„Sklizeň je skončena, hraboší kalamita ne. Teď jsme začali s výsevem řepky a sejeme ji do polí plných hrabošů. Ale nemůžeme čekat. Když nezasejeme, můžeme to tu zamknout a skončit,“ říká zemědělec z rodinné farmy ve Vysokých Třebušicích na Lounsku Jaromír Rathouský.
„Na přelomu září a října plánujeme setí ozimů, pokud se stav hrabošů nesníží, bude to katastrofa,“ obává se Rathouský.
V minulých týdnech mu velkou část úrody obilovin zlikvidovali přemnožení hraboši. Lokalita patří k nejsušším v republice a kvůli tomu také k místům, kde je extrémní výskyt polních hlodavců.
„Letos jsme na tržbách 3,8 milionu korun, pro srovnání v minulých letech se sklízelo v tržbách přes čtrnáct milionů korun,“ vypočítal Rathouský.
Někteří zemědělci z postižených regionů v Ústeckém kraji proto zvažují, zda setí řepky neodloží na později.
Pro zemědělce jsou pohromou, populace sýčků díky nim sílíZatímco pro zemědělce je nadbytek hrabošů pohroma, pro některé ptáky je to doslova požehnání. Jak nedávno uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO), především díky přemnožení těchto hlodavců vyvedli letos sýčci v kraji rekordních 95 mláďat. To je o třetinu víc než loni a historicky nejvíce za dobu, kdy ČSO populaci této kriticky ohrožené malé sovy sleduje. Třeba v roce 2017 šlo jen o 37 mláďat. „Sýčci běžně mívají tři až pět mláďat, ale my jsme letos objevili pět snůšek se šesti mláďaty a jednu se sedmi. Silný rok přičítáme dostatku hrabošů, kterými se v době jejich hojnosti mladí sýčci přednostně živí. Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21. Sýčci ze silného hrabošího roku těžili opravdu významně,“ řekl Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Odborníci nicméně dodávají, že až další roky ukážou, jaký vliv měl letošek na celkovou populaci sýčků v Česku. Informace o tom získají díky ornitologickým kroužkům. „Letos jsme okroužkovali 81 mláďat, což je historicky nejvyšší počet. Díky kroužku zjistíme, jak je sýček starý a kde se narodil, a také, jak daleko od místa svého narození si našel nové teritorium,“ uvedl Miroslav Bažant, terénní pracovník ochrany sýčků z ČSO, s tím, že se jen malá část mláďat sýčků dožije následujícího roku, kdy už se může stát rodičem. Hlavním důvodem, proč sýček mizí z české krajiny, je intenzivní zemědělství a s tím spojený úbytek velkého hmyzu, kterým se sýček živí. Z tuzemské dříve nejpočetnější sovy s desítkami tisíc párů je nyní sova nejohroženější s již jen desítkami párů. (gor) |
„Když tam řepka vzejde, tak bude jediná zelená hmota široko daleko, a je velký předpoklad, že hraboši to totálně sežerou,“ uvádí místopředseda chomutovské okresní agrární komory Martin Vízek.
Rodinná zemědělská farma v Cítolibech na Lounsku setí řepky zřejmě odloží.
„Je to tragédie. Hrabošů je tu obrovské množství. Když vyseju, všechno sežerou. Zvažujeme odložení setí. Zkusíme ještě počkat a zopakovat podmítku polí, abychom zničili co nejvíce nor,“ líčí Martin Keprta s tím, že mu hraboši zlikvidovali pět tun obilovin, v minulých letech tam sklízeli kolem osmi tun.
Na některých místech v regionu je na jednom hektaru pole přes 13 tisíc aktivních nor, za škodlivý výskyt se považuje 200 aktivních nor. Přemnožení hraboši letos trápí především zemědělce v Čechách, loni problémy hlásili pěstitelé z Moravy.
Podle Zemědělského svazu ČR hraboši tehdy způsobili škody za dvě miliardy korun, letos je přemnožení spíše lokálního charakteru a škody půjdou do stovek milionů korun. Lokality v Ústeckém kraji patří k nejvíce postiženým.
Návrat k plošnému používání jedu je jediná možnost
Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed Stutox II. Návrat k plošnému používání jedu bude podle nich jedinou možností, jak ochránit ozimy. Jejich setí začne za několik týdnů.
O možnosti použití jedu jednají s ministerstvem zemědělství a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR. Jed by se mohl rozhozem používat na pozemcích, kde bude více než 1 000 nor na hektar.
„Skutečně jsem viděl porosty, které byly sklizené ještě před příjezdem sklízecí mlátičky,“ popisuje prezident agrární komory Jan Doležal s tím, že v některých případech bylo podle něj poškozeno 80 až 90 procent úrody.
Rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha doufá, že bude nakonec vydání výjimky schváleno.
Ohledně míst, kde se hraboši rozmnožují, jednají svazy s kraji, aby jejich zaměstnanci mohli aplikovat jed v okolí silnic. Zemědělci podle Pýchy nedostali žádné peníze jako kompenzaci za škody, ani žádný takový příslib zatím není.
Jedinou zbraní je nyní těžká technika, není tak účinná
ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo několik desítek uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíc.
Jedinou zbraní, kterou zemědělci proti hrabošům nyní mají, je těžká technika, ta ale není tak účinná.
„Žádali jsme o možnost použití jedu, ale bylo nám to zamítnuto. Aktuálně proti hrabošům bojujeme hlavně mechanicky, tzn. že pole se podmítají. Jezdí se s hloubkovými podrejváky, abychom jim ty nory narušili a co nejvíc jich zničili, protože nic jiného teď dělat nemůžeme,“ dodává Rathouský s tím, že předpokládá, že touto cestou zahubí zhruba 20 procent populace hrabošů.
Po sklizni se hladoví hlodavci se stahují do měst
Poté, co byla pole v okolí měst sklizena, hladoví hlodavci se stahují do blízkosti lidských domovů.
„Obrovské množství hlodavců, hlavně hrabošů, obtěžuje a trápí v posledních týdnech obyvatele Žatce, nejvíce si stěžují lidé ze sídliště na Jihu a přilehlých lokalit rodinných domů,“ podotýká mluvčí radnice Tomáš Kassal.
Radnice proto začala s deratizací. „Firmu, se kterou spolupracujeme v rámci deratizace, jsme již upozornili na lokalitu Jih, které se bude věnovat ve větší míře. Deratizovat se ale mohou jen místa, kde se objeví nory. Volné pokládání návnad na trávník možné není,“ upozorňuje vedoucí odboru místního hospodářství a majetku Martina Donínová.
