LIVE: Chinaski předvedli v Mikulově strhující show. Zaplněný amfiteátr zpíval "my máme rádi víno" a pil pivo

Chinaski
Amfiteátr Mikulov
21. 8. 2020

Areál mikulovského amfiteátru se zaplňoval již od osmnácté hodiny a z dlouhých front a reakcí lidí bylo zřejmé, že se na tenhle koncert dlouho dopředu hodně těšili. Počasí přálo, zapadající slunce příjemně hřálo, a tak nebylo divu, že předskokani Like-It z nedalekého Třebíče měli brzy před pódiem dav fanynek a fanoušků, kteří se u jejich show velmi dobře bavil.

My máme rádi víno, hřmělo mikulovským amfiteátrem. Chinaski jedou napříč republikou

Kapele to šlapalo, zpěvák Dominik Kříž výborně zpíval, pohyboval se i komunikoval s posluchači, u závěrečné písně vylezl na ochrannou bariéru a nechal refrén zpívat do mikrofonu také fanoušky. Zazněly největší hity Nádech, Křídla, Mrazí či Adrenalin, které si prozpěvovala většina lidí již z větší poloviny zaplněné arény. 

Chinaski se na scéně objevili o půl deváté, kdy pomalu začala houstnout tma i dav pod pódiem. Z lídra kapely Michala Malátného sršela od samého začátku energie, kterou spolu s kapelou přenášeli mezi výborně se bavící a reagující publikum. Skvělou práci odváděli také zvukaři a osvětlovači, zvuk byl čistý, přehledný, zároveň dostatečně syrový, světla účelně doplňovala celou show. 

Hned od úvodních songů Potkal jsem tě po letech a Každý ráno či Venku je na nule měli Chinaski fanoušky na své straně. Na první pohled i poslech bylo zřejmé, že přijeli do kraje zaslíbenému nejen vínu, ale také zpěvu a dobré náladě. Jižní Moravu kapela miluje, ostatně o oslavě vína složila i známý hit, který zde zná každý a každý si ji s kapelou zazpíval, a téměř polovinu posledního jedenáctého alba nazvaného 11 nahrála právě v Mikulově.

U skupiny, která za zhruba tři desítky let své existence složila minimálně tři desítky oblíbených hitů, vůbec nepřekvapí, že jeden známější song střídal druhý, naopak někdy musí být složité vybrat ty písničky, na které se v průběhu večera zkrátka nedostane.

Co ovšem překvapilo, byl rockový „drajv“ kapely po celou dobu koncertu a zařazení nejstarší písničky kapely Punčocháče, kterou zahrála se stejnou syrovou punkrockovou energií a nasazením, jako když ji ještě pod starým názvem kapela Starý hadry vůbec poprvé představila. Text refrénu „kdybych to věděl, že je to poprvé, tak bych tolik nepospíchal – kdybys tolik nepospíchal, sundala bych si punčocháče“ sice před písničkou fandům zopakovali a vybídli je, ať zpívají s nimi, ale ani to nemuseli dělat, jelikož jej většina přítomných dobře znala a s radostí jej s kapelou opakovala.

Co však překvapilo nejvíce, byla sehranost kapely, která šlapala jako dobře promazaný letecký vrtulový motor. Onou pomyslnou vrtulí, tlačící skupinu vpřed, byl strhující výkon bubeníka Lukáše Pavlíka, který si respekt vydobyl již v kapele Limetal, jenž hutnými a zároveň pestrými údery, přesnou hrou, ale také svou vizáží s rozevlátými vlasy a pestrobarevnou košilí upomínal na slavné bubeníky známých kapel z období šedesátých let a legendárního festivalu Woodstock.

Ačkoliv se v kapele vystřídala řada skvělých bubeníků, jako třeba Pavel Grohman, David Koller nebo Otakar Petřina alias Marpo, Lukáš Pavlík je bez přehánění tím nejlepším, jakého kdy Chinaski měli. V součinnosti s účelnou bublající basou Tomiho Okrese a virtuózní hrou mladičkého a neuvěřitelně talentovaného klávesáka Jana Steinsdörfera, kterého ještě pořád vozí na koncerty a následně  domů jeho rodiče, jelikož nemá řidičák, jistým zpěvem charizmatického Michal Malátného a pod bedlivým dohledem kapelníka Františka Táborského, je aktuální sestava Chinaski zřejmě tou vůbec nejsehranější a nejrockovější, v jaké kdy hráli. 

Nemohly samozřejmě chybět i další známé písně jako 1. signální, Stížnost, Vedoucí, Klára, Vrchlabí, 1970, Tamaryšek či Drobná paralela, z poslední desky pak Láska a data, Já a můj kůň, Schody či aktuálně největší rádiový singl kapely Kapradí. Všechny se jako chorál zpívaný ze stovek hrdel nesly do dálky teplého letního večera a naplnily moravské ovzduší elektrizující atmosférou.

Koncert Chinaski v Mikulově ukázal, že se na kapele ani po desetiletích na hudební scéně a mnoha stovkách odehraných koncertů ani náhodou nepodepsala opotřebovanost, které předchází vhodným doplňováním novými muzikanty a okysličováním mladou krví. Když se k tomu přidá teplé letní počasí, kvalitní víno a pivo, nadšené a vřelé publikum, které více než rockový koncert bere vystoupení jako společenskou událost, kam se přijdou pobavit celé rodiny, není se třeba divit, že se takový koncert stane zážitkem, na který se bude i po dlouhé době vzpomínat.

Text: Aleš Materna, foto: Iveta Valentová
Témata: Chinaski, Michal Malátný, Like-It, Mikulov