Petr Kinšt, CC BY-SA 3.0
„Dopady jsou vážné, klimatická krize už probíhá, musíme znovu sáhnout k akcím občanské neposlušnosti, z historie víme, že takové akce mohou být účinné,“ řekla na tiskové konferenci ke klimakempu a přidružené demonstraci, Kateřina Holá z hnutí Limity jsme my. Hnutí Limity jsme my stojí za uspořádáním klimakempu, třináct dalších organizací například Greenpeace, Hnutí Duha, litvínovské Kořeny nebo Sokolovská beseda pak organizuje demonstraci přímo před elektrárnou Počerady. Samotný klimakemp vyvrcholí akcemi občanské neposlušnosti. Podrobnosti o plánované občanské neposlušnosti zatím organizátoři novinářům „z pochopitelných důvodů“ nesdělili. „Buďto můžeme poslouchat vědce, nebo nebudeme mít udržitelnou budoucnost,“ vysvětlil Petr Doubravský ze středoškolské iniciativy Fridays for Future důvody pro klimatickou angažovanost.
Elektrárna Počerady patří spolu s elektrárnami Mělník 3 a Prunéřov 1 k největším znečišťovatelům, co se týče vypouštění emisí CO2. Zatímco Mělník a Prunéřov vláda musela zavřít, protože jim skončila životnost, elektrárnu Počerady prodala společnost ČEZ miliardáři a uhlobaronovi Pavlu Tykačovi, který od roku 2024, kdy ji má převzít, chce pokračovat v jejím provozu. Koalice třinácti organizací, které organizují demonstraci před elektrárnou Počerady, si vytyčila celkem čtyři cíle: Rychle ukončit těžbu a spalování uhlí, spravedlivou transformaci uhelných regionů, co nejrychlejší ukončení provozu elektrárny Počerady a navýšení cílů snižování emisí v rámci Evropské unie do roku 2030.
Organizátoři uvádějí, že k ukončení těžby uhlí je nyní ideální čas nejen kvůli klimatické tísni. Podle Petra Doubravského jsme „po letech práce k ukončení spalování uhlí blíž než kdykoliv předtím“. Doubravský vysvětlil, proč je mezi požadavky organizátorů demonstrace také spravedlivá transformace zohledňující sociální situaci zaměstnanců fosilního průmyslu: „Politici často staví nás a horníky proti sobě, ale ve skutečnosti je to jinak, máme společného víc, než by se mohlo zdát. Zaměstnanci si zaslouží, aby se na ně bral ohled a mohli počítat se státní pomocí při transici k bezuhlíkové ekonomice,“ vysvětlil Doubravský. Vhodný čas je i z hlediska veřejných zdrojů pro transformující se regiony. „Evropská unie vyčlenila 17 miliard do fondu spravedlivé transformace, regiony musí navrhnout plán do roku 2030, stát a regiony musí přijít s vlastními projekty a programy, které přinesou zelená pracovní místa,“ uvedl analytik Greenpeace Jiří Jeřábek. Karel Polanecký z hnutí Duha připomněl, že ke snadné transformaci nahrává i postcovidová situace. „Teď je velká příležitost pro transformaci regionů, jak modernizační fond, tak fond na obnovu po pandemii jsou vázány na klimaticky efektivní projekty,“ vysvětlil.
Klimakemp a s ním spojené akční dny nebudou první letošní veřejnou akcí Limity jsme my a dalších organizací v severních Čechách. Před dvěma týdny projela karlovarským a ústeckým krajem několikadenní cyklojízda, na které se aktivisté a aktivistky setkávali s lidmi žijícími v uhelných regionech. V neděli pak proběhla demonstrace několika organizací proti těžbě v polském hnědouhelném dolu Turow. Mezi místními na Liberecku panují obavy zejména z ohrožení zdrojů pitné vody, elektrárny spalující hnědé uhlí v okolí Turowa pak patří k největším producentům emisí CO2 v regionu. Majitelé elektrárny na demonstranty poslali dělníky v tričkách Krtečka, kteří účastníkům na dálku vyhrožovali. Letošní klimakemp začne ve čtvrtek 3. září na pozemku v obci Okořín a potrvá až do neděle. Na sobotu je nahlášená demonstrace přímo před elektrárnou.