Václav Neckář vzpomíná na školu
Dnes je první školní den a vy si možná vybavujete, jaké to bylo, když jste se po prázdninách opět všichni sešli ve třídě. A možná si vzpomenete i na ty úplně poslední prázdniny.
Hurá, já jdu do školy! Tak nevím, jestli si opravdu všichni pamatujeme na pocity, s jakými jsme nastupovali do první třídy. To až po letech na třídních srazích jsme si konečně řekli, co si kdo vlastně pamatujeme a byli jsme velmi překvapeni, čeho všeho jsme si tenkrát vůbec nevšímali. Inu, bylo nám šest let a ve škole se nám líbilo a chodili jsme tam rádi, vždyť na nás byli všichni hodní. Ke škole patří i prázdniny a ty byly prostě na základní škole nekonečné. Ale přišly i ty poslední a najednou mělo léto jinou chuť a my jsme se možná poprvé ohlédli za naší krásnou školní bezstarostností, i když jsme se museli učit a psát úkoly.
Pro tehdy čtyřiadvacetiletého Václava Neckáře napsali v roce 1967 jednu vzpomínkovou písničku o škole Petr Hapka a Pavel Rada. A kdo ví, možná i oni se bránili dojetí, když vzpomínali na své školní doby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
