Špionážní sci-fi novinka Christophera Nolana Tenet právě přichází do kin. K této příležitosti jsme vybrali nejlepší špionážní filmy za posledních 10 let, mezi kterými nechybí ani další Nolanův špionážní počin, Počátek.
30 minut po půlnoci
Thriller z válečného prostředí přinesl režisérce Kathryn Bigelow Oscara a Zlatý glóbus. V hlavní roli se blýskla Jessica Chastain coby agentka CIA Maya, jejíž úkolem je v tvrdém prostředí Pákistánu najít nejhledanějšího muže planety – Usámu bin Ládina. Roky táhnoucí se hon plný atentátů a mučení však dlouho nevede k úspěšnému konci, až se Maya dopátrá ke jménu Abu Ahmed al-Kuwaiti. Ten se stává vodítkem k vůdci Al-Káidy a Američané se tak připravují potrestat muže hlasícího se k útokům ze dne 11. září. (Lenka Hrůzová)
Argo
O událostech z Íránu konce 80. let se dlouho vědělo málo. Americkou ambasádu obsadili radikálové, kteří většinu personálu a návštěvníků zajali jako rukojmí, ale šestici z pracovníků se podařilo utéct. Dočasný úkryt nalezli na kanadské ambasádě, ale ta odmítala dále riskovat své postavení kvůli několika běžencům. Protože každým okamžikem hrozilo, že Íránci kvůli nezničené dokumentaci přijdou na to, že se šestici povedlo opustit budovu a začnou je hledat, bylo třeba přijít s plánem pro jejich záchranu. Na scénu tak přichází zaměstnanec CIA Tony Mendez, jehož zdánlivě absurdní scénář na vysvobození diplomatů nakonec dostane zelenou. Mendez se má společně s nimi vydávat za členy filmového štábu, jenž hledají místa k natáčení. Stačí ale tato chatrná historka k obelhaní protistrany? Snímek Bena Afflecka Argo získal tři Oscary a dva Zlaté glóby. (Lenka Hrůzová)
Anna
Film ANNA je strhující a nervy drásající jízda plná překvapivých zvratů, vášnivých vztahů a dechberoucí akce. Za okouzlujícím půvabem Anny Poliatovové (Sasha Luss), pařížské top modelky, se skrývá tajemství, kvůli němuž se ocitne v centru nebezpečné operace, rozehrané špičkovými agenty soupeřících tajných služeb. V hvězdně obsazeném snímku hrají Luke Evans (trilogie Hobit), Cillian Murphy (Dunkerk, Temný rytíř povstal) a držitelka Oscara Helen Mirren.
Bourneův odkaz
Tony Gilroy se snaží jít ve šlepějích Paula Greengrase (Mýtus a Ultimátum), střídá rychlé záběry s těmi dlouhými a „vysvětlovacími“, ale stvořil pokračování, které ani náhodou nedosahuje kvalit svých předchůdců. V porovnání s nimi, tento snímek zaostává ve skoro každém elementu, není dostatečně vygradovaný. Chybí akce a údernější dialogy, které víří vodu kolem hlavní postavy. To jsou asi, dle mého, jedny z vážných problémů, které snímek okrádají o spoustu bodů. Tím největším je konec. Uspěchaný, nedodělaný, bez šťávy, prakticky bez konkluzního střetnutí Crosse ať už se zabijákem nebo nějakým bridgem v podobě „varovné“ zprávy pro CIA. Před premiérou jsem byl pevně přesvědčen, že budeme svědky nové trilogie (ne nutně s Crossem v dalších pokračováních), ale teď jsem pevně přesvědčen, že tímhle snímkem definitivně končí vše kolem Bourna, Treadstonu, Blackbriaru a vlastně i Crosse. Rád se však budu mýlit. (Michal Tichý)
Captain America: Návrat prvního Avengera
Nový Captain se výrazně odlišuje od minulých kousků. Už to není taková sranda, jako byl třetí železňák nebo druhý Thor. Vtipu ubylo a místo toho tady máme film, který řeší otázku svobody řízenou mocnou organizací a zároveň se stihne dostat Capovi dost výrazně pod kůži a to všechno prokládat skvělými akčními sekvencemi, ve kterých Cap předvádí skvělé věci, ale které občas kazí rychlý střih. Rusoovi evidentně věděli, jak druhou sólovku uchopit a natočit ji jako politický thriller, plný intrik, se vyvedl na výbornou. Osobně doporučuji originální znění, pokud nejste zrovna příznivci Libora Boučka a samozřejmě nezapomeňte na scény po titulcích. Stojí za to. (Roman Toupal)
