Počasí dnes7 °C, zítra10 °C
Středa 24. dubna 2024  |  Svátek má Jiří
Bez reklam

Čtyřiadvacet let na cestách. Budějovický patriot Křížek nekončí, v Dynamu vychovává svého nástupce

V Římě měli Tottiho, v Liverpoolu Gerrarda. Budějovice? Ty mají Zdeňka Křížka, který už čtyřiadvacet let dojíždí z rodných Strakonic. Bývalý brankář Dynama a klubový patriot se pro Budějckou Drbnu rozpovídal o dosavadní kariéře i nové roli v mládežnické akademii.

Začněme jednoduše, chybí Vám fotbal?
Od té doby, co jsem skončil, což je asi měsíc a půl, mi samozřejmě fotbal chybí. Nejen hra, ale i tréninky a kabina. Byl jsem na to strašně dlouhou dobu zvyklý, takže mi to bude chvíli trvat, než si zvyknu na novou roli. Na druhou stranu, ten čas už nadešel. Takže nemá cenu koukat dozadu, ale musím se dívat dopředu.

Plánujete pokračovat s aktivním fotbalem alespoň na amatérské úrovni?
Ano. Zrovna před týdnem jsem se domluvil s Osekem, který hraje krajský přebor tady v jižních Čechách. Zlanařil mě Venca Mrkvička, se kterým jsem hrál v Dynamu. Jelikož jsme velcí kamarádi, tak jsem mu to přislíbil už během jara. Tehdy už jsem tušil, že se ten čas profi kariéry chýlí ke konci. Už tehdy mi Venca nabídl, že pokud budu mít chuť a zájem, mám v Oseku otevřené dveře. Když jsem skončil, tak jsem měl více nabídek. Něco z německých nižších soutěží, něco ze třetí české ligy… Všechno jsem nějakým způsobem kvůli práci v Akademii Dynama oddaloval. Chtěl jsem nejprve zjistit, do čeho jdu, jak na tom budu časově… Nakonec to skloubit půjde. Věřím, že pět, šest utkání za podzim odchytám. (říká s úsměvem) Chybělo by mi to, takže se na to těším.

Když už jsme nakousli Vaši práci pro Dynamo, můžete nám svou roli v klubové Akademii přiblížit?
V první řadě bych rád Dynamu poděkoval, že mohu v klubu pokračovat i po skončení své profesionální kariéry, že vlastně díky tomuhle klubu můžu u fotbalu zůstat i nadále. Když to řeknu jednoduše, tak mojí rolí je vychovat brankáře pro ligu. V akademii teď působím jako trenér brankářů. Na starost mám gólmany od žáků až po starší dorost, věnuji se také brankáři B týmu. Je to sice časově hodně náročné, od rána do večera. Ale každá práce něco obnáší a já jí chci dělat naplno, abychom tu měli výsledky. Chceme společně dosáhnout toho, aby tu měli brankáři dobré podmínky a byli pro klub perspektivní. Aby se s nimi mohlo počítat do budoucna. Za ten měsíc a půl jsem s kluky spokojený. Jsou to gólmani, kteří jsou povahově i schopnostmi výborní. Hlavní pro mě je, že na sobě chtějí pracovat.  

Co je pro Vás u brankáře nejdůležitější?
Dneska je celý fotbal o detailech. Takže si točíme tréninky, pak rozebíráme detaily. Kluky si zatím mapuji, řešíme slabé i silné stránky. Jsou to furt mladí kluci, je jim patnáct, šestnáct, sedmnáct let… Z žádného z nich nebude hned superstar. Někdo dozraje třeba až v osmadvaceti, někdo už ve třiadvaceti. Musíte mít takové to správné sportovní sebevědomí, ne nic přehnaného. Brankář si musí věřit, nesmí ho žádná chybička rozhodit. Po té větší chybě většinou přijde gól.

Vy jim můžete předat cenné zkušenosti, vyberte jednu důležitou…
Snažím se jim říkat to, že by na každý trénink i zápas měli chodit s čistou hlavou. Když se něco nepovede, stále mají dostatek času to napravit. V tomhle věku se jim bude ještě leccos promíjet.

Zpátky k Vám. Budete stejně jako celou kariéru dojíždět ze Strakonic?
Ano, sice jsem tu byl tři roky na intru, ale jinak celou svou kariéru a vlastně i teď dojíždím. Samozřejmě, že když jsme například přijeli pozdě ze zápasu, tak jsem měl připravené ubytování od Dynama v Českých Budějovicích. Tenhle servis mi od klubu nechyběl… Ale vždycky mě to tak nějak táhlo zpátky do Strakonic, takže jsem zůstal u dojíždění. Ale jak já říkám, je to kousek, mnohdy lidé jezdí do práce i dál. Nikdy jsem to nevnímal jako problém. Já si v tom autě vždycky odpočinul, popřemýšlel o tréninku, co bylo dobře, co špatně. Hodně lidí mi říkalo, že to musí být náročný, ale já to nikdy nebral jako problém.

Celou kariéru jste byl věrný jednomu klubu, přesto mě napadá otázka: Bylo někdy na pořadu dne opustit Dynamo?
Takhle se to asi říct nedá. Ale nějaké oťukávání od jiných celků tam několikrát bylo. Hlavně tehdy, myslím, že to byla sezona 2014/2015, když jsme spadli z ligy. Tenkrát jsem z toho byl velmi špatný, hodně frustrovaný. Cítil jsem, že se pro to dalo tehdy udělat víc, jak z naší strany, tak od klubu. Tehdy mi volala Bohemka i Olomouc, ale vše skončilo u nějakého toho oťukávání… Já měl v Dynamu ještě rok platnou smlouvu. Já jsem sice cítil frustraci, ale klub jsem opustit nechtěl. Zájem bych měl leda, kdyby na stole ležela platná nabídka z nejvyšší ligy.

