müller se může v případě nesouhlasu obrátit na vrchní státní zastupitelství. Může požádat o přezkoumání našeho postupu," řekl Josef Český.

A to se také stalo. Podnět k přezkumu advokát Lubomír Müller podal.

„Já jsem v neděli večer poslal Vrchnímu státnímu zastupitelství návrh na přezkum, protože Leopoldu Hilsnerovi se nedostalo spravedlivého procestu, takže jsou tady různé názory proti sobě. A požádal jsem proto, aby to Vrchní státní zastupitelství přezkoumalo," sdělil Lubomír Müller.

Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti. Soud v Písku podle Müllera před 120 lety jednal pod silným protižidovským tlakem. Tvrdí, že židovský mladík Hilsner, jemuž byl následně trest změněn na doživotí, měl právo na spravedlivý proces a případnou rehabilitaci.

Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.

Čtěte také

Hilsnerova aféra v mnohém připomíná soudobé formy antisemitismu

Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy Anežky Hrůzové koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.

V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž by Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i pozdější prezident republikyTomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Hilsner ani přes obdrženou císařskou milost nikdy nebyl rehabilitován.Již v prosinci 1995 podal Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze.

Dostal odpověď, že: „...nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu..." Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Vlasta Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku.

Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl. Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.