Přepis: Jak to vidí Václav Luks – 27. srpna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den i dnes vám nabízím rozhovor na aktuální témata, která hýbou společností. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková a ve studiu vítám Václava Luxe, dirigenta uměleckého vedoucího barokního souboru Collegium 1704, ráda vás vidím, dobrý den.

Václav LUKS, dirigent
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se zejména na restart koncertního života, kulturu mazání, i interpretaci dějin, inspirativní poslech. Kultura patří k oblastem, které karanténa a anticovidová opatření zasáhly nejvíce, jak jste k nim, pane Václave Luksi, přistupovali, přizpůsobovali jste se, jaké byly reakce?

Václav LUKS, dirigent
Samozřejmě každý se musel nějakým způsobem přizpůsobit. Ten lockdown, jak víme, v kultuře byl celo celo evropský, celosvětový, my jsme v té první fázi jsme se snažili působit tak, abychom ukázali, že i za těch ztížených okolností může kultura nějakým způsobem přežívat, tedy produkovali jsme řadu videí, kde jsme, která vznikala za těch obtížných podmínek, kdy zpěváci zpívali s rouškami na ústech, kdy jsme dodržovali rozestupy, přesto jsme se snažili nabídnut našemu publiku nějaké povzbuzení, i kolegům nějaké povzbuzení, že umění, že kultura neumře, že za každých okolností jsme schopni nějakým způsobem fungovat a nabízet povznesení ducha, když to řeknu trošku pateticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste dirigent, ale jak se kolegům zpívá v roušce nebo zpívalo v roušce, co to vlastně i akusticky třeba dělá?

Václav LUKS, dirigent
Je to strašné to, zajímavou zkušenost jsme udělali, ovšem s tím ptáte se, co to styděla akusticky. Měli jsme na YouTube spoustu dotazů, jestli je to skutečný, jestli to není fake, jestli jsme to nenatočili bez roušek a potom to nepustili, prostě jenom dodekorováno rouškami, skutečně to tak nebylo, ale zjistili jsme zajímavou věc, že pokud je šikovný mistr zvuku, tak ty mikrofony dokážou tu nevýhodu roušky do velké míry eliminovat a ten, řekl bych, že ten akustický rozdíl, když byste slyšeli živé provedení s rouškou, tak ten rozdíl je velký, ale na ty mikrofony kupodivu to není tak zlé a co se toho subjektivního pocitu týká, tak bych se raději zpěváků na to ani neptal, protože je to skutečně strašné. Samozřejmě videa, která vznikaly formou produkce, že se, že se předtočila, kdy si můžete udělat přestávku během té produkce, kdy se vám to líbí, tak to je jedna věc, ale my jsme také dělali, to byla zajímavá zkušenost, online koncert v rámci Pražského jara, které také proběhlo v té zmenšené podobě v online podobě, kdy jsme skutečně hodinu a půl dlouhý, náročný, pěveckých program zpívali s rouškami a to je skutečně velmi nepříjemné, protože ta rouška, ono to zvlhne za chvilku samozřejmě, tak potom v tom nádechu, nelapáte pouze po dechu, ale také vdechujete tu textilii, tak je to skutečně takové dobrodružství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například v Německu, kde pravidelně také koncertujete, jste členem i různých odborných porot, se každoročně uskuteční na 500 hudebních festivalů, z toho třetinu tvoří festivaly klasické hudby, to publikum té klasické hudby se jaksi dočasně během té karantény přestěhovalo, v uvozovkách na internet, jak už jste se i sám zmínil, jak to ovlivní vůbec tato situace, k rouškám se vracíme ve větší míře od 1. září, jak to ovlivní vůbec budoucnost klasické hudby, koncertů, koncertního života?