Jason Bourne
Nakonec se tedy fanoušci po dlouhých letech a mírně rozpačitém „spinoffu“ s Jeremym Rennerem dočkali vytouženého, plnohodnotného pokračování. Jakkoli by se mohlo zdát, že Matt Damon zestárl a pokračování úspěšné akční filmové série je zbytečné, není tomu tak. Tvůrci nám přinesli perfektní akcí nabitý thriller, jenž sice není dokonale vybroušeným diamantem, trilogii o Jasonu Bourneovi však ostudu rozhodně neudělá. A ačkoli film nemá tak silný příběh jako díly předchozí, stále se jedná o zdařený nadprůměr, o který by žádný fanoušek kvalitní filmové akce neměl přijít. (Tomáš Lesk)
Jeden musí z kola ven
Tinker Tailor Soldier Spy. Špionážní film z prostředí Velké Británie kolem roku 1970. Konfrontace dvou světových velmocí. Několik skvělých herců, počínaje Gary Oldmanem, který si nominaci na Oscara rozhodně zasloužil, přes Toma Hardyho, Benedicta Cumberbatche a Marka Stronga. Všichni v tomto filmu excelovali. Skvělé lokace, kostýmy. Tomas Alfredson se s tímto filmem popral velmi dobře. Ze začátku to sice kolísá, ale ke konci filmu již vše graduje. Co se mi obzvláště líbilo a vyzdvihl bych to, je scénář. Propracovanost do detailů. Hraní si i s těmi nejmenšími detaily, jen aby film vypadal věrohodně. Skvělá práce. (Tomáš Vohnický)
Kingsman: Tajná služba
Matthew Vaughn je zpět. Jinými slovy to snad ani popsat nejde. Režisér, který stojí za takovými megafilmy jako Hvězdný prach, Kick-Ass nebo X-Men: První třída, se tentokráte ujal příběhu podle komiksu od Franka Millera o tajné organizaci Kingsman, která udržuje ve světě pořádek. Ve své podstatě se jedná o mírnou parodii na filmy o Jamesi Bondovi. Agenti nosí obleky šité na míru, jsou vybavení různými technickými vymoženostmi atd. No a když si k tomu přičtete hvězdné obsazení (Colin Firth, Samuel L. Jackson, Michael Cane, Mark Strong), klasické pojetí akčních scén, kde Vaughn preferuje nejen skvělou choreografii, ale i brutálnost a vtipnost dohromady, vyjde vám další trefa do černého. Perfektní oddychovka a vtipný špionážní film jaký tu dlouho nebyl. (Lukáš Vaněk)
Kingsman: Zlatý kruh
Nejnovější „vaughnovka“ Kingsman: Zlatý kruh pokračuje v tom nejlepším, co nám přinesla předešlá kapitola. Film jako takový nepřináší nic nového, ale vzhledem k tomu, jaké má po celou dobu stopáže grády, to vlastně vůbec nevadí. Osobně jsem se bavil doslova královsky a to je pro mne u tohoto typu filmu hlavní a víc bych od něj ani nechtěl. Ačkoli si snímek udržel nadhled, akčnost a nápaditost, trochu méně pobral grácie svého předchůdce, který byl svěžím překvapením. V tomto případě příliš překvapeni nebudete. Jenomže komu by to vadilo! V tomto případě se dá zkrátka říci, že člověk ví co od filmu očekávat a tím spíš nebude zklamán. A Zlatý kruh právě s tímto pracuje; ví co se od něj chce a očekává, a rozdává to posléze zcela a bezvýhradně měrou vrchovatou. Vedle bohatého a sehraného obsazení, perfektních akčních sekvencí a soundtracku se zkrátka vznáší ve vzduchu fakt, že je snímek minimálně stejně tak dobrý, ne- li minimálně svižností ještě lepší, než první díl. Více než dvě hodiny dlouhá stopáž uteče jak voda a vy se v závěru budete jen divit, že už je opravdu konec. Nezbývá než doufat, že vrátka, otevřená případnému pokračování se nezavřou a filmaři do nich v čele s režisérem vstoupí ještě alespoň do třetice všeho dobrého… (Tomáš Lesk)
Kód Enigmy
Vysoce inteligentní, vyspělé a emocionálně silné evangelium Alana Turninga, audiovizuálně velkolepé, lidsky však stále komorní a po britsku osobní. Mimozemský Benedict Cumberbatch, snad jeden z nejsilnějších výkonů třetího tisíciletí, prvotřídní režie bez sebemenších přešlapů, brilantní práce s vyprávěním. Samé superlativy. A téměř dokonalý film. (Jaroslav Thraumb)
Krycí jméno U.N.C.L.E.