A je něco, čeho ve svém bohatém fotbalovém životě litujete?
Už jsem to nakousl. Strašně mě mrzí ten sestup ze sezony 2014/2015… Tehdy jsme měli skvělý mančaft. Po podzimu jsme skončili tuším dvanáctí, ale s tím, že jsme ztráceli pět bodů na čtvrté místo. Opravdu jsem moc věřil tomu, že ta sezona může být velmi úspěšná. Doufal jsem, že můžeme skončit v horní polovině tabulky. Našlápnuto jsme na to měli. Tehdy tu byli hráči jako Vošahlík, Koreš, Herzán a mnoho dalších. Mohl bych vyjmenovat dvanáct, třináct kluků, kteří když odešli od nás, tak našli uplatnění v jiných ligových klubech a hráli.

Co se tehdy stalo?
V zimě se kádr obrovsky omladil. Asi jsme si mysleli, že se na jaře liga zachrání úplně v pohodě, ale bohužel jsem se mýlili. Tenkrát kdyby zůstal tým pohromadě, tak by se sezona dotáhla do hodně úspěšného konce. A pak to mohlo pokračovat další léta. Tohle nás obrovsky přibrzdilo. Zlomilo nás asi osm zimních odchodů, které se obrovsky projevili. My jsme to pak jako hráči nezvládli, není se na co vymlouvat. Ta kvalita ligy zkrátka tehdy byla daleko někde jinde než náš tým.

Odběhneme od vás… Jak je možné, že hokejový Motor má neustále vyprodáno, zatímco Dynamo si o takových návštěvách může nechat jen zdát?
Asi bych to viděl tak, že Motor má trošku jiné fanoušky než Dynamo. Na hokej tu chodí větší spektrum lidí. I když ten fotbal sledujte daleko více lidí, jsou toho plné hospody, tak to možná bude tím, že se nad Dynamem na chvíli zanevřelo. Hrála se tu druhá liga, nedělali se úplně nejlepší výsledky. Teď věřím, že lidí bude chodit dost. Až uplyne tahle doba plná opatření, tak bude na Dynamo chodit kolem pět tisíc. Na ty top tři kluby bude určitě vyprodáno.

V minulé sezoně jste spolupracoval s Jaroslavem Drobným. Jaké to bylo, přeci jen on patří k české brankářské elitě…
Když Jarda přišel, tak s námi začal jen trénovat. Nějak jsme se doplňovali, vypadalo to, že bude trenérem brankářů. Občas sem něco dělal já, občas něco on, něco trenér Průša. Když mi Jarda řekl, že to povedu já, tak jsem si připravil trénink, ale jak se blížil víkend a zápas, tak si to Drobas dělal sám. Od něj jsem si toho dost vzal. Přinesl zase trošku něco jiného. Takový ten německý styl hodně zaměřený na detaily. Ty jsem se snažil, co se tréninku týče, od něj odkoukat.

Máte teď více času, když už nejste profesionální fotbalista?
Více času určitě nemám. (směje se) Mnohem více jsem ho měl jako brankář. Tam bylo dostatek volna na regeneraci, celé odpoledne. V týdnu, když byli dvoufázové tréninky, tak stále bylo dostatek času. Jak se blížil zápas, trénovalo se jen jednou, takže měl člověk hodně času pro sebe. Teď v akademii jsem od rána do večera. Ale jak říkám, hodně mě to baví. A když jsou kluci pracovití, tak mě to naplňuje, protože z nich může něco být. Na soukromí život si ale čas musím najít taky, protože bez toho to nejde. S fotbalem se oženit nemůžete. Občas si musíte také oddychnout, aby byla chuť do další práce.

Jak podle vás vypadá v dnešním fotbale dobrý brankář?
Musí být moderní. Každý trenér dneska chce od brankáře, aby hrál dobře nohama. Už se od brány zbytečně nenakopávají míče dopředu, protože ty týmy třeba nemají vysoké hráče. Trenéři chtějí, aby se od rozehrávky vyjelo fotbalově. Chtějí hrát po zemi. Takže podle mě musí brankář umět najít to správné řešení, musí dobře přemýšlet. To je obrovsky důležité. Ale když to řeknu po svém… Furt je to o chytání.

Na závěr bych chtěl dát prostor Vám. Máte něco na srdci.
Já bych snad chtěl jen říct to, že jsem strašně rád, že jsem měl to štěstí být profi fotbalistou. Nikdy jsem neměl ten pocit, že ráno vstanu a musím do práce. Nikdy jsem to nedělal jen kvůli tomu, že do Budějovic musím... Dynamu bych chtěl popřát, aby byly už jen takové sezony, jako ta loňská.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Pavel Kacerovský

Štítky dynamo, fortuna liga, fotbal, české budějovice, křížek, SK Dynamo České Budějovice, Zdeněk Křížek, kariéra, trénink, Strakonice, Liverpool FC, AS Roma, Drbna.cz, Jaroslav Drobný

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Čtyřiadvacet let na cestách. Budějovický patriot Křížek nekončí, v Dynamu vychovává svého nástupce  |  Fotbal  |  Sport  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.