Otrava Navalného? ‚Západ by mu měl poskytnout pomoc a sundat si růžové brýle,‘ říká odborník
Boj o život nejvýraznější tváře ruské opozice pokračuje. Alexej Navalnyj, který byl v Rusku několikrát vězněn a kvůli vytrvalé kritice Vladimira Putina je pro Kreml trnem v oku, ve čtvrtek skončil v omské nemocnici, kde prozatím zůstává. Okolnosti jeho kolapsu během letu z Tomsku do Moskvy vyjasněny nejsou, jeho okolí je ale přesvědčeno, že byl otráven. A znepokojení vyjadřují i západní politici. Jak na incident může Západ zareagovat?
Do kómatu se hlavní představitel kritiků ruského režimu dostal poté, co se mu při letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy udělalo špatně a ztratil vědomí. Letadlo proto nouzově přistálo v Omsku a čtyřiačtyřicetiletý Navalnyj skončil v péči tamních lékařů.
Stopy jedu jsme v těle zatím nenašli, říkají ruští lékaři o Navalném. Převoz do Německa zastavili
Číst článek
„Na začátku letu odešel na toaletu a nevracel se… Bylo mu opravdu špatně, křičel bolestí. Neřekli, co se mu stalo. Přistáli jsme v Omsku a přijela sanitka,“ popsal jeden ze spolucestujících Pavel Lebeděv.
Jeho mluvčí Kira Jarmyšová mezi prvními uvedla, že Navalnyj byl zřejmě otráven látkou přimíchanou do čaje. Otravu nevyloučili ani jeho ošetřující lékaři, stopy jedu v krvi prý ale nenašli a za hlavní „pracovní diagnózu“ označili metabolickou poruchu, která vyvolala prudký pokles hladiny cukru v krvi.
Odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír nepochybuje, že se podaří prokázat, co zřejmou otravu způsobilo. Navalnyj by ostatně nebyl prvním kritikem Kremlu, který za nejasných okolností skončil v ohrožení života nebo zemřel.
„Že je situace krajně nestandardní a zapadá do určitého vzorce problémů, se kterým se potýkají kritici ruského režimu, je zcela evidentní. Přirozeně - pokud má být Navalnyj léčen, musí být stanovena nějaká diagnóza. A má-li být stanovena přesně, součástí této diagnózy musí být zjištění příčin jeho kolapsu. Myslím tedy, že se určitě dozvíme, co se mu stalo, minimálně z toho medicínského pohledu,“ říká pro iROZHLAS.cz Šír.
Jasný vzkaz Moskvy?
Mezi nejznámější případy záhadných otrav ruských opozičníků či aktivistů patří úmrtí bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který poměry v zemi kritizoval, následně v roce 2001 získal britské občanství a posléze začal pracovat pro britskou tajnou službu MI6.
Krátce před smrtí v listopadu 2006 sám Litviněnko ze své vraždy obvinil prezidenta Vladimira Putina.
Lukašenko volá Moskvu o pomoc, sám si už neporadí. Jak reálné je nasazení ruských tanků v Bělorusku?
Číst článek
K tomu se nakonec přiklonil i britský soud. Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Látku mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. Podle britského soudce vraždu „pravděpodobně schválil“ ruský prezident Putin.
V letech 2015 a 2017 byl dvakrát s příznaky otravy hospitalizován také ruský opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza. V roce 2018 pak skončil na jednotce intenzivní péče Pjotr Verzilov z protestní hudební skupiny Pussy Riot, který se později léčil v Berlíně. A ve stejném roce světem otřásla také otrava bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie. Podobných incidentů je přitom víc.
Podle Šíra je - podobně jako v minulých případech - i nejnovější incident vzkazem, který Moskva vysílá svým oponentům, nebude se tedy ani snažit zamést případné důkazy otravy a další okolnosti pod koberec.
„Ruské aktivity lze dělit do tři kategorií – otevřené, skryté a popírané. A Rusové nepopírají, že by byl Navalnyj otráven. Právě to v sobě nese zprávu oponentům doma, kteří by se chtěli inspirovat tím, co se děje v Bělorusku. Případně je to vzkaz na Západ, že Kreml nemá problém vymezit se normám chování, které jsou u nás běžné. Proto není důvod, aby to zametali pod koberec. Ohrozilo by to ten vzkaz, že nejsilnější kritik Kremlu skončil v ohrožení života v nemocnici,“ tvrdí Šír.
Právě dění v Bělorusku, které se od voleb konaných v neděli 9. srpna zmítá v masových protestech, je podle odborníka hlavním důvodem, proč by případný útok Moskvy na Navalného přicházel právě v tuto dobu.
„Rusové sledují dění v Bělorusku pochopitelně poměrně intenzivně. Vzkaz dovnitř Ruska tedy zní: ‚Pokud byste chtěli protestovat proti režimu, mějte na paměti, že můžete skončit špatně a nikdo s vámi nebude jednat v rukavičkách.‘ Druhý vzkaz pak míří na Západ, který si má v souvislosti s krizí v Bělorusku také uvědomit, s kým má co dočinění a že Rusko nebude váhat ani vteřinu udělat nějaké nepopulární rozhodnutí. Tato zastrašovací komunikace je součástí ruské message směřované na Západ dlouhodobě,“ dodává.
