Za požadavkem na zmapování kvality vody v Brně stojí jeden z jeho obyvatel, Zdeněk Herblich. Ten s projektem Za zdravější a lepší vodu v Brně uspěl před dvěma lety v anketě participativního rozpočtu.
„Kvalita vody v Brně by mohla být lepší. A to jak kohoutková, tak ta odtékající zpět do přírody z čističek odpadních vod. Obsahuje zbytky léků, hormonů, pesticidů, mikročástice plastů a nově i nanočástice,“ tvrdí Herblich.
Brněnští radní se jeho podnětem zabývají a tento týden vybrali zhotovitele rozborů vody, bude jím Vysoké učení technické v Brně, které ve výběrovém řízení nabídlo nejnižší cenu.
„S kvalitou vody souvisí zdraví člověka, což je v této době obzvláště důležité. Studie ukáže, jaká situace se znečištěním vody opravdu je a zda jsou stávající procesy schopny se s tímto vypořádat. Případně se budou hledat nová řešení, která kvalitní vodu zajistí. Celkové náklady jsou vyčísleny na 2 milion a 950 tisíc korun,“ řekl náměstek primátorky pro participaci veřejnosti Tomáš Koláčný (Piráti).
Studie ukáže, kolik a jakých znečišťujících látek, zejména zbytků léků a mikroplastů, se nachází jak v pitné vodě ve vodovodu města Brna, tak ve vodě na výstupu z čistírny odpadních vod.
Pitná voda je v Česku v ohrožení. Může v ní být řada cizorodých látek |
Vzorky se budou pravidelně jednou za měsíc po dobu jednoho roku odebírat na pěti místech ze zdroje pitné vody a na šesti místech se budou odebírat z odpadní vody a kanalizační sítě.
Ovzduší prověří 12 nových stanic
Další z brněnských univerzit, Masarykova, prověří, jak si stojí tamní ovzduší. Ostatně, podobné výzkumy různá univerzitní pracoviště prováděla v minulosti pravidelně. „Chceme zajistit kontinuální měření na 22 místech v Brně. Cílem bude identifikovat hlavní zdroj a typ znečištění,“ upřesnil Koláčný.
Síť současných deseti hydrometeorologických stanic se tak rozšíří o dalších dvanáct míst. Rozmístí se tak, aby pokrývaly rovnoměrně celé město. „Ve výsledcích pak bude možné odlišit vliv zeleně, dopravy, průmyslových areálů a podobně.,“ dodal náměstek.
Brno dusí oxid dusičitý, mohou za něj hlavně dieselová auta bez filtrů |
Přihlášku projektu musí ještě schválit zastupitelé, pokud bude úspěšná, celou studii zafinancují Norské fondy. O přidělení dotace, která podle předběžných rozpočtů vyjde na 14 milionů korun, pak rozhodne na podzim Státní fond životního prostředí.
Předpokládá se, že vědci budou na projektu pracovat od začátku roku 2021 do dubna 2024. Samotné měření jim zabere rok.
„Výstupem bude seznam opatření, jejichž prostřednictvím lze proti negativním účinkům zjištěným v rámci monitoringu bojovat,“ sdělil náměstek primátorky pro oblast životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