Je dobře, že se projektu ujal právě Ritchie, protože jeho retro cítění je dokonalé. Už u Holmese dokázal sladit herecký tandem, fešné kostýmy a poutavou výpravu. Přesně tyto atributy vévodí i u jeho nového snímku. Jediný rozdíl je v tom, že se děj odehrává během studené války v roce 1963. Cavill a Hammer jsou dobrá dvojka, ale z Hammerova pokusu o ruský přízvuk bolí uši. Stejně tak hlášky typu „ruský člověk by za každou cenu bojoval a nikdy by se nevzdal.“ Jednou to beru, zasměji se. Podruhé to ještě příjmu. Ale desetkrát to vážně nedávám. Ne nadarmo se říká, že opakovaný vtip není vtipem. Retro je opět v módě a filmu to sluší. Úvodní honička v trabantech je naprosto geniální. Za expozici bych dal snímku z fleku 100%. Pak už je to jenom exkurze do Říma, kde se více dozvíme o tajemné organizaci, a také nám roztomilá Alicia Vikander ukáže svůj elegantní taneček v černobílem pyžamu a s černými brýlemi. Najednou jsem před sebou viděl Audrey Hepburn ve Snídani u Tiffaniho. (Lukáš Vaněk)
Mission: Impossible – Ghost Protocol
Mission: Impossible – Ghost Protocol má hodně kladů. Je to napínavý, akční a vtipný film. Jenže je tu pár věcí, které musím vytknout. Spolu s atmosférou jedničky si Bird přinesl i dlouhé a nudné chvíle. Není jich moc, ale jsou. Pauzy mezi zlomovými momenty filmu jsou někdy až moc utahané. Naštěstí během několika minut je vše v pořádku a zase se královsky bavíte. Dalším negativem je záporák. Tady GP trochu pokulhává, vlastně se spíš plazí. Záporák se sice tváří zle a má určitě charisma, jenže když se ve filmu objeví třikrát a vždy jen na pár minutek, divák si k němu nedokáže vybudovat žádný vztah. Ať už negativní nebo pozitivní. V tom bych viděl větší problém. Nevýraznost ne jednoho, ale všech záporáků bere filmu část kouzla. Jediným výrazným záporákem je Léa Seydoux. A to je trošku málo. Další stížnost budu mířit znovu do postav. Po tom, co předvedl Abrams jsem čekal daleko hlubší charaktery. Emoce. Bohužel, tuto část si Bird znovu vypůjčil od prvních dvou dílů a třetí přehlédl. Budete postavám fandit, ale to je tak všechno. Žádný silný moment (jako ve třetím díle) diváky nečeká. (Dan Krátký)
Mission: Impossible – Národ grázlů
Ve čtvrtém filmu vždy vyzdvihuji dějovou linku s Ethanovou ženou. Zde musím pochválit zmínění faktu, že veškeré akce IMF a jejich agentů jsou doprovázeny notnou dávkou štěstí, a že jejich práce přináší spíše více škody než užitku. Nadsázka je sice přítomna v každém díle, ale konečně to někdo řekl naplno. Zrušení IMF má tedy logické opodstatnění a my můžeme sledovat kterak se z Hunta stává uprchlík. Ale jak zastavit tak silnou organizaci, když sok je vždy o krok napřed, jde po vás CIA, a vaše spojenkyně vlastně ani spojenkyní být nemusí? Označení ‚nemožná mise‘ je namístě. Scénář je opravdu důmyslný a mnohokrát vás zvraty překvapí. Stejně tak kaskadérské kousky nesmrtelného Toma Cruise, jenž se v tomto díle předvedl jako nikdy předtím. Filmu také hodně pomáhá výborná atmosféra jako vystřižená ze starých špionážních filmů. (Lukáš Vaněk)
Mission: Impossible – Fallout
Bitky, přestřelky a honičky se vrací již pošesté. McQuarrie s Cruisem je ale divákům nabízejí v tak kreativním provedení a precizním podání, že si v akci nelze jinak než spokojeně libovat. Do toho se atmosféra Mission Impossible – Fallout mísí s příjemnou dávkou procítění, humoru a nostalgie, že se i přes dvě a půl hodiny dlouhou stopáž snímku bojíte odtrhnout oči od plátna byť jen na vteřinu ve strachu, abyste o něco z toho nepřišli, protože orientace v příběhu může být občas lehce obtížná. Laťka žánru akčního filmu se přesto určitě zase posunula o jednu příčku výš. (Jan Marek)