Václav LUKS, dirigent
Ta situace, když srovnám naší zemi a speciálně to Německo nebo i zahraničí, tak bych řekl, že u nás je ta situace poměrně uvolněnější, my jsme vlastně šťastní, že můžeme začít pravidelně hrát vlastně 7. září, máme první velký koncert na Dvořákově Praze, kdy hrajeme Beethovenu Missu Solemnis. Velké obsazení, kdy, kdy pouze publikum by mělo mít roušky, umělci nemusí mít roušky, zpíváme, hrajeme v normálním obsazení. Německo je pod tím logdownem nadále, tam se prostě neděje téměř nic, koncerty, které se tam organizují, jsou za, za, za přísných opatření a je to bohužel takový, řekl bych symbolický okamžik, kdy kultura se stává obětním beránkem. My jsme například konfrontováni se situací, máme věc hrát na festival v říjnu, který byl přeložen z jarního termínu na podzimní. Kdybychom měli dodržovat přísná opatření, rozestupy na pódiu, zmenšené obsazení za situace, kdy si představíte, že zkoušíme v Praze za normálních podmínek, pak nasedne 40 lidí do autobusu, přesunou se, jedou společně 5 hodin autobusem na místo určení, no pak si na hodinu sedneme do kostela a budeme předstírat hygienická opatření, zase si sedneme do toho autobusu a pojedeme zpátky, je to prostě hra příslušných orgánů pro veřejnost, že se něco děje a že se, že opatření jsou přísná a že je myšleno na populaci a je to, je to prostě obětní beránek, který, který postrádá jakoukoliv logiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pro řadu umělců nejenom v oblasti hudby šlo a jde o existenci, jak hodnotíte, byť váš soubor patří mezi ten nezávislý sektor nebo nezávislý, ty dosavadní kroky, ať už u nás v České republice nebo i třeba ve srovnání se zahraničím, nejenom s Německem ale třeba s Itálii nebo s Francii, kde máte také řadu kolegů a přátel.

Václav LUKS, dirigent
No právě proto, že jsme závislí, tak nás, tak nás ta situace postihla daleko více, než ty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Státní příspěvkové organizace.

Václav LUKS, dirigent
Ti jsou podporováni přímo ze státního rozpočtu anebo s rozpočtu místních samospráv, protože samozřejmě i svobody nejen hudební, ale ostatní které vyrostly na zelené louce, jsou samofinancování, tak samozřejmě jsou závislé na těch příjmech, z té aktivní činnosti tam není prostě žádný polštář a ta podpora je, existuje, existuje pro ze strany ministerstva kultury, v poslední době se dokonce podařilo prosadit program, společný program ministerstva kultury a ministerstva průmyslu, pro podnikatele v kulturní oblasti, tedy nejenom v klasické hudby, což je jistě vítané, nicméně ti samotní hudebníci, kteří jsou na volné noze, kteří, který jsou skutečně tisíce a kteří tvoří vlastně to Gro nezávislé hudební scény, ti jsou na tom nadále velice špatně, protože ta práce prostě není. Nám odpadlo veškeré zahraničí, které vytvořilo významný, významnou součást našeho příjmu, takže ta podpora v tomto ohledu skončila pětadvacítkou, která skončila, jak víme, v létě anebo tedy v červenci, a to jsou prostě skutečně často až dramatické osudy těch lidí, kteří jsou nuceni si hledat i jiná zaměstnání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vůbec ty uplynulé měsíce, pane Luksi, ukázaly o našem stavu ke kultuře, k umění, jaká je její role, co pro nás znamená?

