Hlavní navigace

Uchovejte si nevšední bobuloviny a jablka na zimu: okrasná jablíčka, rakytník i jeřabiny

Sdílet

 Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková
Na konci léta dozrávají ne příliš známé bobuloviny, které však mohou perfektně doplnit zimní zásoby. Zkuste s námi dřínky s chilli jako přílohu k masu nebo mišpuli s kardamomem. Ani z jeřabin nemusí být jen zob pro ptáky, ale třeba výrazná zavařenina.

Tajnou zahradu nikde na internetu nehledejte, protože o ní nic nenajdete. Tady se nekutá na sociálních sítích, ale v terénu. Tady bují skutečná příroda, skutečné přírodní skvosty. Celou řadu plodů z mnohdy původních odrůd jsme tam ochutnali a pět nejzajímavějších vám spolu s ekoložkou Jitkou Hoškovou představíme a poradíme, jak s nimi v kuchyni naložit.

Co se dozvíte v článku
  1. Rakytník řešetlákový
  2. Mišpule obecná
  3. Jeřáby
  4. Dřín obecný
  5. Jabloň okrasná

Rakytník řešetlákový

Na rakytník vyrazte už teď, obvykle se totiž podtrhává. Při plné zralosti je mazlavý a špatně se sbírá.


Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková

Z rakytníku můžeme připravit čajovou směs, likér i džem

O rakytníku je všeobecně známo, že obsahuje vysoké množství vitaminu C. Méně už se však ví, že „céčko“ je nejen v oranžových plodech, ale i ve dřevě a větvičkách malých keřovitých stromů. Pokud vám vadí zvláštní pach peckovice, využijte pro své zdraví právě kůru. Přidejte ji do čajové směsi nebo ji využijte jako jednu z ingrediencí při výrobě řešetlákového likéru:

„Plody umixujete, přidáte med a zalijete lihem. Nebo směs vložíte jen do lihu, přidáte větvičku rakytníku a po několika měsících směs scedíte,“ radí s využitím Jitka Hošková. Macerací v lihu se z rakytníku uvolní velké množství hodnotných látek a cukr zas potlačí trpkost, která může být pro někoho příliš intenzivní.

Máte-li však kyselou až hořkou chuť rádi, můžete si uvařit džem z plodů klasickým způsobem. „Skvělá je kombinace rakytníku s černým bezem nebo sladkými jablky, případně ho využijte do želé jako ozdobu. Hodně ale ovlivní chuť i vůni, tak je s tím třeba počítat,“ varuje ekoložka.

Plody lze i odšťavnit. Šťávu nalijete do sáčků na led a dáte zamrazit. V zimě si ji pak dopřejete v čaji či smoothie. „Chcete-li být k obsahu hodnotných látek co nejšetrnější, zmrazte celé plody a používejte je ‚čerstvé‘,“ radí Jitka Hošková.

Ale pozor, rakytník může ve větším množstvím překyselovat žaludek, takže to s ním nepřehánějte.

Mišpule obecná

Na mišpuli si ještě musíme chvíli počkat. Obvykle se sbírá na konci října či začátkem listopadu. Musí se totiž počkat, až přejde prvním mrazem. Teprve tehdy je měkká s příjemnou hruškovitou chutí.


Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková

Mišpule je použitelná po zmrznutí a bez semínek

Při zpracování je důležité dostat z mišpule malá semínka. Pustíte-li se od džemu, mišpuli rozvařte, propasírujte sítem a pak ještě přes plátýnko.

„Chuť mišpule je velmi jemná, kombinovat ji můžete s něčím zvláštním, například se šípkem. Příliš jiných kombinací se ale nenabízí, právě proto, že se mišpule sbírá v době, když už mnoho jiných plodů na zahradě nemáme,“ říká Jitka Hošková a doporučuje: „Vyzdvihněte chuť mišpule kořením, například kardamomem, hřebíčkem nebo skořicí.“ 

Budete-li mít letos úrodu velikou, odstraňte z mišpule semínka, dejte do trouby péct, přidejte čokoládu a šlehačku a nachystejte si tak nevšední dezert.

Jeřáby

Jeřáby zrají od konce srpna do konce září, chopte se košíků, teď je ten správný čas.

