Státní zástupce dvaadvacetiletého mladíka původně vinil ze šíření poplašné zprávy, vydírání a vyhrožování teroristickým činem, za což mu hrozilo až dvanáct let vězení.
Podle rozsudku je však Marcel Houf vinen pouze v případě telefonátu na policii ve třetím pražském obvodě v polovině května 2017.
„Šlo o jediný bod, jehož se obžalovaný zúčastnil. Jednoznačně se tak dopustil šíření poplašné zprávy. Co se týče dalších činů, ty by šlo vyhodnotit jako pomoc, nikoli spolupachatelství,“ zdůvodnila dnes verdikt předsedkyně senátu Kateřina Radkovská.
Verdikt není pravomocný, obhajoba se práva na odvolání vzdala, státní zástupce nikoli.
Ve všech případech hovory uskutečnil další muž, dvaadvacetiletý Josef, ten však byl uznán nepříčetným, a tak nenese za své jednání odpovědnost. Tu tak nemůže mít ani pomocník. Není to možné ani proto, že se mladík dopustil přečinu, nikoli zvlášť závažného trestného činu.
„Obžalovaný byl jen na poslechu. Poskytl jen některé drobné rady, do dalších hovorů vůbec nezasahoval,“ vysvětlila soudkyně.
Houfa tedy soud uznal vinným jen z telefonátu na policii v Praze 3. Josef zde ohlásil vraždu v pizzerii a držení rukojmí. Houf si jednoho ze zajatců „zahrál“.
Soud neuznal argumentaci žaloby, že se mladíci telefonáty dopustili i vydírání a vyhrožování terorismem. Vyměřený trest je tak vzhledem k okolnostem na samé spodní hranici sazby. A to i vzhledem k nízkému věku obviněného a dalším polehčujícím okolnostem.
Vtip to nebyl
Houfův internetový kamarád Josef, s nímž se obžalovaný poprvé setkal až u soudu, vystoupil pouze v roli svědka, do jednací síně ho z psychiatrické nemocnice doprovodila policejní eskorta. „Byla to pseudozábava, vůbec nevím, proč mi to přišlo legrační. Teď je mi z toho strašně,“ sdělil soudu.
Josef byl tím, kdo telefonoval na tísňové linky a komunikoval s policisty a strážníky. Marcel Houf podle obžaloby tyto hovory sledoval, svému komplicovi radil a poskytoval technickou podporu.
Série hrozeb začala 14. května 2017 a pokračovala do 6. června téhož roku.
První telefonát uváděl, že šéf městské policie v Praze 1 je dealerem pervitinu a ilegálně drží samopal. Dále následovaly hrozby atentáty v Praze a oznámení o vraždě v pátém obvodě. Pachatelé podle spisu dále hrozili střelbou do lidí v parku, uložení „špinavé“, neboli radiologické bomby v nemocnicích, držením rukojmí i střelbou v obchodě.
Podle státního zástupce mladíci celkem ve 46 případech přes propojené počítače hrozili na linkách městské nebo státní policie, na ústředně ministerstva vnitra a v nemocnicích.
„Vtip to není, ale myslel jsem, že to humor je, když to nebudou brát vážně,“ vysvětloval Houf.
U soudu zazněl například telefonát Houfova společníka Josefa na městskou policii v Brně, mladík hrozil střelbou do lidí.