Václav LUKS, dirigent
Já jsem to naznačil v jedné z těch předchozích odpovědí, že kultura se nejen tedy Německo, ale i u nás stala tím obětním beránkem na, na vzpomeňme si na nedávnou situaci, kdy se zvýšila čísla korony, kdy v diskotéce Techtle Mechtle se rozšířil jedno epicentrum, další epicentrum bylo v karvinských dolech, mělnická ubytovna, nicméně reakce, jaká byla reakce, reakce nebyla ta, že se, že se plošně uzavřou průmyslové podniky, že se uzavřou diskotéky, že se uzavřou plošně ubytovny. Udělalo se to, že se, že se zrušil festival Colours v Ostravě ze dne na den, no vlastně z hodiny na hodinu se dá říct, že se omezily kulturní akce, v žádné z kulturních institucí nebylo epicentrum nákazy, nicméně reakce na vznik na rozšíření nákazy v jiných epicentra byla ta, že se omezí kulturní akce, bylo zapotřebí hodit lidu nějakou tu oběť, aby se ukázalo, že příslušní činitelé myslí na lid, takže kultura je ta, která se bude nejmíň bránit, samozřejmě, kdyby podobná, podobné, podobný atak se stal v oblasti byznysu, tak to je nemyslitelné, protože tam se točí jiné peníze a jsou tam jiné zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říkáte, že by se kultura nebo že se asi až tolik nebrání, čekal byste možná větší aktivitu?

Václav LUKS, dirigent
A to je ten problém, my se bráníme v rámci našich možností, ale pokud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou reakci byste možná tedy očekával?

Václav LUKS, dirigent
Problém je v tom, že ty reakce na například zvýšení čísel covidové infekce, ty reakce budou vždycky odpovídat tomu, co očekává ta, ta masa, co odpočívají, očekávají voliči a tak se udělá to, co chce ten lid slyšet, a když pak zabrousíte třeba i na internetové diskuze a vidíte, jakým způsobem je vnímána kultura v naší zemi, jako něco zbytného, jako něco, co si můžeme snadno odpustit a tak umělci teď můžou jít pracovat do fabriky, a ať si najdou jinou práci, tak je samozřejmě očekávatelné, že i ta reakce bude taková, jaká byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká dirigent Václav Luks. Britská veřejnoprávní BBC odstranila ze svého digitálního archivu komediální seriál Malá Velká Británie, televize HBO zase vyřadila ze své nabídky filmovou klasiku sever, Jih proti severu z roku 1939 a těch příkladů z celého světa je mnohem více, říká se tomu kultura mazání, prostě tvůrci a správci obsahu odstraňují díla, o kterých si myslí, že by mohla být pro některé skupiny urážlivá nebo ponižující, jak to vnímá Václav Luks, celou tuto debatu, možná ještě přidám, že ta současná vlna mazání probíhá v době protestů ve Spojených státech, které odstartovala nebo k nim výrazně přispěla smrt George Floyda, řeší se nerovnost, odlišnost mezi lidmi, rasismus.

Václav LUKS, dirigent
Víte, mně to, mně to celé připomíná čínskou kulturní revoluci, mně to přijde skutečně tento přístup, který, který pramení z mého pohledu z nevzdělanosti, z toho, že z nevědomí historického kontextu, z nevědomí historických skutečností, buďme rádi, že klasickou hudbu, že klasická hudba stojí mimo zájem pozornosti, protože ono by se mohlo také přijít na to, že Johann Sebastian Bach měl ve své knihovně dílo Martina Luthera o Židech a jejich lžích například a že tady byl antisemita a že se to projevuje v jeho hudbě a mohlo by se říct a zakažme hrát hudbu Johanna Sebastiana Bacha, ale já se domnívám, že my samozřejmě nemůžeme vymazat dějiny, my se musíme, my musíme dějiny poznat, musíme se z nich poučit, aby se staré chyby neopakovaly, ale vymazat je, to je, to je největší chyba, které si můžeme dopouštět a domnívám se, že se to týká i vnímání a vykládání odkazu velkých osobností, koneckonců já myslím, že to odstraňování pomníků s tím souvisí. Nelze vnímat osobnost na základě nějakých jednotlivých citátů, které v určitém kontextu, kdo řekl, ale vnímat osobnost v celé její komplexitě, vidět, klást na misku vah její přínosy i negativa, protože nikdo z nás není dokonalý, ono koneckonců můžeme vzít i Karla IV., který, jak víme, nejenže souhlasil, dokonce inicioval známý program roku 1349 v Norimberku, v prosinci protižidovský, tak přejmenujeme Karlův most na most Johna Floyda a mimochodem John Floyd s jeho bohatým trestním rejstříkem, kdo z nás je dokonalý, ale skutečně to kritické zhodnocení dějin a jednotlivých osobností, to je, to je, to je velký úkol a myslím si, že bychom neměli naší historii mazat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jste se zmínil o několika hudebních skladatelích, tak v Berlíně proběhla debata o přejmenování ulice a také příslušné stanice metra /nesrozumitelné/ nebo-li Mouřenínova ulice, která se bude nově jmenovat po černošské učenci jménem Anton Wilhelm Amoov a ve hře byl také název nebo pojmenování po ruském skladateli devatenáctého století Michaelu Glinkovi, ale berlínský dopravní podnik od této možnosti ustoupil, protože na něj ukázalo, že skladatel byl spojován s antisemitskými názory.

