Víte, že se Škodovky vyráběly i v Americe? Vzniklo jich tam několik stovek

Škoda Auto je v dnešní podobě globální značkou působící v různých koutech světa, kde také vyrábí svá auta. Domovské české závody tak v posledních desetiletích doplnila i produkce v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, v Alžírsku, v Indii nebo Číně. Historie mimoevropské produkce Škodovek je ale delší, než je všeobecně známo. Víte, že se v minulosti vozy mladoboleslavské značky montovaly také v Chile?

Dělo se tak na počátku šedesátých a sedmdesátých let, kdy za dva roky vzniklo v Chile 300 až 400 exemplářů tehdejšího modelu Škoda Octavia Combi. O něm tehdy snili nejen čeští tátové od rodin nebo chalupáři, ale také zahraniční zákazníci.

Původní Škoda Octavia slaví kulatiny. Je jí šedesát!

Ti oceňovali jednoduchou a robustní rámovou konstrukci, která si uměla poradit i s náročnějšími podmínkami. I díky tomu se Octavia stala oblíbeným vývozním artiklem, který putoval také třeba až do vzdálené Austrálie.

Došlo dokonce také na licenční montáž, ať už celých vozů, nebo jen šasi, na která se na místě vyráběly vlastní karoserie. V rozloženém stavu se vozy dodávaly pro montáž na Island, do Pákistánu, Indonésie nebo na Nový Zéland.

Jestliže vozy s technikou Octavie, pákistánský Skopak a novozélandská Trekka, jsou pro fanoušky mladoboleslavské automobilky vcelku dobře známé, produkce v Chile je dnes zapomenutou kapitolou firmy.

Seriál: Zapomenuté prototypy Škoda. Do terénu a zpět.

Produkce odstartovala na konci šedesátých let, a to kvůli celním důvodům. Proto se Octavie zpočátku v Chile kompletovaly z už prakticky hotových celků. Podobný důvod má i dnes lokální montáž v některých zemích, třeba v Alžírsku. Do jednoho přepravního boxu se v Kvasinách umístila už nalakovaná karoserie s čalouněným interiérem, do druhého se uložily dva podvozky. V Americe se pak vše už jen v podstatě sešroubovalo.

Vše probíhalo ručně, ve spartánských podmínkách. Místo přepravníků tak musely stačit jen primitivní rámy a kladky. Na montáž navíc byli najímání jen místní obyvatelé, což v okolí nejsevernějšího chilského přístavu Arica byli takřka výhradně domorodci, kteří se do té doby zabývali převážně zemědělstvím či obchodováním. Pracovní síla tudíž byla prakticky nekvalifikovaná.

Když tak chilská vláda zvýšila požadavek na podíl lokálních dílů, byl už potřeba nějaký větší dohled nad pracemi. Ten měl zajistit Bohuslav Čtvrtečka, který byl považován za experta na tehdy už přes deset let vyráběnou Octavii Combi. „Než jsem na začátku roku 1970 vyrazil do Chile, vozy Škoda se tam již montovaly. Když jsem přijel, viděl jsem tam už jezdit starší pick-up 1201,“ vzpomíná Čtvrtečka, který do Chile odjel, aniž by uměl slovo španělsky.

S nutností navýšení lokálních dílů musel Čtvrtečka vedle kvalifikace dělníků také zajistit, které díly bude možné vůbec využít. „Začali jsme zjišťovat, které součástky lze dodávat z chilských zdrojů, jako například akumulátor, kola nebo pneumatiky,“ vypočítává.

Znáte Škodu 1202 Kamyonet? Turci díky českým podvozkům obcházeli zákony

Mimo to se musel potýkat s nečekanými úskalími. Chilská vláda začala vyžadovat lokální výrobu lisovaných dílů, jenže automobilce v Chile chyběl lis a také kvalifikovaní mechanici pro jeho obsluhu. „Tak jsme si poradili s tím, co bylo k dispozici: v hale stála deska na hydraulických heverech, na ni jsme umístili dřevěný – dnes bychom řekli – přípravek, takové kopyto to bylo, a šest chlapů začalo pumpovat a k vytvarovanému dílu se nakonec dopracovalo,“ popisuje Čtvrtečka.

„Dnes si takovou výrobu neumím představit. Jestliže v současnosti u některých součástí nemůže být tolerance vyšší než 0,2 milimetru, tehdy se v Chile samozřejmě nehledělo ani na milimetrové odchylky,“ doplňuje. I kvůli tomu řada dílů neodpovídala původnímu očekáváním, s čímž si museli ale pracovníci poradit.

„Vybavuji si třeba kováře, který dříve dělal koním podkovy. O výrobě auta nevěděl nic, ale měl zlaté ruce. Ten člověk dokázal se základní výbavou hotové divy. Instruoval ostatní, jeden držel autogen, druhý vyklepával a za chvíli byste nepoznali rozdíl mezi naším dílem a výliskem, který zhotovil za nesrovnatelných podmínek,“ říká Čtvrtečka.

Ve výsledku tak není divu, že v Chile vznikalo jen pár kusů Octavie za den. Když se pak na začátku sedmdesátých let změnila politická situace se zvolením Salvadorem Allende Gossensem a pozdějším vojenským pučem vedeným generálem Augustem Pinochetem, chilská kapitola Škody se uzavřela. Montáž Octavií Combi byla v roce 1971 ukončena a už nikdy nebyla obnovena. V Chile nicméně dnes mladoboleslavská značka oficiálně působí.