Přestože má herečka Jaroslava Kretschmerová za sebou desítky rolí ve filmech, seriálech, ale i na divadelních prknech, většina diváků si ji pamatuje především díky dvěma rolím. Tou první je vypočítává a mamonářská macecha Dorota Máchalová v pohádce S čerty nejsou žerty. Druhým počinem, kterým Kretschmerová nejvíce vstoupila do povědomí diváků, je role bláznivé sekretářky Evíka v hoštickém JZD v Troškově trilogii Slunce, seno,… Filmografie a životní osud Jaroslavy Kretschmerové jsou však mnohem pestřejší. Dnes slaví tato herečka své 65. narozeniny.
Zužovat uměleckou stopu Jaroslavy Kretschmerové jen na dvě role by bylo velice nespravedlivé a povrchní. Tato herečka totiž účinkovala v řadě dalších úspěšných snímků. Jmenujme například Tajemství hradu v Karpatech, Lotrando a Zubejda, Kalamita, Jára Cimrman ležící, spící, Chobotnice z II. patra, Život na zámku či Jak se krotí krokodýli. Za výkon ve Švankmajerově Otesánkovi byla v roce 2001 nominována na ocenění Český lev. Hojně se věnuje i dabingu, svůj hlas propůjčuje například Barbře Streisandové či Selmě ze seriálu Simpsonovi. Samostatnou kapitolou je pak její účinkování ve Studiu Ypsilon.
Jaroslava Kretschmerová se narodila 1. září 1955 v Praze do umělecké rodiny. Její babička hrála v Národním divadle, matka byla operní pěvkyní a otec členem souboru Hudebního divadla Karlín. „Odmalička jsem měla divadlo hluboko v srdci. Tím, že mi to vyšlo, že jsem vystudovala divadelní fakultu a již ve čtvrtém ročníku dostala angažmá, mi to divadlo zůstalo. Na celý život…“ uvedla dříve herečka v jednom rozhovoru. Prakticky celý život proto Kretschmerová působí na jevišti populárního Studia Ypsilon, v němž hrála ve většině jeho inscenací. Hostovala ale i na jiných scénách, mimo jiné v Hudebním divadle Karlín, Divadle Na Zábradlí či Divadle Kalich.
Říká se, že Kretschmerová je své filmové roli Evíka velice podobná i ve svém soukromém životě. Stejně se směje a příliš dlouho nevydrží jen tak nečinně posedávat. Přiznává, že v mládí byla nadšenou trampkou, ale že i vyváděla s hereckými kamarády pořádně bláznivé kousky. „Ještě když nebyli Kaiser s Lábusem příliš známí, jezdili jsme s partou kamarádů z divadla takzvané tajné závody. Fór spočíval v tom, že kdo dorazil do cíle s největší pokutou, vyhrál. Kromě toho se musely plnit různé úkoly, například natankovat benzín na benzínce se zapálenou cigaretou nebo ukrást živou slepici,“ prozradila. Sotva se z Kaisera a Lábuse stala slavná komická dvojice, musely skopičiny skončit.
Jaroslava Kretschmerová se nikdy neprovdala a nemá děti. O svém soukromí zarytě mlčí. V polovině první dekády nového milénia téměř zmizela z filmového plátna a její okolí začalo pátrat, co za tím stojí. Začalo se šuškat, že se dala k jehovistům. Bulvární média tenkrát citovala jednu její kolegyni, podle níž herečka chodí na jejich setkání a posílá jim větší finanční částky. „V divadle pak říkala, že konečně našla smysl života. Stal se z ní úplně jiný člověk a nebyla s ní řeč. Naštěstí je ale časem prokoukla a opustila,“ tvrdila bulvárním médiím nejmenovaná herečka. Kretschmerová tuto zprávu nikdy nekomentovala, jen o sobě říkala, že je hluboce věřící člověk, ale jde jí pouze o víru v boha a náboženství moc neuznává.
Herečka je autorkou jedné rýmovačky, která už dávno zlidověla a pamětníci ji rádi opakují. „Jednoho dne v parku, našel jsem tam marku. Ležela tam mnoho dní, byla totiž východní.“ Na tehdejší dobu to byla i z úst rozpustilého Evíka docela odvážná hláška. Herečka přiznávala, že dlouho žila ve stínu této role. Zpočátku jí to i trochu vadilo, že si ji lidé ztotožňují hlavně s touto postavou. S postupem času to brala s nadhledem a nyní je za to i ráda. „Je to přece milé, když na mě někdo v samoobsluze zavolá ‚Evíku‘,“ přiznala po čase.
