Miloš Říha v Rusku zanechal hluboké otisky. Do jeho příchodu si tam prý těžko dovedli představit, že hlavní trenér může být tak charismatický člověk. V ruském hokeji se nosí strohost a umírněnost. „Byl jak rocková hvězda. Velký herec. Díky jemu byla liga zajímavější,“ napsali v deníku Sport-Express.
KHL se chystala uctít památku českého trenéra minutou ticha. Snad každému, kdo Říhu znal, se zdálo, že pan Miloš, jak mu v Rusku říkali, vystačí životní energie do 90 let. „Mimo svůj trenérský kamrlík žil okázale a naplno. Hezky odpočíval a měl úspěch u dam o polovinu mladších. Miloval život a těžko se dá uvěřit, že mu osud vymezil tak málo času. Budou nám chybět jeho vtipy, emoce i ostrá slova,“ shrnul to novinář Michail Zislis.
Věděl, jak vyhrávat, držel si odstup, ale zároveň se uměl chovat jako starý kámoš. Dost křičel, hádal se s každým, včetně novinářů. Ale s nikým neválčil a uměl bavit. Před devíti lety Miloš Říha s Atlantem Mytišči v semifinále play off vyřadil Jaroslavl a postoupil do finále Gagarinova poháru proti Ufě. Vkleče se pak na ledě klaněl svým svěřencům. „Nemá žádný systém hry, ale je velký motivátor,“ řekl o něm tehdejší trenér finálového soupeře Igor Zacharkin.
Fanoušci Atlantu českého trenéra nosili na rukou. Vznětlivý šéf klubu Fjodor Kanarejkin ho však málem přizabil – už v době, kdy Říha trénoval Spartak Moskva. Kouč totiž předvedl gesto, jak šustí bankovkami. Po závěrečné siréně mu Kanarejkin nadával do českých duraků, pěstnímu souboji zabránil týmový lékař, který se mezi ně vrhnul. I Říha dokázal rychle vzplanout. Neměl rád rozhodčí, několikrát ho vykázali ze střídačky. Jednou v moskevských Sokolnikách opustil lavici tak, že přeskočil ochranné sklo.
Ruská média připomněla, že jeho vůbec první štace v tehdy ještě Chimiku Mytišči mohla být zároveň poslední. Říha se nedohodl na nové smlouvě a vrátil se do Česka. Po necelých dvou letech zamířil do Spartaku. Tam uvažovali rovněž o Bobu Hartleym, Říha byl o něco lacinější. Nicméně vypráví se, že se proti němu ostře postavil dvojnásobný olympijský vítěz Boris Majorov. Později se omluvil. „Měli jsme spolu dobrý vztah. Byl to velmi přístupný člověk se střízlivým pohledem na život i hokej,“ vyjádřil se velikán Spartaku po Říhově smrti.
„Mluvil jsem s ním před měsícem, nikdo nechápe, co se stalo. Dlouho se všechno zdálo být v pořádku. Jezdil se dívat na české hráče, dělali hodně spolu. Pro mě je to těžká ztráta,“ uvedl bývalý útočník Andrej Potajčuk, který Říhovi dělal ve Spartaku asistenta. „Je to šok,“ přidal se Kanarejkin. „Byl jsem v obraze díky Potajčukovi, který se s ním dobře znal. Věděl jsem, že je nemocný, ale tohle je zlý sen. Působil v Rusku, pracoval v dobrých týmech, měl výsledky.“
Spartak pod Milošem Říhou předváděl nejlepší hokej za posledních 30 let, v play off odstranil z cesty nejbohatší Petrohrad (3:0 na zápasy) a Dynamo Moskva (3:1), čímž klub připravil o sponzory a málem ho zničil. Dynamo zachránilo před bankrotem sloučení s jiným klubem.
Všechno se nepovedlo. Právě ve Spartaku se Říha nepohodl s Dominikem Haškem, v Mytišči zase posadil téměř nedotknutelného Sergeje Mozjakina. S lehkou nostalgií dodnes v Rusku vzpomínají na jeho konfrontace s Vjačeslavem Bykovem, který koučoval armádní CSKA. Po Říhově odchodu ze Spartaku už prý metropolitní derby nejsou to, co bývaly. V KHL pak vedl ještě bohatý Petrohrad, kde ho odvolali, ačkoli si SKA trůnil na prvním místě. Proslýchalo se, že kvůli sporům s bossem Alexejem Kasatonovem. Působil ještě v Omsku, jeho poslední štací byl bratislavský Slovan. Letos v květnu problikly zprávy, že zamíří do kazašského Barysu Nur-Sultan.