A dobře vybírejte, u nás se totiž můžeme setkat s celou řadou jeřábů. Ty divoké poznáte podle celých ozubených listů, kultivary mají listy zubaté jen do poloviny:

Jeřáb jedlý má zubatou jen polovinu listů
Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková

Jeřáb zvaný jedlý má zubatou jen polovinu listu

Jedlé jsou však oba, jen z toho divokého je velmi malá výtěžnost. Vsaďte proto ideálně na jeřáb moravský sladkoplodý, aronii nebo jeřáb oskeruši.

„Rybíz se někdy zavařuje jako brusinky a stejně tak můžete zacházet i s jeřabinami,“ přidává tip na zpracování naše průvodkyně. Výsledná zavařenina se pak skvěle hodí k sýrům a masu, je velmi výrazná. V kombinaci s hruškami nebo jablky v poměru 1:1 s přidáním skořice a hřebíčku nebo chilli si připravíte skvělé čatní. Tepelná úprava příjemně změní chuť jeřabin, není třeba se bát.

V syrovém stavu jeřabiny raději nekonzumujte, mohou způsobit velmi razantní průjem.

Dřín obecný

Čas dřínků nastal a potrvá až do konce září; jakmile začnou padat, jsou vhodné ke všelijakému zpracování.


Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková

Dřínky žluté či červené mají různé využití v kuchyni

Dřín se musí nejdříve vařit a pak propasírovat, jinak se jeho dužina nedá oddělit od pecky. Připravíte z něj džemy i šťávy nebo čatní. Žluté druhy mají mdlejší chuť, takže se na čatní skvěle hodí, dobře nesou chuť. Překvapivého výsledku dosáhnete, když rozvaříte peckovice a přidáte k nim chilli.

Červené dřínky se zase hodí na marmelády; rozvařte je a propasírujte; nebo k nim přidejte hrušky či jablka. Lze je zavařit i do kompotu, jen počítejte s tím, že jsou samá pecka, takže to nebude nic pro děti.

Nachystat z nich můžete i víno a likéry. „Když zrají jeřabiny a dřínky, tak je někdy vložím do sklenice, zasypu cukrem a zaliji například rumem. Přenesu do chladu a na Vánoce vše sliji,“ přidává další možnost zpracování odbornice.

Jabloň okrasná

Okrasných jabloní existují stovky druhů, botanické i vyšlechtěné. Některé plody jsou velké jako třešničky; ty, které mají plody větší, se dají zpracovat ještě podtržené. Ať už na džem, nebo želé. Právě teď je ten správný čas ke sběru.


Autor: Vitalia.cz / Kateřina Čepelíková

Co jabloň, to jiná chuť

I když jsou okrasná, klidně si je můžete nasbírat a zpracovat. Komplet, celá. Hlavně se u jablíček nezbavujte jádřince:

„Právě v jádřinci jsou obsažené ty aromatické látky a pektin, který způsobuje želírování,“ osvětluje důležitost kompletního využití Jitka Hošková. Jablíčka nakrájejte se slupkou i jádřincem, rozvařujte několik hodin a nechte například přes noc stát. Pak přeceďte přes plátýnko – a máte skvělé želé, které můžete rovnou konzumovat nebo využít jako základ pro džemy s ovocem, jež příliš neželíruje. Počítejte ale s tím, že to bude trvat několik hodin.

Pokud byste jablíčka zbavili jádřince a jen je rozvařili, vznikla by vám jablečná povidla. Jablečný džem si vyrobíte tak, že vaříte jaderníky zvlášť a vyjadřincovaná jablka zvlášť, pak obsahy obou hrnců smícháte a nalijete do sklenic. Nezapomeňte pro jistotu zavařit, aby se obsah nezkazil.

„Skoro nejvíce mě okrasná jablíčka zajímají samostatně, každý rok má každý strom jiné chutě a vůně, takže je ani moc nekombinuji s jiným ovocem,“ říká Jitka Hošková.

Odborná spolupráce:

RNDr. Jitka Hošková

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu v Praze. Celý svůj profesní život se věnuje ekologii, přírodním vědám, ekologii rostlin a fyziologii lesa. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).