Exploze v Bejrútu: Nová fakta, která vám vyrazí dech. Odborníci na trhaviny to vidí jasně. Proč rejdař opustil náklad? Komentář Martin Koller

Kolem nedávné exploze přístavního skladu v Bejrútu se objevila a byla publikována řada teorií i všemožných názorů a představ, více i méně odborných. Přinášíme nová fakta, postavená na přísně analytických základech.



Výbuch v Bejrútu z nového úhlu pohledu

Podle rozboru dosažitelných informací a konzultace s profesionálními trhavináři a pyrotechniky jsou závěry následující.


Ledek smíchaný s hořlavinou

Ledek sám o sobě není v menším množství trhavina a slouží při výrobě trhavin jako okysličovalo. Jako trhavina slouží především při smíchání s nějakou hořlavinou. Používá se především při výrobě průmyslových trhavin.

Martin Koller, vojenský analytik

Průmyslové trhaviny se používaly jako náhradní i ve vojenství. Ve srovnání například s TNT má zhruba osmkrát nižší účinnost. Vlastnosti trhaviny získává samostatný čistý ledek, pokud dosáhne kritického průřezu zhruba 1 m.




Tajemství bílého oblaku

Odpálit jako trhavinu lze už v podstatě i standardní barel naplněný ledkem. Je k tomu třeba počinová náložka trhaviny, nebo třaskaviny a iniciátor (rozbuška). Použít lze rovněž pentritovou bleskovici. Pokud je ledek znečištěný, především organickým materiálem, pravděpodobnost exploze vzrůstá a kritický průřez se zmenšuje.


Výbuch v Bejrútu: Co se tam vlastně stalo?

V bývalém Československu se vyráběl ledek hydrofobizovaný voskem, jenž byl v podstatě použitelný jako slabší trhavina.


K bílému oblaku, který doprovázel explozi v Bejrútu se pyrotechnici vyjádřili tak, že se jedná o vodní páru, která se při explozi ledku objevuje. Oranžové zbarvení plynů nad prostorem exploze je standardní.




Proč rejdař opustil náklad?

Ledek uložený několik let ve skladišti v Bejrútu, oficiálně kolem 2700 tun pocházel z Číny. Podle odborníků se nejednalo o zcela čistý ledek.

Přestože uvedené množství ledku představuje značnou finanční sumu, nesnažil se rejdař přeložit náklad na jinou loď a nechal staré a nefunkční plavidlo i s nákladem v Bejrútu.


Nové záběry výbuchu

To zcela odporuje reálnému přístupu obchodníka. Z uvedeného lze vyvodit, že rejdař, či obchodník se nestaral o ztrátu ledku a plavidla, a tím vzniklou škodu proto, že jemu žádná škoda nevznikla.

Ledek dopravil tam, kam měl, a to na v podstatě bezcenném plavidle a dostal zaplaceno. Oficiální trasa plavby a kupec byli fiktivní. Proto také ledek nikdo nesháněl řadu let a dopravce nemusel platit penále.




Bejrút: křižovatka obchodu s drogami

Bejrút do značné míry ovládají islámské teroristické organizace, především íránský Hizballáh a zločinecké gangy, což je mnohdy totéž.

Libanon se rovněž stal jednou z hlavních světových křižovatek v obchodu s drogami, původem především u údolí Bekáa. Je to výsledek především občanské války, kterou vyvolali palestinští teroristé a zhruba 14 000 syrských vojáků, kteří působili na území Libanonu a podporovali islamizaci státu proti maronitským křesťanům.


Chemická zbrojnice uprostřed města

Válka trvala od roku 1975 do roku 1983 a vedla k emigraci především části křesťanů, kteří tvořili elitu a nejvyspělejší část tamní společnosti. Jedná se o jeden z mnoha dokladů nemožnosti multikulturalismu a mírové koexistence mezi agresivními muslimy a křesťany.

Je vysoce pravděpodobné, že skladiště sloužilo dlouhodobě, s tichým souhlasem libanonské vlády a zkorumpovaných bezpečnostních sil, jako součást chemické zbrojnice a výrobna trhavin islámských teroristů.


Nelze přehlédnout neuvěřitelný fakt, že ve stejném skladišti byla zároveň uložena zábavní pyrotechnika. I tu lze použít jako náhradní výbušniny. Podle názoru odborníků, kteří si mohli promítnout záběry z výbuchu, nelétala vzduchem pouze zábavní pyrotechnika.


Dopadla na skladiště raketa?

Zbývá tedy odpověď na otázku, zda někdo zlikvidoval trhavinovou základnu teroristů, šlo o boj mezi konkurenčními teroristickými skupinami, nebo náhodu.

Zajímavý je i oficiální vládní názor z Libanonu, že na skladiště mohla dopadnout raketa. V neposlední řadě se mohlo jednat o snahu zakrýt fakt, že z uskladněné trhaviny část jaksi zmizela a za uskladněný materiál kdosi nese odpovědnost.


Z našich luhů a hájů si můžeme připomenout například podivný výbuch skladiště munice ve Vrběticích, stejně jako dříve v Novákoch.


Závěrem sděluji čtenářům svých článků, že do budoucna je již nenajdou na Parlamentních listech. Přidaly se tak k Seznamu, ČT a následně dalším televizím. V naší republice najdete moje články nově u Stanislava Novotného (Arfa – v současnosti největší vlastenecky laděný zdroj informací), u pana Kapala (Svobodné rádio Beta Kladno), u Ivana Davida (Nová republika) a na Slovensku Slobodný vysielač Myjava, můj vlajkový, odborně laděný pořad Casus Belli.






close
Arfa.cz: Aby ti už neunikl žádný příběh