Most špiónů
Morální dilemata Jamese Donovana a vůbec výzva k skoro až filozofickým úvahám na téma studená válka a její souvislosti, kdy prakticky každá událost mohla znamenat vyhlášení vojenského konfliktu, to je, oč tu běží. James Donovan jako štvanec bojuje nejen se sovětským režimem, ale i se svým vlastním, a zpočátku vlastně i sám se sebou; jako téma k audiovizuálnímu zpracování dle mého názoru ne zrovna z nejzajímavějších, v rámci studené války existuje řada jiných dosud nezfilmovaných a mnohem atraktivnějších a silnějších příběhů, přesto v rukou mistra nemohl Bridge of Spies dopadnout jinak, než jako šťavnatá a živá akce, kde kontinuita scén i ztvárnění autenticity postav bere dech; co je ale potřeba zmínit – jedná se pravděpodobně o vůbec nejchladnější Spielbergův film, což by mohlo po Lincolnovi a Mnichovu znamenat, že na stará kolena vyrostl ze svého lidsko-sentimentálního pojetí filmové produkce a začal se opravdu zaměřovat na problematiku, kterou ani nelze zpracovat lidštěji a která patří k těm nejnáročnějším vůbec (a že to umí, dokázal pochopitelně už před třiadvaceti lety v jednom z nejvýznamnějších a nejváženějších filmů všech dob). (Jaroslav Thraumb)
Neznámý
Dr. Martin Harris (Liam Neeson) se probere z komatu po autohavarii v Berlíně a zjistí, že ho jeho vlastní žena (January Jones) vůbec nepoznává a jeho identitu si přivlastnil úplně cizí muž (Aidan Quinn). Úřady, které mu nevěří, ho naprosto ignorují. Pronásledují ho tajemní nájemní vrazi a on je sám, unavený, na útěku. S pomocí nečekaného spojence (Diane Kruger) se po hlavě vrhá do smrtelné záhady, která ho přinutí pochybovat nejen o jeho příčetnosti a identitě ale i o tom, jak daleko je schopný zajít, aby odkryl pravdu.
Počátek
Chris „rád si pohrávám s časovými rovinami“ Nolan rozpracoval do hloubky téma tak, jak se to zatím nikomu nepodařilo. Filmů o snech, kde se dějí pohádkové a fantasmagorické věci, jsou mraky. Zkoušel se ale dívat na sen někdo z té nejpragmatičtější stránky? Kradení mysli při spánku, extrakce, projekce, architekt, totem… originálně pojatá myšlenka spolu s inteligentně navrženým scénářem spolu skloubí výjimečný zážitek. Napoprvé je Inception zjevem, který JE NEMOŽNÉ plně vstřebat. Napodruhé už plně uvědomitelný zážitek, kde se divák pořádně nabaží detailů a začnou na něho vyskakovat zajímavé otázky. Inception totiž není jen skvěle napsaný blockbuster plný high-tech vybavení, přestřelek, výbuchů a nažehlených účesů, je to také film o posmrtném životě, o rodinných hodnotách a věčné lásce. V prvním dojmu vítězí Temný rytíř, při dalších zhlédnutích ruluje Memento, ale Počátek je co do struktury vyprávění a skloubení typické hollywoodské produkce s autorským produktem tím nejlepším extraktem, jakého Nolan mohl dosáhnout. (Radek Neuman)
Rudá volavka
Baletky, které musí předčasně ukončit svou kariéru, to nemají jednoduché. Celý svůj život do té chvíle věnovaly jen tanci a jejich příprava na skutečný život není dokonalá. Až na maximální sebekázeň a vůli dohnanou až do krajnosti. Bývalá primabalerína Dominika Jegorovová (Jennifer Lawrence) navíc žije v dnešním Rusku a se svou matkou čelí bezútěšné a nejisté budoucnosti. Díky tomu se stává snadnou kořistí ruské tajné zpravodajské služby a dostává se do jejího kurzu, v němž školí „volavky“. Zde probíhá tvrdý výcvik, jehož cílem je naučit své „žákyně“, aby v roli profesionálních svůdnic využívaly své tělo a mysl jako dokonalé zbraně. Po ukončení zvráceného a sadistického tréninku je Dominika jako nejnebezpečnější volavka nasazena na Nathaniela Nashe (Joel Edgerton), důstojníka CIA, který řídí jednoho z nejdůležitějších špiónů v Rusku.
