Elitní vědec nepodváděl, etická komise mu ale vytkla řadu jiných prohřešků

  4:52
Zbaven podezření z úmyslné úpravy dat, ale „usvědčen“ z řady jiných etických pochybení. Takovým závěrem skončila pro chemika Radka Zbořila z prestižního olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů kauza spojená s prací jeho týmu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Zbořilovým případem, který se původně primárně týkal článku zveřejněného v roce 2016 v renomovaném časopisu Nature Communications (NatComm), se několik měsíců zabývala etická komise přírodovědecké fakulty (PřF), pod kterou Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) patří.

Ta funguje od letoška, z rozhodnutí fakultního akademického senátu vznikla podle děkana Martina Kubaly kvůli množícím se podnětům na etická pochybení. Ta se objevují hlavně v souvislosti se spory přírodovědců kolem nově vznikajícího vysokoškolského ústavu, pod který má RCPTM přejít.

Čtěte také: V ničem jsem nijak nepochybil, říká chemik Zbořil na kritiku etické komise

Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity...

Zbořil však považuje komisi za účelovou a její závěry neuznává.

„Mám čisté svědomí, žádných pochybení jsem se nedopustil, tudíž odmítám všechny nepodložené závěry o údajném porušení etického kodexu ze strany komise zřízené jako nástroj likvidace zastánců vysokoškolského ústavu,“ uvedl chemik. Proti usnesení fakultní komise se odvolal k etické komisi univerzity.

Odvolání podal i autor podnětu, matematik Michal Botur, který je přesvědčen, že jím předložené materiály manipulaci s daty dostatečně dokazují.

„Publikovaná měření se mi jeví jako v rozporu s přírodními zákony a možnostmi zpracování dat,“ řekl Botur.

„Velká“ etická komise se však případem zabývat nebude, na doporučení jejího předsedy jí rektor ani jedno z odvolání nepředloží.

Grafy přezkoumali čtyři odborníci, chyby nenašli

V NatComm vědci z RCPTM představili nanočástice železa s unikátními magnetickými vlastnostmi, takzvaným superparamagnetismem, a kvalitu nanomagnetů doložili mimo jiné prostřednictvím Mössbauerovy spektroskopie.

Podle kritiků z PřF ale výsledné grafy nepocházejí z reálných měření. Dokládají to zejména analýzami profesora Tomáše Opatrného z katedry optiky, který poukázal na to, že efekt zveřejněný na obrázcích byl několikanásobně větší než data, která vědci poskytli.

Aby ověřila věrohodnost zveřejněných grafů, požádala fakultní etická komise o vyjádření třináct tuzemských odborníků na Mössbauerovu spektroskopii. Pět z nich odpovědělo, že nejsou dostatečně kvalifikovaní, dva se cítili podjatí, dva nereagovali vůbec.

Ze zbývajících čtyř se obsáhleji vyjádřili dva, každopádně nikdo nenašel na publikovaných spektrech nic závadného.

„Komise se přiklání k názoru, že v Mössbauerově spektroskopii nejsou legitimní způsoby úpravy spekter jednoznačně stanoveny,“ stojí v závěrečné zprávě.

Vědec spoluvlastní firmu, jejíž výrobky popisoval

Ve zbývajících částech však už komise nenechala na Zbořilovi nit suchou. Vytkla mu zejména to, že on ani hlavní autor článku pro NatComm nemají k publikovaným spektrům základní data z původního měření (vědci tvrdí, že se ztratila – pozn. red.) a hrubá data jeho tým neposkytl ani v případě dalších sedmi článků, v nichž autoři pracovali s Mössbauerovými spektry.

„U tolika článků v rozpětí více než pěti let jde zřejmě o systematický problém a špatný management transparentního výzkumu pod vedením prof. Zbořila,“ konstatovali členové komise. Chemik, který u těchto textů nebyl spoluautorem, s tím nesouhlasí.

Za hrubé porušení etického kodexu zaměstnanců a studentů pak komise označila to, že chemik v případě některých svých studií neupozornil redakce časopisů, že informuje o materiálech, které vyrábí firma Nano Iron. S tou RCPTM úzce spolupracuje a Zbořil ji ze čtvrtiny spoluvlastní.

Není jediným vědcem, který podniká, společnou firmu mají třeba i proděkan přírodovědecké fakulty Karel Lemr, bývalý děkan Juraj Ševčík a chemik Jan Hlaváč. Zbořil z poloviny vlastní i firmu Nanomat, kterou založil společně s bývalým rektorem UP a fyzikem Miroslavem Mašláněm (ten má rovněž čtvrtinový podíl i v Nano Iron – pozn. red.). Zbořil střet zájmů odmítá.

Děkan už následky nevyvodí, Zbořil dal výpověď

Usnesení fakultní komise pro něj nicméně znamenají již druhé akademické „odsouzení“. Už loni jej univerzitní etická komise označila za iniciátora úpravy dat ve vědeckém článku pro časopis JACS. Ani její závěry chemik neuznává, krátce poté ale předal vedení RCPTM do rukou svého zástupce. Redakce JACS na konci roku stáhla článek z databáze.

Kauzu NatComm, která se táhla déle než rok, považuje univerzita za uzavřenou. Pochybení totiž už loni nezjistili ani tři zahraniční odborníci, kteří posuzovali závěry samotné práce.

„Sedm nezávislých expertů potvrdilo, že k etickému pochybení nedošlo. Je tak nutné vyčkat stanoviska redakce časopisu,“ poznamenal rektor Jaroslav Miller.

Vyvodit důsledky z ostatních závěrů etické komise PřF může podle něj pouze děkan fakulty. Ten už k tomu ale nemá prostor, Radek Zbořil v souvislosti s přechodem na nový univerzitní institut podal výpověď. Současně chemik adresoval UP i dvě žaloby, jednu na ochranu osobnosti, druhou se podle děkana domáhá doplacení ušlé mzdy.