Web Čechoslováci v Gulagu má nyní více jazykových verzí

Ústav pro studium totalitních režimů spouští anglickou, ruskou a ukrajinskou verzi webu Čechoslováci v Gulagu. Webové stránky jsou výsledkem spolupráce českých, ukrajinských a ruských historiků a archivářů. Zahraničním zájemcům o téma zpřístupňují výsledky výzkumu dokumentace politických represí vůči krajanům (nejen Čechům, ale i Ukrajincům, Němcům, Rusínům, Židům, Maďarům, či Slovákům) v Sovětském svazu.

„Kromě stručného přehledu historie represí na stránkách zveřejňujeme portréty českých autorů lágrových memoárů, rozhovory s pamětníky Gulagu, odkazy na odborné i popularizační články, publikace, výstavy, videozáznamy besed či dokumentární filmy z produkce ÚSTR. Zájemci o toto téma najdou i odkazy na související projekty,“ upřesňuje historik ÚSTR Adam Hradilek, vedoucí projektu výzkumu represí krajanů na území bývalého Sovětského svazu. „Fotogalerii na webu průběžně aktualizujeme, přesto ukazuje pouhý zlomek z tisíců dokumentů, které jsme dosud v rámci projektu shromáždili,“ dodává Hradilek.

Nově budou na webu dostupné také portréty 20 Čechů a československých občanů popravených v Moskvě v období Velkého teroru, jejichž osudy zmapoval ve své knize Moskevská pohřebiště profesor Mečislav Borák.

Perzekuci československých občanů a osob českého původu v SSSR se ÚSTR věnuje od svého vzniku v roce 2008. Zaznamenal desítky rozhovorů s pamětníky i pozůstalými po obětech sovětských represí a získal množství dokumentů, fotografií či rukopisných vzpomínek z rodinných archivů. Výzkum probíhá i v tuzemských a zahraničních archivech, včetně archivů bývalých sovětských bezpečnostních služeb v postsovětských zemích, zejména na Ukrajině. ÚSTR vytvořil spolu s ukrajinskými partnery (Archiv bezpečnostní služby Ukrajiny – HDA SBU, Státní archivní služba Ukrajiny, Státní archiv Zakarpatské oblasti) digitalizační pracoviště ve Lvově a Užhorodě, které zpracovává relevantní dokumenty ze všech oblastí Ukrajiny. Kromě tisíců spisů perzekvovaných uprchlíků před nacismem z let 1939–1941 se jedná například o dokumentaci k stovkám popravených krajanů během Velkého teroru v letech 1937–1938, obětem sovětizace Podkarpatské Rusi a osobám zavlečeným po roce 1945 z Československa do Sovětského svazu. V Rusku se dosavadní výzkum zaměřil na státní archivy v Moskvě či Sverdlovské oblasti, tamním stěžejním partnerem pro výzkum represí vůči našim krajanům je nevládní sdružení Memorial.

Katalogizace, archivace a zpřístupnění statisíců stran dokumentů NKVD a KGB je cílem tříletého projektu ÚSTR a Katedry kybernetiky Západočeské Univerzity v Plzni Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB ve vztahu k československé historii. Výsledkem projektu bude online archiv získaných dokumentů a fotografií sovětských bezpečnostních složek, v němž se dá vyhledávat podle obsahu dokumentů, jmen nebo časových a geografických údajů.

ÚSTR se podílí také na připomínání obětí represí ve veřejném prostoru. V České republice koordinuje projekt Poslední adresa, který přibližuje osudy obětí komunistického režimu. Na podzim 2018 zástupci ÚSTR a Velvyslanectví ČR na Ukrajině uctili památku Čechů popravených v Žitomíru při největší hromadné exekuci osob českého původu na území bývalého SSSR.

Ohlasy v médiích:

Rozhovor s Adamem Hradilkem (25. srpna 2020, ČRo Plus, čas 17:53:30)