Václav LUKS, dirigent
Tak to myslím, že je naprosto příznačné a koneckonců ten antisemitismus, ne jen antisemitismus. samozřejmě i rasismus a ne jen z naší strany, je tedy z té bílé strany, je bohužel součástí světových dějin, ale já myslím, že důležité je se k tomu naopak postavit čelem a jak jsem říkal, poučit se z dějin a nikoliv dělat neexistovaly a ty osobnosti, které žily v určitém historickém kontextu z arogance pohledu naší doby můžeme říct, my bychom se chovali jinak, zcela jistě bysme si nechovali jinak, kdybychom se, kdybychom žili v té době, všichni jsme dětmi své doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z čeho podle vás tedy pramení tento přístup, který jste popsal k té interpretaci dějin.

Václav LUKS, dirigent
Z nevzdělanosti, prostě z toho, že, já bych to uvedl na příkladu tady děvčata z alternativní scény namalovaly na pomník Winstona Churchilla, že byl rasista. Možná byl součástí osobnosti také, že měl, řekněme, rasově nekorektní názory z pohledu dnešní doby. Nicméně jsem přesvědčen, že kdyby si přečetla a znala skutečný životopis Winstona Churchilla, že by tak prostě neučinila a koneckonců potom i to jejich prohlášení, které se na /nesrozumitelné/ potom objevil, kdy se odmítli podepsat, aby náhodou nebyli popotahováni, já si myslím, že tím dehonestují i sami sebe, když prostě si někdo něco udělá a není schopen se ani za svůj čin postavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak to, že to pramení podle vašeho názoru s nevzdělaností, nemáme snad dostatek dokumentů, dobových svědectví, abychom vnímali, ať už je téma jakékoliv všechno v kontextu?

Václav LUKS, dirigent
Já si myslím, problém je v tom, že ta nevzdělanost se stává jakýmsi téměř až pozitivně vnímaným atributem jisté progresivnosti a dokonce právě i z akademické půdy můžete, já jsem říkal, že, buďme, buďme rádi, že klasika stojí tak stranou, jinak bychom se mohli stát také obětí těchto aktivistických počinů, nicméně také se mi dostalo nedávno do ruky článek od Pola /nesrozumitelné/, profesorem ostravské univerzity, který prohlásil, že klasická hudba nemá budoucnost, protože je příliš rasistická, protože to je hudba bílého muže, což je se samozřejmě pravda, nicméně z úst profesora univerzity mě překvapuje, já si nemyslím, že on to neví, já si myslím, že je to prostě jenom snaha se nějakým způsobem na sebe upozornit a a hodit na stůl téma, které bude diskutované, nicméně je jasné, že hudba klasická je bílá z historických důvodů, které asi tady teď nebudeme rozebírat, protože není, na to není čas, stejně tak jako černá jazzová hudba je prostě černá, stejně tak jako tradiční japonská hudba je prostě žlutá, prostě to bohužel nebo bohužel, bohudíky, tak to je a je zarážející, že tato hnutí, která si, která, která se zaštiťují tím, že obhajují diverzitu, respekt k rozdílům, naopak nás tlačí do, do jisté unifikace, kdy ty rozdíly mají být smazány, to co je výhradně bílé nebo z převážně většiny bílé, nemá údajně budoucnost, tak s tím já nesouhlasím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jeden německý výrobce instantních pokrmů, dochucovadel a koření se rozhodl přejmenovat svou cikánskou omáčku na omáčku papriková na maďarský způsob. Firma to označila za reakci na kritiku, podle které jméno produktu mělo rasistický podtext, toto rozhodnutí uvítala v Německu centrální rada /nesrozumitelné/, ale obává se, že to jenom odvede pozornost od skutečného problému a tím je podle rady rostoucí anticikánismus v Evropě.

