Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Právo

KOMENTÁŘ: Citlivá data vyžadují ochranu

Advokátka Lucie Hrdá chce vytvořit databázi rozhodnutí v oblasti sexuálního násilí. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Názor
PRAHA - Minulý týden otiskly LN rozhovor s advokátkou Lucií Hrdou, která vytváří soukromou databázi trestních rozhodnutí a prostřednictvím České advokátní komory vyzývá ostatní advokáty k součinnosti. Chce tím pomoci advokátům obětí sexuálních trestných činů a domácího násilí lépe argumentovat před soudy a sjednotit tak jejich rozhodovací činnost.
  7:00

,Vytvářím databázi sexuálního násilí.‘ Hrdá žádá advokáty o pomoc

Jakkoli jde o bohulibou činnost a nějaká statistika by se jistě hodila, jedná se bohužel o zpracování celých rozsudků, byť v nějaké míře anonymizovaných. Teoreticky v této činnosti advokátce Hrdé „nic” nebrání. Proč ale klademe důraz právě na ono „nic“?

Pozor na směrnici o GDPR

Dnes již každý zná evropské nařízení GDPR (679/2016EU). Málokdo však tuší, že současně s ním vešel v účinnost i normativní akt jen o jedno číslo větší (680/2016EU). Jde o směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a volném pohybu těchto údajů.

Tato směrnice sice umožňuje předávat ke zpracování anonymizované údaje, k čemuž zřejmě advokátka Hrdá ostatní advokáty vyzývá, avšak jen za předpokladu, že půjde o zpracování povolené.

Problematika vytváření soukromých anonymních databází trestných činů tím nabývá mnohem širších rozměrů, než se může na první pohled zdát: bavíme se totiž o datech (plně anonymizovaných osobních údajích nepodléhajících ochraně GDPR) nebo ještě o osobních údajích (jež byly částečně anonymizovány), které lze pro jejich částečnou anonymizaci spojit s konkrétními subjekty údajů?

Budou tedy ony rozsudky v soukromé databázi advokátky Hrdé anonymizované anebo pseudonymizované? Velké množství těch anonymizovaných totiž stále půjde pomocí veřejně dostupných zdrojů bez námahy spojit se subjekty údajů.

Tyto údaje je proto nutno považovat za zvláštní kategorii. Jelikož dopady jejich zveřejnění mohou být pro ty, jichž se týkají, závažné, je dle zmíněné směrnice před jejich zpracováním nezbytné vypracovat tzv. posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.

Mnoho otázek, málo odpovědí

Neméně důležité je, na jakém právním základě bude advokátka Hrdá tyto osobní údaje zpracovávat. Nejspíše půjde, slovy směrnice, o zpracování nezbytné pro určení, výkon či obhajobu právních nároků nebo pokud soudy jednají v rámci svých pravomocí. Je ale vůbec možné takové údaje zákonně zpracovávat, jde-li o soukromou aktivitu? Neměl by ji místo advokátky zajišťovat stát?

Budeme-li takto uvažovat, je třeba se dále ptát, zda jsou splněny všechny zásady zpracování podle této směrnice, jimiž jsou korektnost, transparentnost, účelové omezení, minimalizace údajů, přesnost, omezení uložení a zejména integrita a důvěrnost. A takové zabezpečení dat je již velmi nákladné. Vyžaduje drahé technologie a výdaje na odborníky, kteří je provozují, udržují a testují.

Proč vlastně takové údaje zpracovávat? Nestačí zdroje z internetu? Je v tomto rozsahu vůbec možné udržet data (osobní údaje) přesná a aktualizovaná? A kde vůbec končí jejich účelové omezení a minimalizace? To jsou velmi složité a těžké otázky, zejména předává-li vám je jiný advokát.

Smí je vůbec jiný advokát advokátce Hrdé poskytnout? Má k tomu svolení svého klienta? A pokud ano, vědí subjekty údajů, jež daný advokát nezastupoval (obžalovaní, zúčastněné osoby a svědci v dané kauze), že údaje o nich bude mít advokátka Hrdá? Co se stane, bude-li předané pravomocné rozhodnutí zrušeno? Doplní advokát advokátce Hrdé i tyto údaje? Jak dlouho je advokátka Hrdá bude moci zpracovávat? Dokud bude vykonávat svou advokátní praxi anebo dokud se v rámci ní bude zabývat domácím násilím a sexuálními delikty?

I kdyby tyto údaje byly dostupné anebo je advokátce Hrdé poskytovaly jednotlivé instituce, stále to neznamená, že by byla automaticky oprávněna k tomu je zpracovávat. Z pohledu IT specialistů dodáváme, že právníci mnoho organizací ujišťují, že vše je papírově zajištěno, ale realita zabezpečení bývá často odlišná.

Takovéto zpracování tedy vyžaduje zabývat se předem mnoha otázkami. Obáváme se, že tak advokátka Hrdá v tomto případě velmi pravděpodobně neučinila.

Autoři jsou členy Asociace pověřenců pro ochranu osobních údajů.

CHCETE SE TAKÉ VYJÁDŘIT?

Jste právník/právnička a rád/a byste se vyjádřil/a k současnému dění, právnickému stavu či novinkám v legislativě? Napište nám na tomas.nahodil@lidovky.cz.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...