Zámek na Znojemsku je kulturní památkou zapsanou na seznamu brownfieldů a mezi ohroženými jej evidují také památkáři.
„Norské fondy představují největší objem prostředků, které může v současné situaci dostat. Dotace by umožnila opravit část druhého patra a celý krov. Byl by to dobrý start, aby začal žít a nebyl jen ruinou. Věříme, že pak už by se opravy prostřednictvím různých sbírek nebo menších dotačních programů postupně dotáhly do zdárného konce,“ sděluje Věra Vráblíková, jedna ze čtyř členů Spolku pro hrušovanský zámek – party nadšenců, která s pozdvihnutím památky pomáhá jejímu majiteli, tedy městu.
Rádi by společně dosáhli na maximální výši dotace, tedy v přepočtu 38,4 milionu korun. Celkové výdaje jsou odhadovány na 42,7 milionu.
Pak by mohla vzniknout obřadní síň s malbami od Alfonse Muchy a dva menší pokoje sloužící jako přípravna pro ženicha a nevěstu. Do druhého patra by se měla přemístit místní ZUŠ. „Určitě tu ale chceme pořádat i prohlídky a události pro veřejnost,“ ujišťuje Vráblíková.
Věci se hnuly kupředu poté, co místní lidé před třemi lety zorganizovali akci Čertovská show aneb čertovina na zámku, která přilákala asi tisícovku návštěvníků. Mezi nimi byl i zdejší tesař Pavel Haas, který se poté pustil do opravy uvolněných tašek na střeše, na kterou město nikoho jiného nesehnalo.
Budoucnost ohrožuje krov napadený dřevomorkou
Lidé si díky tomu uvědomili, že vracet život do zámku se dá už nyní, přestože je v havarijním stavu, a akce se od té doby úspěšně opakuje.
Peníze z Norských fondů zařídí první část oprav. Ale plány už existují i na další části zámku, byť zatím jen teoreticky. Ve sklepech mají být prostory věnované vínu, zpřístupněna má být také expozice zaměřená na region a jeho historii.
Některé dílčí opravy už má přitom zámek za sebou. Kraj i ministerstvo kultury přispěly na statické zabezpečení základové desky a odvodnění. Postupně se začala formovat také komunita lidí, která společně s městem zámek udržuje třeba zabezpečením oken, údržbou areálu a jeho vstupního portálu.
I tak ale zámku chybí okna, dveře, podlahy, z velké části omítky i veškeré elektrické a hygienické sítě, takže je neobyvatelný. Budoucnost ohrožuje stav části krovu, která je napadena dřevomorkou.
Na seznamu ohrožených památek jsou na jižní Moravě kromě monumentálních zámků (Jaroslavice, Uherčice), klášterů (františkánský konvent v Brně) i drobné sakrální památky, objekty venkovského lidového stavitelství, průmyslové a technické památky, ale i funkcionalistická díla.