Václav LUKS, dirigent
To jste možná uhodila hřebíček na hlavičku a asi i ta část prohlášení má pravdu v tom, že možná právě takovéto počiny spíše odvádějí pozornost od těch důležitých témat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Po kom podle vás pojmenovávat tedy ulice, pomníky, komu je stavět, kdo si je zaslouží?

Václav LUKS, dirigent
Já se domnívám, že ten kritický náhled na, na odkaz osobnosti je strašně důležité a skutečně o tom by měli rozhodovat ti, kteří tento náhled mají a neměla by o tom rozhodovat prostě ulice, to jako si myslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo by tedy měl o tom rozhodovat?

Václav LUKS, dirigent
Tak já se domnívám, že pokud, pokud budeme chtít postavit pomník politikovi, takže ten, ten konsensus by měl vzejít z diskuze politologů, vědců, historiků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje dirigent Václav Luks, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704. Podle lingvistů mladí lidé, kteří vyrostli na chytrých mobilních telefonech, nepoužívají za větami v e-mailu nebo v internetových diskuzích tečku. Tu považují za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti, jak to na vás, pane Luksi, působí?

Václav LUKS, dirigent
No tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď byl dotazník.

Václav LUKS, dirigent
Mě to trošku děsí, ani mě tak neděsí ten fakt, že, že můžeme podobný názor slyšet, protože samozřejmě hlouposti můžeme slyšet všude možně, nicméně vidíte nebo slyšíte to téma tady bylo diskutováno na vlnách Dvojky před chvilkou a na Novinkách je to, je to obrovské téma a nejen na Novinkách, zazaobírají se tím světová média, mně vlastně spíše ještě víc děsí fakt, že je takovým hloupostem věnována taková pozornost, protože já se domnívám, že to jsou skutečně spíše věci, které, možná je to symptomatické pro dnešní dobu, víte, protože, protože důležitost zpráv nebo důležitost informací, které, které se nám dostávají z prostoru informačního, je relativizována, v podstatě jakákoliv informace může mít díky tomu, že má spoustu lajků a spoustu sdílení, tak její obsah není důležitý, důležitý, kolik má sdílení, kolik má lajků a jakou má sledovanost a tím a často právě informace, která je důležitá, naprosto zapadne o informaci, která nemá jakoukoliv důležitost, se dostane na headlinery světových médií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dostáváme se ostatně i k otázce, kdo určuje agendu, o čem se mluví?

Václav LUKS, dirigent
To souvisí s tím, co jsem říkal, agendu určuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sociální sítě?

Václav LUKS, dirigent
Určitě, já troufnu si tvrdit, že sociální sítě, protože víme, že i sledovanost těch, těch hlavních médií, těch klasických médií, rozhlas, televize ve srovnání s návštěvností sociálních sítí, je, je podstatně menší a navíc víme, že reklamní agentury, že ti, kteří pumpují finance do médií, tedy do sociálních médií, tak cílí na tu na mladší generaci, která je tím největším návštěvníkem sociálních sítí a potom samozřejmě i vše, co se točí na mediálních na sociálních sítích, má větší mediální pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proměnily se ty způsoby komunikace?

