Nejvyšší hofmistr Království českého Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně v březnu 1534. Pověst vypráví, že příčinou jeho nevyjasněného skonu byla kletba, kterou nad ním pronesla manželka karlštejnského purkrabího Kateřina z Komárova. Stalo se tak během soudu, kterému Vojtěch předsedal.

Obviněná šlechtična, předchůdkyně „čachtické paní“, obzvláště brutálním způsobem mučila a vraždila své poddané. Sama Kateřina se přiznala ke čtrnácti vraždám, ze které byla odsouzena k trestu smrti hladem. Byla vsazena do Bílé věže na Pražském hradě, kde do dvou týdnů zemřela. Dva dny po její smrti umírá i Vojtěch z Pernštejna.

Průzkum hrobky Vojtěcha z Pernštejna
Prokletou hrobku Pernštejnů zkoumají archeologové

„Jeho náhlá smrt vyvolávala mezi současníky řadu dohadů. Podle jedněch byl zákeřně otráven svými nepřáteli. Podle jiných jej vzala sebou na onen svět vražednice Kateřina z Komárova. Toto tajemství si však s sebou pan Vojtěch vzal do hrobu,“ říká mimořádný znalec pernštejnského rodu, historik Petr Vorel.

Pohřeb bez smutečních slavností

Tím však záhady kolem úmrtí mocného Pernštejna nekončí. „Vojtěch skonal ráno ve svém paláci na Hradčanech. Jediné rozloučení se zesnulým představovala krátká bohoslužba v Týnském chrámu. Pak již vůz s rakví zamířil k Pardubicím. Po celonoční jízdě bylo tělo uloženo do hrobky v kostele sv. Bartoloměje,“ popisuje záhadolog Arnošt Vašíček.

Co přimělo rodinu, aby jednoho z nejvýše postavených mužů království pohřbila bez velkolepých smutečních slavností a nezbytných církevních obřadů, ptá se Arnošt Vašíček. „Zemřelí šlechtici bývali vystavováni na svých panstvích. Rozloučit se přicházeli zástupci spřátelených šlechtických rodin, významní rytíři, bohatí měšťané i poddaní. Proč tyto pocty byly Vojtěchovi odepřeny? Musel existovat nějaký pádný důvod k tak závažnému porušení tradice,“ upozorňuje Vašíček.

Snažili se Vojtěchovi příbuzní něco skrýt? Stihla velmože kletba na smrt odsouzené Kateřiny? Nebo nechal Pernštejna, aby se mu pomstil. otrávit karlštejnský purkrabí? Arnošt Vašíček nevylučuje, že se Vojtěch mohl otrávit paličkovicí nachovou, jinak řečeno námelem, který parazituje na obilí.

Hlavní vrátnice Semtín (2020)
Chemie už sto let mění Pardubice

Otrava námelem?

„Příznaky jsou opravdu děsivé. Postižený ohluchne, oslepne a oněmí. Trápí ho halucinace. Často vidí „kotouč ohně“ a dav v bílých šatech. Zdá se mu, že letí vzduchem. Někteří mají pocit, že jsou jim vyjmuty kosti z těla, že jsou trháni na kusy. Smrt nastává do tří dnů. Nebožtík jakoby vypadl z ohně. Má zarudlý, oteklý obličej. Končetiny vypadají jako ohořelé,“ popisuje.

Lidé až do 18. století nevěděli, že je námel jedovatý. „I když příznaky otravy znali, netušili, co ji způsobuje. Chorobu považovali za Boží trest. V případě Vojtěcha z Pernštejna by možná soudili, že jde o spravedlivou odvetu za Kateřininu smrt. Byl právě proto pohřben předčasně?“ zvažuje Arnošt Vašíček.

Podle jiné verze pověsti vyřkla další kletbu nad Vojtěchovým hrobem v kostele sv. Bartoloměje i jeho ovdovělá manželka Johanka z Vartmberka. Ten, kdo se pokusí vniknout do hrobky nebo ji jen poškodit, do roka a do dne zemře. Pověst o smrtící kletbě podle historika Jiřího Kotyka nepochází z doby Vojtěchova pohřbu, ale je mnohem mladší. Při vizitaci kostela, která proběhla ve druhé polovině 19. století, královéhradecký biskup Karel Boromejský Hanl namítal, že umístění Vojtěchovy hrobky narušuje liturgický pohyb před hlavním oltářem. „Domnívám, že chytří Pardubáci, aby zabránili posunu hrobky z centrálního prostoru si účelově vymysleli, že kdo poruší klid pána z Pernštejna, bude proklet,“ podotýká Jiří Kotyk.