Odpověď západních zemí
Reakce Západu začaly přicházet krátce po prvních zprávách o Navalného hospitalizaci. Německo dokonce nechalo vyslat do Omsku letoun, který měl hlavní tvář ruské opozice dopravit k léčení do Berlína. Krátce před tím ale ruští lékaři uvedli, že převoz zatím není ze zdravotních důvodů možný.
To se změnilo v pátek večer, kdy lékaři oznámili, že Navalného stav je stabilizovaný a může být přepraven na léčení v zahraničí.
I am very concerned with the reports of Alexei Navalny poisoning, his health and the refusal to allow him to be transferred out of Russia. We need to be 100% sure that his safety is guaranteed. Poland supports the efforts to provide Mr. Navalny with best available treatment.
10:09 – 21. 08. 2020
„Velmi mě znepokojily zprávy o otravě Alexeje Navalného, o jeho zdraví a o odmítnutí umožnit jeho převoz z Ruska. Musíme si být na sto procent jisti, že je zajištěna jeho bezpečnost. Polsko podporuje snahy poskytnout panu Navalnému nejlepší dostupnou léčbu,“ napsal na twitteru polský premiér Mateusz Morawiecki.
Rozhodnutí lékařů prozatím nepovolit převoz kritika Kremlu z Ruska blízcí Navalného kritizují. Tvrdí, že je tak ohrožen jeho život mimo jiné proto, že sibiřská nemocnice není dostatečně vybavená. Navalného mluvčí navíc prohlásila, že Moskva oddaluje převoz, aby se v těle nedaly odhalit stopy jedu.
Obavy o osud Navalného vyjádřil také šéf Evropské rady Charles Michel nebo mluvčí úřadu OSN pro lidská práva Liz Throssellová. K nezávislému vyšetření onemocnění Navalného a převozu k léčbě do nemocnice následně vyzvala i Evropské komise. „Očekáváme rychlé, nezávislé a transparentní vyšetřování, a pokud se to potvrdí, zodpovědné osoby musí být předvedeny před spravedlnost,“ zaznělo na páteční tiskové konferenci v Bruselu.
Ohledně důraznější odpovědi Západu na případné další důkazy o otravě Navalného je ale Šír skeptický. „Západ by samozřejmě měl poskytnout Navalnému pomoc. Máme tu ale zdokumentovány jiné politické vraždy z minulosti, máme přímo rozsudek londýnského soudu, že Litviněnko byl zavražděn, a stalo se něco? Přišly nějaké sankce? Ne. Nevěřím příliš tomu, že v případě Navalného to bude jinak,“ míní odborník.
„Západ by si měl sundat růžové brýle a přiznat si, že ruský režim a jeho chování představuje hrozbu. To je první, co by mělo být uděláno, ale k tomu samozřejmě nedojde, protože tu jsou silné politické či byznysové proudy a lobbistické struktury, které proti tomu agitují. S Ruskem jsme navíc stále silně propojení,“ dodává.
‚Agresivní snaha ovlivnit volby z roku 2016.‘ Hackerské útoky proti demokratům podle Senátu nařídil Putin
Číst článek
Podobně důrazná reakce, jakou západní státy koordinovaně podnikly vůči Rusku po otravě Sergeje Skripala, tak odborník neočekává. V březnu 2018 byli Skripal a jeho dcera nalezeni v bezvědomí na veřejné lavičce v anglickém městě Salisbury, v kritickém stavu pak byli hospitalizováni. Z nemocnice byli propuštěni v dubnu a květnu. Podle představitelů Británie a Evropské unie nicméně měli být otráveni nervově paralytickým jedem zvaným novičok.
Londýn ze zodpovědnosti obvinil přímo Rusko, konkrétně dva ruské občany, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí více než 150 ruských diplomatů. Spojené státy vyhostily šedesátku diplomatických pracovníků a uzavřely konzulát v Seattlu, Česká republika vykázala tři Rusy.
Kauza otravy Sergeje Skripala nicméně byla odlišná mimo jiné v tom, že se odehrála právě na území Británie. „Případ Skripal byl daleko závažnější. Jednak došlo k nasazení nervově-paralytické látky, k jeho vraždě navíc došlo na území cizího státu. Tam šlo v zásadě o bojovou operaci pomocí zakázané látky na území členského státu NATO a tehdy ještě také Evropské unie,“ podotýká Šír.
Jak nicméně píše americký list Washington Post, zřejmá otrava Navalného může „otevřít nové roztržky se Západem, kde Navalnyj patří mezi nejznámější opoziční postavy v Rusku“. Před tím varuje také bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Robert O'Brien. Ten už ve čtvrtek uvedl, že pokud by se odpovědnost ruských úřadů potvrdila, USA zapracují tuto skutečnost do budoucích vztahů s Moskvou.
