TZ: Matouš Háša

Matouš Háša / Odsvětštění - Desecularization / kurátorka: Iva Mladičová / Brillovka / Rožnov pod Radhoštěm / 27. 8. 2020 - 30. 9. 2020

Soubor figurálních soch pro výstavu v rožnovské Brillovce podává zřetelnou zprávu o charakteristickém uměleckém výrazu Matouše Háši. Vypovídá o současných možnostech klasické figurální formy ve světle živě rezonujících témat. Do všeobecné srozumitelnosti ikonických kompozičních schémat autor vkládá zneklidňující atributy dnešního světa. Opakovaně se zabývá tématem identity, postihuje nejen obecnou rovinu identity dnešního člověka, ale také identitu výrazové formy a z hlediska psychologického i identitu vlastní. Jde o hodnoty ze své podstaty velmi nestabilní, samotná ikonografie vystavených prací možnost jednoznačného výkladu této problematiky také poměrně rychle vylučuje.

I když gesta a atributy soch Matouše Háši mohou odkazovat ke konkrétní historické události nebo konkrétnímu společenskému jevu, zpřítomňují témata nadčasová. Reflektují téma války a jejího dopadu na anonymní civilní obyvatele, téma životaschopnosti principů evropského kulturního prostoru, jako by připomínaly zapomenutý kód toužených lidských kvalit. Matouš Háša své sochy často uvrhává do spoutaných postojů, skrze zakrytí hlav figur divákovi znemožňuje odhadnout jejich identitu, prostřednictvím nasazených respirátorů komplikuje navození představy základního lidského atributu dorozumění slovem. Nepracuje s ostentativní expresí, ale síly výrazu často dosahuje jejím zdánlivým tlumením, otáčí ji do introverze. Používá křesťanskou ikonografii pro dnes aktuální společensko-politická témata, především formuluje otázky a složitost mnohovrstvých témat otevírá k možné transformaci. Umělecké dílo obecně tak lze vnímat jako stopu pro budoucí nalézání kontinuity. I v tomto duchu můžeme interpretovat Hášovy figurální práce z mramoru, nabývající v dnešní době symbolický charakter. Michelangelovská forma je nepochybně schopna dostát symbolu základních hodnot evropské kultury. Současně upomíná na sociální procesy zaktivované před stovkami let, jež možná právě v dnešní době dosahují svých možností, a nepřímo tak

obrací naši pozornost do protisměrného ideového prostoru desekularizace.

MATOUŠ HÁŠA (nar. 1992) studoval v letech 2008–2012 na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích a v letech 2012–2018 na Akademii výtvarných umění v Praze (sochařský ateliér, Jindřich Zeithamml, Vojtěch Míča). Absolvoval stáže na Libera Accademia di Belle Arti ve Florencii (2013–2014) a na Middlesex University v Londýně (2017). V loňském roce proběhly jeho samostatné výstavy Identity Shapes v pražské HYB4 Gallery a Flashback v Galerii ART Chrudim, letos Stopa hada (společně s Filipem Kůrkou) v Chemistry Gallery a Deep Water v (A)VOID Gallery v Praze. Z jeho účasti na společných výstavách uveďme např. Traces v londýnské Ply Gallery (2017), Salm Modern #1 / Možnosti dialogu v Salmovském paláci Národní galerie v Praze (2019), Revoluční 30 / 30 let svobody na vlastní kůži v Pop-up galerii v Praze (2019) nebo letošní RE_FORM: sonda do současného českého sochařství v Trafo Gallery v Praze a Sen ve snu / Edgar Allan Poe a umění v českých zemích právě probíhající ve Veletržním paláci pražské Národní galerie.

www.matoushasa.com