Na jejím začátku i konci byl ve 43. minutě 22letý středopolař Emil Tischler. Ten nejdřív vložil nohu do přihrávky teplického Kučery a vychýlil balon z původní dráhy.
Co se dělo dál? Pardubický kapitán Jeřábek předskočil zamýšleného adresáta Žitného, vybídl Solila, jenž zabral křížem k pravé straně a vyměnil si kolem protihráče míč s Caduem. Když ho měl Solil poblíž brankové čáry zpátky, zvedl hlavu a u penalty přesně našel volného Tischlera. Ten se neukvapil, příhru zpracoval a kolem nohou gólmana Grigara poslal míč do brány. A historický moment byl na světě.
„Cadu se Solim na straně odvedli výbornou práci,“ vyzdvihl Tischler roli svých parťáků. „Soli mi to parádně nahrál, já už pak jen musel zakončit s chladnou hlavou,“ pokračoval.
Minule v Jablonci (porážka Pardubic 0:1), kde si ovšem, rovněž před koncem úvodní půle, gólovku připravil sám, se mu tohle nepovedlo. „Tam jsem to trochu uspěchal,“ srovnával Tischler. „Teď jsem si chtěl dát načas, počkat si na to, jaký pohyb udělá gólman. A dopadlo to tak, jak jsem si přál,“ radoval se.
Ale v první řadě ho pochopitelně těšil týmový úspěch a premiérové tři body do tabulky.
„Na Teplice jsme byli dobře připravení. Věděli jsme, co nás čeká, že to je fyzicky silné mužstvo. Řekli jsme si, že se jim v tom budeme muset vyrovnat a přidat fotbalovost,“ líčil Tischler. „Vítězství nám ukázalo, že se nemusíme ničeho bát a můžeme hrát tak, jako doma vždycky. Fanoušci nám udělali skvělé domácí prostředí, i díky tomu se nám to podařilo,“ ocenil podporu z tribun v Ďolíčku.
Jeho mančaft nezaskočil ani smolný vlastní gól stopera Tomla na průběžných 1:1 - Surzyn později rozhodl ve prospěch Pardubic.
„Počítali jsme s tím, že soupeř vyrovnat může a že na to musíme najít odpověď. Máme charakterově silné mužstvo; to je taky důvod, že jsme možná ještě dokonce přidali a utkání vyhráli,“ mínil Tischler.