Václav LUKS, dirigent
Proměnily se způsoby komunikace a dokonce i vidíme, že i během korony, kdy se vlastně dostáváme na začátek našeho rozhovoru, se proměnily způsoby komunikace tím způsobem, že lidé přestali nuceně vycházet ven ze svých domů, přestali si mezi sebou povídat ještě víc, než to bylo předtím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale říkalo se, promiňte, že zase díky a během karantény právě tím sociálním sítím jsme mohli být v komunikaci. Museli jsme dodržovat pravidla, hygienická, striktní, nestýkat se třeba se staršími lidmi a tak dále, že v té době to byla výhoda?

Václav LUKS, dirigent
V té době to byla výhoda, ale, ale otázkou je, jestli najdeme cestu zpátky k té normálnosti a já se obávám, že právě ten strach, který, který si šíří tou korona propagandou, že právě to nás nabádá k tomu, abychom se zpátky nevraceli a mně se to stalo takového pozoruhodnou čísla, během korony Amazonu vzrostly, vzrostla hodnota akcií o 70 %, znamená skutečně ti, ty miliony, miliardy lidí, které sedí u těch počítačů a nakupovaly, média nakupovaly prostředky komunikace, to opravdu byl obrovský vzrůst, to je pro mě naprosto nepředstavitelné číslo a já se obávám, aby lidi nezlenivěli, abych prostě opravdu jednoho dne krásného bych řekl, pojďme to už teď a tady ukončit, pojďme prostě jít si popovídat do parku, pojďme se projít ven, pojďme sejít na kafe a pojďme začít normálně žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co je ten normál pro vás?

Václav LUKS, dirigent
No, ten normál je právě tohle, přímá lidská komunikace, já se domnívám, že já tady vidím, jak se rozběhly některé diskuze na internetu, kde dochází i ke sporům, říká se jim, že žijeme v bublinách sociálních sítí, ale že i uvnitř těch bublin vznikají spory prostě, že i lidé, kteří by si za normálních okolností, pokud by se potkali někde u kávy a vyjasnili si svoje rozpory, tak by si v podstatě ve všem rozuměli téměř, tak se dokážu do krve pohádat, protože prostě ta sociální média nás nespojí, ale spíše rozdělují, tím jsem si jistý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká se, že každá krize je i příležitostí nebo může tomu tak být, vy jste ji využil nějak třeba dostal jste se k nějaké práci nebo ke studiu, na které předtím nebyla možnost nebo čas?

Václav LUKS, dirigent
Tak my jsme se především v té nejkritičtější fázi, v té první fázi korony, tak jsme se snažili především tedy s kolegy s dalšími muzikanty jako čelista Tomáš Jamník nebo Jakub Hrůša, dirigent Ivo Kahánek, klavírista, tak jsme se snažili stmelit nezávislou hudební scénu hudebníků, aby si dokázali i říct o svoje práva svoje, aby dokázal říct, my jsme také tady a také máme právo na existenci, a to sebralo hodně energie a hodně jsem se /nesrozumitelné/ i naučil a byla to skvělá zkušenost a doufám, že budeme pokračovat a jinak samozřejmě měl jsem více volného času, měl jsem čas i vyjet na hory a připravovat budoucí projekty, takže ano, je to, je to, byla to i, myslím si, že z každé situace možno vytěžit něco pozitivního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Václav Luks, dirigent umělecký vedoucí souboru Colegium 1704, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám dobrý start do nové sezóny.

Václav LUKS, dirigent
Já děkuji za pozvání, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Interpunkční znaménko je tečkou za naším rozhovorem, vysílání Dvojky, nicméně nekončí, příjemný poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.