Marek Hudema: Bláznivé nápady ekonomické
Někdy to vypadá, jako by koronakrize převrátila svět naruby. Co se ještě včera zdálo jako bláznivé, to je dnes normální.
A zvláště to platí v ekonomii a ekonomice. Centrální banky vytvářejí nové peníze a vlády rozdávají dolary či koruny podnikům i lidem. Jako by najednou v kapitalismu platilo ono komunistické „každému podle jeho potřeb“.
Čtěte také
A dokonce jsou tu i teorie, které požadují zavést takový postup napořád. Nejen k nápravě škod způsobených uzavřením ekonomiky kvůli novému koronaviru. Jde například o takzvanou moderní měnovou teorii a myšlenky na zavedení základního nepodmíněného příjmu.
Dosud to byly spíše okrajové proudy, ale pandemie je vynesla na světlo. Knihy o nich teď doporučuje číst třeba list Financial Times, tedy seriózní ekonomické noviny vycházející už více než 130 let. Někteří politici pak chtějí použít těchto teorií v praxi a tvrdí, že tím pomohou chudým a zajistí blahobyt všem.
A nejde o politiky úplně bezvýznamné. Například ve Spojených státech razí tyto nápady poradci demokratického kandidáta na prezidenta Joe Bidena. Jenže pokud by politici tyhle myšlenky skutečně realizovali, skončilo by to katastrofou. I když to tak teď nevypadá.
Stačí tisknout peníze?
Čtěte také
Moderní měnová teorie tvrdící, že na zaplacení chodu státu nejsou potřeba daně, ale stačí tisknout peníze, vypadá jen jako pokračování současné praxe. Ve skutečnosti by bylo ale potřeba vytisknout mnohem víc peněz než nyní a vedlo by to k vysoké inflaci. Ta by ožebračila hlavně chudé, kteří nemají nemovitosti či akcie, ale jen hotovost.
Podobné je to s nepodmíněným příjmem, tedy zavedením státní dávky pro každého bez ohledu na to, jestli pracuje nebo ne. Na první pohled je to jen pokračování současného stavu a jeho rozšíření. Ve skutečnosti by to ale znamenalo vysoké daně, a to speciální i pro ty, co toho moc nemají. Protože miliardářů je pár, ale chudších je hodně. Výsledkem by byl hospodářský rozvrat a ožebračení právě těch chudých, kterým politici chtějí pomáhat.
Na to, jak by to dopadlo, se můžeme podívat například do Venezuely. Země bohatá na ropu tiskla spoustu peněz, částečně omezila daně a zavedla vysoké sociální dávky. Skončilo to zhroucením ekonomiky, zdravotnictví a nedostatkem všeho včetně toaletního papíru.
Musíme jen doufat, že vyspělý svět včetně nás včas řekne stop a že nás vzývání podivných teorií k něčemu podobnému nedovede. Ostatně jsme si už nedostatkovou ekonomiku s vysokými daněmi v historii jednou zažili.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