Skyfall
Podruhé mnohem záživnější a komplexnější zážitek – spojení starého elegantního nahláškovaného Bonda a nového nekompromisního bourneovského Bonda funguje skvěle. Stejně jako záporák, vztahy mezi postavami, šťourání se v bondovském dětství a moderní akční dramatizace připomínající batmaní trilogii. Jubilejní oslava ve velkém stylu – ohlédnutí zpět i vpřed zároveň. Rozjetější Bond už dlouho nebyl… (Radek Neuman)
Snowden
Snowden mapuje téměř deset let života nenápadného mladíka, který sice se toužil stát profesionálním vojákem, ale nakonec se stal veřejným nepřítelem číslo jedna, který musí žít v azylu v Rusku. Snímek má více časových rovin. Ta hlavní se odehrává v roce 2013 v Hong Kongu, kdy Snowden trojici novinářů poskytuje přísně tajné informace, které vynesl během svého působení na vojenské základně na Havaji. Až zpětně se v prostřizích dozvíme, proč se skrývá v hotelovém pokoji a mobily strká do mikrovlnky. Edward Snowden však není akční hrdina, a tak se zachycená dekáda týká především jeho práce pro Národní bezpečnostní službu (NSA) a CIA, což je programování a zase programování. (Michaela Pavlisová)
Spectre
Průhlednost příběhu i sem tam nějaké nelogičnosti samozřejmě nemusí být u blockbusterů na škodu, ale po poslední bondovce jsme zkrátka čekali něco jiného, než opětovný návrat do agentovy minulosti. Spectre totiž přímo navazuje na předešlé díly s Craigem, a tak máte pocit, že se jedná o jakési zakončení kvadrologie. Což nebyl dobrý nápad, za prvé proto, že tvůrci nepřímo změnili motiv padoucha Silvy z předešlého dílu, i to, že vlastně nejednal na vlastní pěst, nýbrž se někomu zodpovídal, a za druhé se tím opět hrabou v již zmíněné minulosti. Ta je pro tvůrce důležitá z jednoho prostého důvodu, kvůli záporákovi Oberhauserovi (Christoph Waltz), jenž má k Bondovi velmi blízko. Silvův motiv ohledně M byl pochopitelný a byl to nejlepší prvek z předešlého filmu. Nejednalo se totiž o žádnou organizaci toužící podmanit si svět, ale o čistokrevnou pomstu. Zde je to samozřejmě naopak, i když se nás tvůrci snaží přesvědčit, že jde rovněž o pomstu. (Lukáš Vaněk)
Spojenci
Romantický thriller odehrávající se během druhé světové války sleduje příběh dvou tajných agentů Maxe Vattana (Brad Pitt) a Marianne Beausejour (Marion Cotillard). Zamilují se do sebe během mise v Casablance roku 1942, jejímž cílem je zabít německého velvyslance. Jejich společná budoucnost je však nejistá, když na povrch vyplynou dávná tajemství, která zpochybní jejich vzájemnou lásku a důvěru. Za historickým špionážním thrillerem stojí režisér Robert Zemeckis, držitel Oscara za Forresta Gumpa, který na tomto snímku spolupracoval se scenáristou Stevenem Knightem.