Dosud mohli brněnští památkáři pouze přihlížet tomu, jak padá k zemi neorenesanční palác v Hybešově ulici nebo historický dům z konce 19. století v Lidické ulici, spjatý se slavnou podnikatelskou rodinou Tugendhatů. Bezmocní jsou i v případě, kdy chce majitel přestavět část bývalé vily slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse v Masarykově čtvrti.

Zatímco první dva objekty už nikdo nezachrání, pro Fuchsovu vilu možná není pozdě. Po 30 letech dohadů a odkladů je na spadnutí největší památková zóna v Česku o rozloze okolo tisíce hektarů.

7 fotografií

„Dospěli jsme k dohodě, a nebyla jednoduchá. Ve středu nás čeká poslední velké jednání. Na něm se sejdou zástupci městských i státních památkářů, Kanceláře architekta města Brna a odboru územního plánování. Úředníkům z ministerstva kultury předáme náš společný pracovní návrh a pak už bude vyhlášení na nich,“ poznamenal ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Zdeněk Vácha.

A tak k nynějším 150 hektarům městské památkové rezervace v jádru města přibudou památkové zóny Brno – širší centrum a Královo Pole – historické centrum.

Podle šéfa odboru městské památkové péče brněnského magistrátu Martina Zedníčka účastníci debaty ladili každé slovíčko a dohadovali se v mnoha případech o jednotlivé ulice. 

„Státní památkáři by nejraději chránili všechno. To ale naráželo na potřeby rozvoje města, takže bylo nutné vymyslet variantu, která zachová, co je třeba, a zároveň neudělá z Brna konzervu. Nakonec jsme se dohodli na tom, že nebudeme všechno chránit stejně,“ popsal jednání Zedníček.

Čtyři barvy, čtyři stupně ochrany

Výsledkem jsou dvě pásma rozdělená na čtyři barevné zóny podle stupně ochrany.

Nejpřísněji památkáři pohlídají modrou zónu A, kam patří třeba většina areálu výstaviště, věnec kolem městské památkové rezervace až k vilám v Černopolní ulici a v Králově Poli Slovanské náměstí i kartuziánský klášter.

Mírněji je chráněná zelená oblast, do které spadly například Wilsonův les, kolonie Nový dům, horní Žabovřesky i s Fuchsovou vilou, oblast Tábora i část Husovic a Cejlu.

Nechráněné zůstávají pouze plochy růžové, které nejsou historicky cenné a počítá se v nich s novou zástavbou. I tam ale investoři musejí respektovat chráněné okolí.

Žlutá barva pak znamená slabší stupeň ochrany a zahrnuje například oblast kolem řeky v Jundrově, kolonii zahrádek na Žlutém kopci, mladší část Stránic, „trojčata“ v Šumavské ulici či oblast bývalé pekárny na Veveří, kde se chystá projekt z pera architektky Evy Jiřičné.

Úpravy s rozvahou. Řešit se bude případ od případu

„Nové památkové zóny ale rozhodně neznamenají, že se nebude stavět ani opravovat. Naopak to může mnoha lidem pomoci, protože řada z nich si svých domů váží a nechtějí, aby v okolí vzniklo nějaké monstrum,“ popsal Aleš Homola, který se za brněnský Národní památkový ústav účastnil jednání od samého počátku. 

Podle něj ale návrh nezabíhá do podrobností. Památkáři budou posuzovat případ od případu. A vždy jen vnější podobu objektů. 

„Například v modré a zelené zóně se zaměříme na kvalitu fasády, zdobné prvky, jako jsou římsy, štuky, okna, dveře, střecha, nebo jestli je dům od nějakého známého architekta. Obecně se dá říct, že chceme chránit kvalitní zástavbu před rokem 1950. Pokud tam už plastová okna jsou, nikdo nebude chtít, aby je majitel vybourával,“ upřesnil Homola.

Regulace směřuje i k přestavbě parků, silnic a dalších veřejných ploch, které nesmí narušit hodnotu území. Investor musí respektovat strukturu a výšku zástavby.

Přitom právě ministerstvo kultury v roce 2016 přispělo k výraznému zhoršení „neúnosné situace“, když vyhlásilo, že všechny památky zapsané po 1. lednu 1988 bez úřednického kolečka byly na seznam zanesené neoprávněně. A pokud se jim má ochrana vrátit, musí proběhnout řádné správní řízení. 

Pro Brno to znamenalo katastrofu, protože se verdikt vztahoval na zhruba 1 400 objektů a jejich opětovné zpamátnění by trvalo desítky let. Ze seznamu tak od té doby „zmizelo“ v Brně na 70 objektů. Plošná ochrana pomocí zóny je tedy podle odborníků nejrychlejší řešení. Dohodu o nové památkové zóně vyhlašuje a administruje ministerstvo kultury. 

Jak dlouho to potrvá, ale jeho zástupci zatím odmítli komentovat.

„Jednání ještě nebyla uzavřena a výsledky i další kroky tedy v tuto chvíli nelze předjímat. Nicméně ministerstvo je toho názoru, že současná situace ochrany kulturního dědictví v širším centru Brna se stává v posledních letech zcela neúnosnou,“ uvedla mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.

V to věří i brněnský radní pro územní plánování a rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).

„Je jasné, že to nebude jednoduchý proces i vzhledem k tomu, o jak velkou oblast jde. Přirovnal bych to k projednávání územního plánu. Je tam spousta dotčených orgánů a institucí, které se musejí a mohou vyjadřovat. My teď musíme sladit vyhlášení zóny právě s tvorbou nového územního plánu města, který má platit od roku 2023, a zapracovat ji do něj,“ poznamenal Chvátal.